Bohusoudov
Bohusoudov | |
---|---|
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0 | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Knínice |
Okres | Jihlava |
Kraj | Kraj Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°6′25″ s. š., 15°34′26″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 3 (2021)[1] |
Katastrální území | Knínice (10,67 km²) |
PSČ | 586 02 |
Počet domů | 19 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bohusoudov | |
Další údaje | |
Kód části obce | 67121 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bohusoudov (dříve Osoudov[3] nebo Vosoudov, německy Etmannsdorf)[4] je malá vesnice, část obce Knínice v okrese Jihlava. Nachází se asi 2,5 km na západ od Knínice. V roce 2009 zde bylo evidováno 19 adres.[5] V roce 2001 zde trvale žilo 10 obyvatel.[6]
Bohusoudov leží v katastrálním území Knínice o výměře 10,67 km2.[7]
Název
Název se vyvíjel od varianty Bossudow (1371, 1385), Osawdow (1512), Endmannsdorf a Wosaudow (1846), Etmannsdorf a Vosoudov (1885), Ettmannsdorf a Vosoudov (1893), Osoudov (1924) až k podobě Bohusoudov v roce 1949. Původní a současné místní jméno vzniklo přidáním přivlastňovací přípony -ov k osobnímu jménu Bohosud. Německý název Endmansdorf vznikl při obnovení osady v roce 1786 podle jména soudce Endmanna, která řídil parcelaci.[8]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371.[9] Během česko-uherských válek v 15. století byla zničena. Poté zde jezuité postavili dvůr, ten byl roku 1786 rozparcelován. Na jeho místě tak vzniklo sídlo Endmannsdorf.[10] Za severovýchodním okrajem vsi vznikla v rámci josefinských reforem jedna z největších romských osad na Moravě, která zanikla v roce 1941 v důsledku romského holokaustu.[11]
Od roku 1869 přísluší Bohusoudov k obci Knínice.[12]
Přírodní poměry
Bohusoudov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 4 km jižně od Nové Říše, 3 km jihozápadně od Krasonic, 2,5 km severozápadně od Knínic, 2,5 km severně od Budče a 3,5 km východně od Jersic. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Jevišovické pahorkatiny a jejího podcelku Jemnická kotlina.[13] Průměrná nadmořská výška činí 550 metrů. Nejvyšší bod, V Lípí (647 m n. m.), leží severozápadně od vsi. Východně od Bohusoudova stojí vrch Skříp (570 m n. m.). Severní částí vsi protéká bezejmenný potok, který se jihovýchodně vlévá do Prokopky.[14]
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo ve 32 domech 130 obyvatel. 130 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 130 římských katolíků.[15]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 82 | 107 | 105 | 113 | 123 | 117 | 130 | 85 | 66 | 50 | 43 | 20 | 10 | 8 |
Hospodářství a doprava
Obcí prochází silnice III. třídy č. 41012 do Knínic.[16] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5124 z Červeného Hrádku do Knínic a modře značená turistická trasa z Dačic k Nové Říši.
Školství, kultura a sport
Místní děti dojíždějí do školy v Želetavě.[17]
Pamětihodnosti
- Kaplička stojí na rozcestí pod dvěma lipami.[10]
- Dřevěná vidlicová zvonička pochází z roku 1899. Visí v ní zvonek z roku 1822, který je reliéfně nazdoben.[10]
Další fotografie
- (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
křížek na západě vesnice
dřevěná zvonička
- (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
bývalá hasičská zbrojnice
- (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
rybníček u zbrojnice
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 199.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 44-1. Dostupné online.
- ↑ a b c DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Bohusoudov, s. 17.
- ↑ Po někdejší největší romské osadě zbyla jen pamětní deska pod stromem Zdroj: https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/cikan-rom-osada-integrace-historie-valka-bohusoudov-kninice-vysocina.A180521_402662_jihlava-zpravy_Mv [online]. [cit. 2021-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 46.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Knínice [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 23.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Výroční zpráva 2011/2012 [online]. ZŠ a MŠ Želetava, 2012-09-01 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online.
Literatura
- Nečas, Ctibor : Bohusoudovští Romové (1784-1945). SPFFBU(C) 49, 2000 [vyd. 2001], č. 47, s. 211-222
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohusoudov na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Knínice na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Hlavní a jediná silnice v Bohusoudově, části Knínice
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Křížek v Bohusoudově, části Knínice
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Silnice od Bohusoudova ke Knínici
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Bývalá hasičská zbrojnice v Bohusoudově, části Knínice
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Malý rybník na severu Bohusoudova, části Knínice