Bohuslav Pernica

Bohuslav Pernica
Rodné jménoBohuslav Josef Pernica
Narození13. prosince 1907
Královo Pole
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. listopadu 1968 (ve věku 60 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVršovický hřbitov
Povoláníspisovatel, etnograf, sběratel, básník a učitel
Národnostmoravská[zdroj?]
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob Bohuslava Pernici na Vršovickém hřbitově

Bohuslav Pernica (13. prosince 1907 Královo Pole[1]3. listopadu 1968 Praha) byl moravský učitel, spisovatel, básník, sběratel lidové slovesnosti a redaktor. K jeho nejznámějším dílům patří Rok na moravském Horácku a Rok na moravském Horácku a Podhorácku.

Život

Narodil se v rodině zámečníka Josefa Pernici a Karoliny rozené Sedláčkové.

Po maturitě na reálném gymnáziu ve Znojmě v roce 1927 absolvoval abiturientský kurz na brněnském učitelském ústavu. Poté učil na různých školách – ve Znojmě, v Šumné, v Šatově a v Kroměříži. V roce 1940 přesídlil do Prahy, kde působil na měšťanských a osmiletých školách.

V letech 1935–1945 byl členem Moravského kola spisovatelů v Brně. Redigoval jihlavskou Kulturní revui; v roce 1940 uspořádal a vydal Deník Jana Kypty, ředitele kůru a učitele v Telči.[2] Je autorem několika knih o českém přírodozpytci a vynálezci hromosvodu, členu premonstrátského řádu, Prokopu Divišovi. Psal také o čarodějnických procesech ve Velkých Losinách (Svatba na šibeničním vrchu, 1949).

Po válce studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a v roce 1953 obhájil dizertační práciBoženě Němcové. Později si své pedagogické vzdělání doplnil ještě na Vysoké škole pedagogické v Praze a více než tvůrčí činnosti se věnoval své učitelské profesi na středních školách.[3][4]

Dílo

Beletrie

  • Jedenáct básní a próz – Kroměříž: E. Dobrovolný, 1930
  • Peklem k ráji – Brno: Joža Jícha, 1931
  • V zášeří hor: prózy – Brno: J. Jícha, 1933
  • Kamenitá země: prózy – dřevoryty a obálka J. Dobrovolského. Třebechovice pod Orebem: Antonín Dědourek, 1935
  • Věruška: několik chvil ze života malého děvčátka – obrázky kreslila Anka Kašíková. Telč: Jaroslav Hončík, 1935
  • Znojemský kalendář – [Stanislav Marák, Fráňa Kopeček, Rudolf Bláha, K. Kampf, Bohuslav Pernica, Ladislav Voříšek, Viktor Kadlec], odpovědný redaktor L. Voříšek. Znojmo: Tiskový výbor, 1936
  • Zlomená pěst: horský příběh – Lázně Bělohrad: Josef Krbal, 1940
  • O prosenickém vodníkovi a jiné veselé příběhy – obálku a sedm obrázků nakreslil Jan Konůpek. Mladá Boleslav: Hejda a Zbroj, 1941
  • Zrazený genius: životopisná kronika – Moravská Ostrava; Praha: J. Lukasík, 1943
  • Dlouhá louka – s kresbami Anny Kašíkové-Bělíkové. Praha: Česká grafická unie, 1944
  • Starý příběh – 1944
  • Jedenáct básní a pros – Kroměříž: E. Dobrovolný, 1945
  • Moravské příběhy – Mladá Boleslav: Hejda a Zbroj, 1946
  • Čaroděj: životopisná románová kronika – Zlín: Tisk, 1947
  • Slepá kolej – Praha: B. Stýblo, 1947
  • Svatba na Šibeničním vrchu – Havlíčkův Brod: 1949
  • Pod znojemskou věží: románová kronika o Prokopu Divišovi – kresby Aloise Moravce. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství, 1955
  • Skřítek z Čertova kola – ilustroval Jiří Veškrna. Praha: SNDK, 1964

Spisy

  • Prokop Diviš: k 170. výročí smrti faráře, jenž vyrval mrakům blesky – fotografie V. Sach aj. Praha: Státní nakladatelství, 1936
  • Západní Morava v hudbě: kulturně historický nástin Velké Meziříčí: vlastním nákladem, 1938
  • Písemnictví na západní Moravě: kulturně historický nástin – Přerov: v. n., 1938
  • Na návštěvě u výtvarníka (profesor F. Šindelář)Znojmo: Západomoravská kulturní revue (ZKR), 1938
  • Rok na moravském Horácku – zvukoslovná/zvykoslovná poesie pořadem církevního roku; ilustroval Josef Kapinus. Brno: Občanská tiskárna, 1938
  • Vlasta Pittnerová: nástin života a díla s devíti fotografiemi – Znojmo: ZKR; Olomouc: Romuald Promberger, 1938
  • Prokop Diviš: kulturně-historický nástin života a dílo – Brno: Občanská tiskárna, 1939
  • Výtvarné umění západomoravské: kulturně historický nástin Jihlava: Novina, 1939
  • Rok na Hané Brno: 1940
  • Život P. Prokopa Diviše, českého vynálezceOlomouc: Velehrad, 1941
  • Básník Josef Hora Praha: Státní nakladatelství, 1946
  • Otakar Březina intimní: Anna PammrováMladá Boleslav: Hejda a Zbroj, 1947
  • Rok na moravském Horácku a Podhorácku – Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství, 1951
  • Božena Němcová a její největší dílo Babičkadiplomová práce. Brno: 1951
  • Lidový humor: Šprýmy, kratochvíle a žerty z českomoravského Horácka a Podhorácka i odjinud z Čech a Moravy – Havlíčkův Brod, 1952
  • Moravské Horácko a Podhorácko v říkadlech, škádlivkách lidových hrách, písních, tancích, lidových vyprávěních, a lidovém umění výtvarnémdizertace; rukopis. Brno: FFMU, 1952
  • Říkadla, škádlivky, lidové hry a písně: Moravské Horácko a Podhorácko. 1. díl – ilustrace a obálku nakreslila Alena Ladová; noty a texty kreslil Zdeněk Pokorný. Havlíčkův Brod: 1952
  • Vznik, vývoj a periodisace českého písemnictví pro mládež, hlavní zjevy a pedagogické vlivy [rukopis] – dizertace. Brno: FFMU, 1952
  • Lidová vyprávění. Moravské Horácko a Podhorácko 3. díl ilustrace a obálku nakreslila Alena Ladová. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství, 1954
  • Lidové umění výtvarné: Moravské Horácko a Podhorácko. 4. díl – Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství, 1954
  • Lidové pohádky, pověsti a příběhy: Moravské Horácko a Podhorácko. 2. díl – ilustrace a obálku nakreslila Alena Ladová. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství, 1957

Jiné

Odkazy

Reference

  1. Matrika 17565, sn. 231 [online]. MZA [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. 
  2. a b KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů: Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1946. 1018 s. S. 633–634. 
  3. Jaroměřice nad Rokytnou. Významné osobnosti: Pernica Bohuslav. www.jaromericenr.cz [online]. [cit. 2019-07-15]. Dostupné online. 
  4. Prostor – architektura, interiér, design. Spořilov, osobnosti: Bohuslav Pernica. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2019-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-31. 

Literatura

  • Eva Doupalová. Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Praha: SPN, 1988

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bohuslav Pernica podpis 1936.jpg
Autor: Bohuslav Pernica, Licence: CC BY-SA 4.0
Podpis Bohuslava Pernicu z roku 1936
Hrob-Pernica Bohuslav-literární historik, Hřbitov Vršovice 03.jpg
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob Bohuslava Pernici, literárního historika, spisovatele a folkloristy.