Bohuslavice (okres Náchod)

Bohuslavice
Letecký snímek
Letecký snímek
Znak obce BohuslaviceVlajka obce Bohuslavice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNové Město nad Metují
Obec s rozšířenou působnostíNové Město nad Metují
(správní obvod)
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 028 (2023)[1]
Rozloha14,13 km²[2]
Katastrální územíBohuslavice nad Metují
Nadmořská výška284 m n. m.
PSČ549 06
Počet domů376 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduBohuslavice 175
549 06 Bohuslavice nad Metují
podatelna@bohuslavice.com
StarostaJiří Tojnar
Oficiální web: www.bohuslavice.com
Bohuslavice
Další údaje
Kód obce573892
Kód části obce6467
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Bohuslavice (německy Bohaslawitz) (katastrální území a železniční stanice nesou název Bohuslavice nad Metují) se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.

Historie

kostel Svatého Mikuláše se zvonicí v Bohuslavicích

O Bohuslavicích je první zmínka v nadaci kostela dobrušského z r. 1361. Roku 1371 držel Bohuslavice Sezima z Dobrušky. V roce 1409 byly v majetku pana Vítka z Černčic. V roce 1503 se za Jana Černčického z Kácova Bohuslavice dostaly k Novému Městu nad Metují. Roku 1638 byly darovány jako „část zboží novoměstského“ Ferdinandem III. Valtrovi z Leslie. Přes Bohuslavice vedla starobylá stezka zemská od Krčína k Opočnu.


Exulanti

Doba pobělohorská evangelické Bohuslavice poznamenala. Před slezskými válkami v roce 1733 uprchli: Jiří Macháček (kramplíř), Petr Macháček (vychovatel a učitel v anštaltu), Václav Macháček (kostelník, kantor, akolyta bratrské církve navržen herrnhutským kazatelem Jäschkem) – tito exulanti z Bohuslavic zemřeli v Českém Rixdorfu. V Rixdorfu se zachovaly jejich životopisy, část z nich byla publikována v knize Edity Štěříkové Běh života...[4] Dne 25.8.1740 byli vyslýcháni: Hůlka Mikuláš, Hůlka Matěj, Štěp Jiří.[5] Tito běženci z Bohuslavic prošli Münsterbergem a mnozí z nich zakládali české osady – např. Husinec aj. Jméno Kňourek bylo v cizině upravováno: Knowrek, Knaurek, Knorrek. V rodině Kňourků se zachovala paměť na Bohuslavice i na to, že jim byly jezuity odebrány dvě děti, které se rodině nikdy nepodařilo dohledat.[6] V roce 1743 utekl z Bohuslavic do Münsterbergu Jiří Vondráček, jehož potomek se v roce 1908 vystěhoval ze Zelova do Porto Alegre v Brazílii. Tam byl v roce 1898 založen první baptistický sbor v Brazílii.[7] V dubnu 1742 odešly z Bohuslavic do Münsterbergu v pruském Slezsku: Hůlka Jiřík, Hůlka Matěj, Hůlka Mikuláš,[8] Šícha Jiřík (*1728), Štěp Jiří, Kňourek Martin, Kňourek Matěj s rodinami.[9]

Přírodní poměry

Bohuslavice leží v jižní části okresu Náchod. Obec geograficky a turisticky patří do Kladského pomezí a nachází se v podhůří Orlických hor. Její nadmořská výška činí 284 m. Okolí obce lemují lesy Tuří s velkým rybníkem, Horka a Halín s rozsáhlým výskytem teplomilné hajní květeny. Ojedinělou přírodní  rezervací  v celých severovýchodních Čechách jsou Zbytka, kde roste vzácná chráněná květena. Zde se nacházelo i známé a pověstmi opředené bezedné jezírko, o kterém se píše v románu A. JiráskaTemno“. Prameny, dávající cca 100 litrů/sec křišťálové vody se stálou teplotou, zanikly s výstavbou vodovodu pro Hradec Králové v 90. letech 20. století.

Bohuslavicemi protéká Bohuslavický potok s kaskádou rybníků - Šuryt, Štíp, Tláskal, Věžiště, Pod hospodou, Pod pastouškou a Dolejší rybník, připomínající vznikem přelom 14. a 15. století, kde se kdysi chovali kapři a naše obec v ničem nezaostávala za slávou rybníkářství jižních Čech. Obec provozuje základní školu a mateřskou školu. Občerstvení lze dostat v pohostinství ve středu obce. Nakoupit lze ve třech prodejnách - v prodejně ZEPO, v krámku U Krupičků a v malém marketu Anna. Obec Bohuslavice buduje od roku 2009 tlakovou kanalizaci, na lukách pod obcí byla vybudována čistírna odpadních vod. V roce 2011 byla vybudována v prostoru mezi hasičskou zbrojnicí a Orelnou prodejna potravin Konzum.

Obecní správa a politika

Obec se člení na dvě základní sídelní jednotky: Bohuslavice a Zbytka.

Doprava

Obcí prochází železniční trať Týniště nad Orlicí – Meziměstí, na které má zastávku a nádraží (Pro nezaměnitelnost obě zastávky používají označení Bohuslavice nad Metují). Dále skrz obec vedou silnice druhé třídy číslo 304 a 308. V obci začíná silnice druhé třídy číslo 309, která vede do Deštného v Orlických horách. V obci se nachází i 5 autobusových zastávek.

Pamětihodnosti

Osobnosti

  • Exulanti z Bohuslavic patřili mezi zakladatele české osady Husinec (1749)
  • Exulantský rod Vondráčků má v Brazílii přes sto potomků (rok 2015) se znalostmi své historie
  • V Bohuslavicích se narodil hudební skladatel Josef Drahorád (18161895)

Partnerská města

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 s. ISBN 80-7017-253-3. S. 605–608. 
  5. Státní archiv Zámrsk, Biskupská konzistoř, kniha 18, zpráva o výslechu ze dne 25.8.1740
  6. Vladimír Míčan: Za září Kalicha v cizině, Brno (str. 144).
  7. ŠTĚŘÍKOVÁ. Více sluší poslouchati Boha než lidí. [s.l.]: Kalich + Exulant (spolek), 2015. S. 220–221. 
  8. Rodokmenová zpráva vytvořená programem GenoPro. exulanti.genebaze.cz [online]. [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  9. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. ISBN 80-7017-553-2. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Bohuslavice NA CZ flag.jpg
Vlajka obce Bohuslavice, okres Náchod. List tvoří tři vodorovné pruhy, červený, modrý a bílý, v poměru 1 : 2 : 1. V modrém pruhu bílá vykořeněná lekna a bílá obrácená kotva s okem, provlečeným žlutým lanem.
Bohuslavice - kostel Svatého Mikuláše.jpg
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5

kostel_Svatého_Mikuláše v Bohuslavicích, district Náchod autor: Prazak

date: 1. 12. 2006
Bohuslavice from air 1.jpg
Letecký pohled na vesnici Bohuslavice v okrese Náchod, východní Čechy
Bohuslavice NA CZ CoA.jpg
Znak obce Bohuslavice, okres Náchod. Polcený štít, vpravo třikrát šikmo červeno - stříbrně dělený, v levém modrém poli nahoře vykořeněná lekna, dole kosmá obrácená kotva s okem provlečeným zlatým lanem, vše stříbrné.