Bohuslav Němčanský
D. Bohuslav Němčanský, O.Praem. | |
---|---|
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Zasvěcený život | |
Noviciát | 1928-1929 |
Sliby | 1. 1. 1933 |
Svěcení | |
Jáhenské svěcení | 11. 3. 1933 |
Kněžské svěcení | 5. 7. 1934 světitel Josef Kupka |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 16. listopadu 1909 |
Místo narození | Hostěrádky-Rešov, Rakousko-Uhersko |
Datum úmrtí | 26. srpna 1976 (ve věku 66 let) |
Místo úmrtí | Újezd u Brna, Československo |
Povolání | kněz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
D. Bohuslav Němčanský, O.Praem. (16. listopadu 1909, Hostěrádky-Rešov – 26. srpna 1976, Újezd u Brna) byl český (resp. moravský) římskokatolický duchovní, novoříšský premonstrát, perzekvovaný v době komunistického režimu.
Životopis
V roce 1928 maturoval na reálném gymnáziu v Brně na Antonínské ulici. V říjnu téhož roku vstoupil do novoříšské premonstrátské kanonie. Rok strávil v noviciátu začal v Brně studovat teologii, první lednový den roku 1933 složil slavné řeholní sliby v klášteře Nová Ríše. Kněžské svěcení dne 5. července 1934 biskupem Josefem Kupkou vysvěcen na kněze, svou primici sloužil v kostele svatého Mikuláše v Šaraticích. Po svěcení působil v novoříšském klášteře jako pomocník novicmistra, knihovník, archivář a také jako katecheta ve zdejší škole. Po dostavbě a vysvěcení nového kostela v Brně-Židenicích zde byl od 4. listopadu 1935 ustanoven jako duchovní správce.V období jeho působení v Židenicích se pořizovalo vybavení a výzdoba kostela. Z finančních prostředků novoříšské kanonie se v letech 1939–1940 postavil a vybavil řeholní dům Norbertinum na Nopově ulici v sousedství kostela jako sídlo duchovní správy a studijní domov řeholních bohoslovců. Pater Němčanský byl jmenován rektorem tohoto domu. Po zatčení novoříšských řeholníků v květnu 1942 byl Bohumil Němčanský 8. září téhož roku ustanoven zástupcem nepřítomného opata pro novoříšský konvent, žil však nadále v Brně.
V době nacistické okupace se zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana národa (skupina Brno-východ, úsek Židenice). Během bomabrdování Židenic v letech 1944 a v závěru druhé světové války při přechodu fronty pomáhal raněným. Po skočení druhé světové války jako administrátor spolupracoval s Kostelní jednotou na odstranění škod na židenickém kostele a farní budově.
Dne 2. dubna 1952 byl zajištěn Státní bezpečností a bylo proti němu zahájeno stíhání pro trestný čin podvracení republiky, za což byl 1. listopadu téhož roku v rámci procesu Bárta a spol. odsouzen k 22 letům trestu. Podle odůvodnění rozsudku se měl ztotožnit s názory vysoké církevní hierarchie, která začala po únoru 1948 z příkazu Vatikánu intenzivně pracovat proti lidově demokratickému zřízení, kopírovat ilegální tiskoviny (především pastýřské listy), rozšiřovat je mezi své farníky a vylepovat je do vývěsních skříní. Také měl poslouchat štvavý zahraniční rozhlas. [1]
Propuštěn byl až 9. května 1960 na amnestii. Odešel ke své sestře, která žila v Újezdě u Brna. Zde zůstal jako kněz mimo službu a pracoval jako dělník výrobního družstva invalidů „Obzor“ v Brně. Usnesením okresního soudu Brno-venkov byl P. Němčanský v říjnu 1968 v plném rozsahu rehabilitován. [2] Zaslal proto toto usnesení na brněnské biskupství s prosbou, aby mohl jako kněz vypomáhat v duchovní správě. Počátkem roku 1974 dostal povolení k výpomoci v pastoraci pro Újezd. Mohl tak až do své smrti opět veřejně sloužit mši svatou.
Odkazy
Reference
- ↑ NOVÁK, Jiří. Klášter premonstrátů v Nové Říši a život jeho členů v letech 1948–1968. Praha, 2017. 87 s. diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a patrologie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.. s. 29. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Jiří. Klášter premonstrátů v Nové Říši a život jeho členů v letech 1948–1968. Praha, 2017. 87 s. diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a patrologie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.. s. 48. Dostupné online.
Externí odkazy
Literatura
- M. R. KOSÍK Osm století (publikace k výročí zábrdovického a novoříšského kláštera, r. 2009)
- Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích. Brno: ř.k. farní úřad Brno-Židenice, 1995. ISBN 80-901924-1-6. S. 58–59.
- NOVÁK, Jiří. Klášter premonstrátů v Nové Říši a život jeho členů v letech 1948–1968. Praha, 2017. diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a patrologie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“