Boj u hájenky Zlatý jelen
Boj u hájenky Zlatý jelen | |||
---|---|---|---|
konflikt: druhá světová válka | |||
Pomník na místě události | |||
Trvání | 6. února 1945 | ||
Místo | Ždánický les, jižní Morava | ||
Souřadnice | 49°5′30″ s. š., 16°58′58″ v. d. | ||
Výsledek | úspěch partyzánů | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Boj u hájenky Zlatý jelen byl ozbrojený střet skupiny partyzánů s německými policisty a protektorátními četníky. Šlo o první boj partyzánské skupiny Olga.
Nástin událostí
Na počátku roku 1945 vznikl v Nemochovicích partyzánský oddíl Olga. Jeho velení převzal Josef Houfek. Skupina okamžitě začala shánět od lesníků zbraně. Bylo získáno několik loveckých zbraní a oddíl se rozrůstal. Tato činnost však zalarmovala okupační síly v okolí.
Dne 6. února odpočívala skupina šesti partyzánů v hájence Zlatý jelen. Místní hajný, Stanislav Dunaj, s nimi spolupracoval. Když se však chystali k odchodu, objevila se u hájenky skupina příslušníků německého Jagdkommanda z Žarošic a protektorátních četníků. Začala přestřelka, v níž měli partyzáni nevýhodu jak početní, tak ve vybavení. Přesto se jim povedlo těžce zranit četníka Petra Jahodu. Během boje byl však raněn a poté na místě umučen německým Jagdkomandem[1] partyzán Jiří Jirovský a zraněni byli velitel skupiny Rudolf Venhuda a Ladislav Verner. Partyzáni se schovali do seníku a poté uprchli do Brankovic. Hajný Dunaj byl následně zatčen, ale válku přežil.
Po boji
Tento střet ukázal, že využití loveckých zbraní je proti Němcům nevýhodné a oddíl začal ukořisťovat vojenské zbraně, a to především od maďarských vojáků. Po válce na místě vznikly dva pomníky. Na nějakou dobu se do hájenky vrátil hajný Dunaj, ale brzy ji opustil. V šedesátých letech pak byla budova zbourána. Pamětní deska Jiřímu Jirovskému, zakládajícímu členu skautského vodáckého oddílu v Kroměříži, byla umístěna na jejich loděnici u vodní elektrárny Strž.
V roce 1947 byl Josef Houfek odsouzen na tři roky vězení pro násilné udržování kázně (včetně poprav bez soudu) ve své jednotce.[2][3]
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.brezovylistek.cz [online]. [cit. 2016-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Houdek vraždil bez partyzánského soudu. Národní obroda. 27. 8. 1947. Dostupné online.
- ↑ Houfek odsouzen do těžkého žaláře na tři roky. Národní obroda. 28. 8. 1947, s. 5. Dostupné online.
Externí odkazy
- Vznik partyzánského hnutí na Vyškovsku
- Stará hájenka pomohla partyzánům – Vyškovský deník
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Autor: P.matel , Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Pomník v blízkosti hájenky Zlatý jelen ve Ždánickém lese.
Autor: P.matel , Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Pomník na místě hájenky Zlatý jelen ve Ždánickém lese.