Bohuslav Suchánek
Bohuslav Suchánek | |
---|---|
Narození | 7. dubna 1888 Kouty, okres Poděbrady, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 20. prosince 1975 Kouty, Československo |
Bydliště | Kouty |
Povolání | kovář, rolník |
Příbuzní |
|
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Bohuslav Suchánek (7. dubna 1888 Kouty, okres Poděbrady – 20. prosince 1975 Kouty) byl kovář, čs. legionář na Rusi, rolník a autor oceněných legionářských vzpomínek.[1]
Život
První světová válka
V rakouskou-uherské armádě absolvoval prezenční službu u 36. pěšího pluku.[2] V době zajetí (7. června 1916, Luck) sloužil v hodnosti vojína u 18. pěšího pluku. Přihlášku do řad příslušníků čs. legií na Rusi podal 15. června 1916 v Darnici a následně byl (6. července 1916) zařazen v hodnosti vojína do 1. střeleckého pluku.[2] Účastník bitvy u Zborova (1. pluk, Hanty). Do vlasti se dostal spolu se 13. lodním transportem na japonské lodi Yonan Maru plavbou z Vladivostoku (odplutí 9. prosince 1919) do Terstu (přistání 27. ledna 2020).[2] Československé legie opustil (byl demobilizován) k datu 7. června 1920 jako desátník 1. střeleckého pluku.[2]
Po první světové válce
V období mezi světovými válkami (1918 až 1938) se živil jako kovář a rolník.[2] Byl evidován v Československé obci legionářské (ČsOL, pobočka Poděbrady). Ke konci druhé světové války byl od 20. ledna 1945 do 5. května 1945 vězněn v Malé pevnosti Terezín.[2]
Memoáry
Bohuslav Suchánek sepsal svoje vzpomínky na čtyři roky strávené v bojích v řadách čs. legionářů na Rusi (včetně bitvy u Zborova a sibiřské anabáze) až v době, kdy odešel do starobního důchodu.[3] Po létech tyto paměti přepsal Suchánkův pravnuk Slavomír Holý. Zároveň požádal historika Františka Dudka,[p. 1] aby memoáry doplnil komentáři, vsuvkami, vysvětlivkami a dobovými reáliemi.[3] Téměř třísetstránková publikace byla vydána v roce 2017 (v nymburském nakladatelství Vega-L Ivana Ulrycha) pod názvem Životní příběh kováře a legionáře Bohuslava Suchánka. Slavnostního křtu této publikace se účastnili i Suchánkovi vnuci František Holý a Bohuslav Holý.[3] Kniha získala mezinárodní cenu Egona Ervína Kische.[4]
Bohuslav Suchánek zemřel 20. prosince 1975 v Koutech a byl pohřben na místním hřbitově v Koutech.[5] Na jeho hrobě je nápis: Bohuslav Suchánek / 07.04.1888 - 20.12.1975 / Místní rodák, kovář, rolník, československý legionář v Rusku.[4]
Odkazy
Poznámky
- ↑ PhDr. František Dudek, CSc. (* 12. června 1951 Turnov) je historik, podnikatel a publicista. Autor prací z oboru hospodářských dějin, též sběratel pověstí z Nymburska.
Reference
- ↑ Bohuslav Suchánek (* 1888 Kouty u Poděbrad - 1975): kovář, legionář a autor vzpomínek: Životní příběh kováře a legionáře Bohuslava Suchánka : proměny českého venkova v minulém století a osudy československých legionářů v Rusku v podání kováře a rolníka z obce Kouty u Poděbrad. [online]. NK ČR (databáze autorit) [cit. 2023-12-22]. Identifikační číslo: jo2017974113. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Bohuslav Suchánek (* 7. dubna 1888 Kouty, okres Poděbrady – 20. prosince 1975 Kouty) [online]. Databáze čs. legionářů; Legie 100, Krev legionáře [cit. 2023-12-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c ŘEHOUNEK, Jan. Vyšly strhující vzpomínky legionáře z Kout [online]. Novinky cz, 2017-10-14 [cit. 2023-12-22]. Dostupné online.
- ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Hrob Bohuslav Suchánek (hřbitov Kouty) [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2022-10-01 [cit. 2023-12-22]. GPS souřadnice: N50°11'16.61 E15°8'35.66. Dostupné online.
- ↑ Hřbitov Kouty [online]. Mapy cz [cit. 2023-12-22]. GPS souřadnice středu hřbitova: 50°11'16.613"N, 15°8'35.655"E (50.1879481N, 15.1432375E). Dostupné online.
Literatura
- RUML, Vladimír, ed. a KRZÁK, Rudolf, ed. Českoslovenští legionáři I. odboje v okrese Nymburk 1914-1920. V Nymburce: Jednota čs. obce legionářské při Českém svazu bojovníků za svobodu v Nymburce, 1998 69 stran; ISBN 80-238-3359-6.
- SUCHÁNEK, Bohuslav a DUDEK, František, ed. Životní příběh kováře a legionáře Bohuslava Suchánka: proměny českého venkova v minulém století a osudy československých legionářů v Rusku v podání kováře a rolníka z obce Kouty u Poděbrad. Nymburk: Ivan Ulrych - Vega-L, 2017; 276 stran; ISBN 978-80-88072-28-7. (Komentované paměti českého legionáře Bohuslava Suchánka na Rusi. Publikace byla vydána ke 100. výročí bitvy u Zborova 2. července 1917 a vzniku Československého státu 28. října 1918)
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslav Suchánek
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslav Suchánek na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Japonská loď Yonan Maru (Yonan-Maru, Jonan Maru) - jedna z transportních lodí, jimiž byli přepravování českoslovenští legionáři z přístavu ve Vladivostoku zpět do vlasti. Speciálně tato loď realizovala na přelomu let 1919/1920 v pořadí 13. transport příslušníků československých legií z Vladivostoku (odplutí 6. nebo 9. prosince 1919) do Terstu (připlutí 27. ledna 1920), při němž bylo přepraveno cca 1036 důstojníků a vojáků.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC0
Hrob kováře, zemědělce a legionáře Bohuslava Suchánka (* 7. dubna 1888 Kouty, okres Poděbrady – 20. prosince 1975 Kouty) v Koutech u Poděbrad