Bohuslav Widmann

Bohuslav Widmann
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1891 – 1895
Zemský prezident Kraňska
Ve funkci:
1874 – 1877
PředchůdceLothar Štěpán z Metternichu
NástupceAnton Schöppl von Sonnwalden
Místodržící Horních Rakous
Ve funkci:
1877 – 1879
PředchůdceOtto von Wiedenfeld
NástupceFelix Pino von Friedenthal
Místodržící Tyrolska a Vorarlberska
Ve funkci:
1879 – 1890
PředchůdceJohann von Vorhauser
NástupceFranz von Merveldt
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Sjednoc. německá levice)

Narození12. března 1836
Olomouc
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. června 1911
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Náboženstvíkatolicismus
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohuslav von Widmann (12. března 1836 Olomouc[1][2]9. června 1911 Vídeň[1][2]) byl rakouský vysoký státní úředník a politik německé národnosti, na konci 19. století poslanec Říšské rady; zemský prezident Kraňska a místodržící Horních Rakous a Tyrolska s Vorarlberskem.

Biografie

Narodil se v Olomouci. Vystudoval Theresianum ve Vídni a práva na univerzitě. V roce 1856 nastoupil do státní služby jako konceptní praktikant na místodržitelství v Brně. Zde zůstal do vypuknutí války v roce 1866, kdy byl přidělen jako civilní komisař k 10. armádnímu sboru generála Ludwiga von Gablenze. Od roku 1867 měl hodnost místodržitelského tajemníka a vedl okresní úřad v Novém Jičíně. Roku 1868 se stal okresním hejtmanem v Olomouci.[1]

5. června 1871 se jeho manželkou stala Gabriele von Skene, paní ze Schwarzenau. Měli tři děti, z toho dva syny a jednu dceru. Synové působili v rakousko-uherské armádě.[1]

V roce 1874 získal Bohuslav titul dvorního rady a byl pověřen vedením zemské vlády v Kraňsku, od roku 1875 pak jako řádně jmenovaný zemský prezident, tedy nejvyšší představitel státní správy v této korunní zemi. Na tomto postu setrval do 9. prosince 1877, kdy byl jmenován místodržícím Horních Rakous (nejvyšší představitel státní správy se v některých zemích Rakouska nazýval zemským prezidentem, ve většině zemí pak místodržícím). 13. srpna 1879 pak byl jmenován místodržícím Tyrolska a Vorarlberska a zároveň povýšen na tajného radu. Byl orientován jako německý liberál a ve funkci místodržícího se dostával opakovaně do konfliktů s tyrolskými Italy a německými konzervativci.[1] Ve funkci tyrolského místodržícího setrval do roku 1890. Zasloužil se o rozvoj lékařské fakulty Univerzity v Innsbrucku. 17. října 1889 mu město Innsbruck udělilo čestné občanství. 19. června 1890 nastoupil na vlastní žádost ze zdravotních důvodů do penze. Získal tehdy Řád Františka Josefa.[3]

V závěru své veřejné dráhy byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1891 za kurii městskou a obchodních a živnostenských komor v Tyrolsku, obvod Bolzano, Merano atd./Bolzano. Rezignace byla oznámena na schůzi 22. října 1895. Pak místo něj do parlamentu usedl Paul Welponer.[4] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako baron Bohuslav von Widmann, c. k. tajný rada, místodržící v penzi, bytem Vídeň a Schwarzenau.[5]

V roce 1891 se uvádí jako kandidát klubu klubu Sjednocené německé levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů.[6]

Zemřel v červnu 1911[1][3] ve svém bytě ve Vídni.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f Statthalter a. D. Freiherr von Widmann gestorben. Grazer Volksblatt. Červen 1911, čís. 263, s. 2. Dostupné online. 
  2. a b c Bohuslav Freiherr v. Widmann gestorben. Reichspost. Červen 1911, čís. 264, s. 7. Dostupné online. 
  3. a b Der ehemalige Statthalter von Tirol Freiherr v. Widmann. Innsbrucker Nachrichten. Červen 1911, čís. 132, s. 10. Dostupné online. 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=796&size=45
  6. Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)