Bohuslavický tunel

Bohuslavický tunel
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka187,5 m
Lokalizace
Souřadnice50°32′32″ s. š., 15°58′55″ v. d.
Bohuslavický tunel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslavický tunel je železniční tunel na katastrálním území obce Suchovršice na regionální železniční trati Jaroměř–Trutnov mezi zastávkami Suchovršice a Bohuslavice.[1]

Historie

V roce 1854 požádali podnikatelé z Liberecka o vydání koncese na stavbu železnice z Liberce do Pardubic. Listem povolení Františka Josefa I. ze dne 15. června 1856 byla vydána koncese pro podnikatele Liebiega, Lannu a bratry Kleinovy na výstavbu a provoz železnice z Pardubic do Liberce a rovněž odbočnou trať z Josefova do Malých Svatoňovic. Trať stavěla a zprovozňovala po etapách společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB). Byly to úsek Pardubice–Josefov v roce 1857, úsek Josefov–Turnov v roce 1858 a úsek Turnov–Liberec v roce 1859. Bohuslavický tunel byl dokončen v roce 1868 a byl sanován a opravován v roce 1874, 1926 a 1973.

Popis

Jednokolejný tunel byl postaven na železniční trati Jaroměř – Trutnov v úseku mezi zastávkami Suchovršice a Bohuslavice. Leží v nadmořské výšce 405 m a měří 187,5 m.[2][1] Tunel byl ražen v hřebeni kopce (492 m n. m.) v permských sedimentech trutnovského souvrství. Ten je tvořen dolomitickými pískovci a slepenci.[3][4] Vjezdový a výjezdový portál je vyzděn z kyklopského zdiva z pískovcových kvádrů. Tunel má klenby vyzděny pískovcovými kvádry, tunelové opěry mají řádkové místy kyklopské zdivo a jsou vyzděné z pískovcových kvádrů a kopáků.[4][5] V letech 2007–2009 byl tunel rekonstruován. Při rekonstrukci bylo odstraněno nevhodné podskružení z opravy v roce 1973, byla provedena oprava a zajištění ostění, v portálovém pasu byla zajištěna klenba proti průsakům vody.[4][6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Bohuslavický (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ Bohuslavický tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ Geologické lokality - Vyhledávání - Bohuslavice - skalky (thuring). lokality.geology.cz [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c LACINA, Jaroslav; MATĚJÍČEK, Jiří. Bohuslavický tunel–zajištění ostění. mosty.cz [online]. 2011-9-5 [cit. 2020-09-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ CIGLER, Zdeněk. MELICHAŘÍK, Martin. Praktické zkušenosti získané při zajišťování ostění Bohuslavického ostění 2009 Dostupné online Archivováno 7. 9. 2020 na Wayback Machine.. [cit. 2020-09-03]
  6. ↑ DRIENOVSKÝ, Zbyněk. Moderní materiály pro efektivní sanace ostění tunelů. Tunel [online]. 2017 [cit. 2020-09-04]. Roč. 26, čís. 4. Dostupné online. 

Související články

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic