Bojan (staroruský básník)

Bojan
Bojan na obraze Viktora Michajloviče Vasněcova z roku 1910
Povolání	pěvec a básník
Národnost	ruská
Stát	Kyjevská Rus
Období	11. století
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bojan (rusky Боян) je jméno staroruského pěvce a básníka, který je zmíněn ve starých ruských literárních památkách Slovo o pluku Igorově a Zádonština.^[1] Skládal vlastní písně a jejich přednes doprovázel na strunný brnkací nástroj zvaný gusli (гусли).^[2]

Bojanova charakteristika

Ve Slovu o pluku Igorově je Bojan nazýván věštcem a pro jeho krásný hlas také slavíkem starého času. Kromě toho má při zpěvu kouzelné schopnosti proměny (ve vlka nebo orla atp.). Je považován za vnuka vládce slovanského podsvětí Velese, který je mimo jiné také bohem básnictví. Autor Slova se však od něho distancuje s tím, že příběhy mají zaznít tak, jak se skutečně staly, že se vyprávění má vzdát krásy dávných vidění Bojanových.^[3] Podobně se o Bojanovi zmiňuje i Zádonština.^[4]

Bojan je považován za ruského národního pěvce, ačkoliv není zcela jasné, zda skutečně žil. Někteří literární historikové totiž považují jeho jméno za slovo obecné, znamenající pěvce vůbec, a spojují jej se slovem баяти (bajati), což znamená praviti nebo pěti.^[5] Podle názorů těch, kteří jej považují za skutečnou historickou osobnost, žil Bojan v 2. polovině 11. století na dvoře knížete Vsevoloda, což podporuje fakt, že jeho jméno je možno najít v jednom z nápisů na stěně Katedrály svaté Sofie v Kyjevě v souvislosti s prodejem Bojanových pozemků.^[6]

Bojan v umění

Literatura

Kromě Slova o pluku Igorově a Zádonštiny, které jsou považovány spíše za primární zdroje, se postava Bojana objevuje v romantické poemě Alexandra Sergejeviče Puškina Ruslan a Ludmila (1820), nebo v díle polského básníka Ryszarda Berwińského Bogunka na Gople (1840).^[7] Ve dvacátém století se stal Bojan postavou v díle ruského básníka Viktora Sosnory Bojanovy písně (Песни Бояна).^[8]

Hudba

Bojan je rovněž postavou v opeře Ruslan a Ludmila (1837–1840) Michaila Ivanoviče Glinky.

Film

Kromě filmových a televizních adaptací Glinkovy opery se Bojan také objevil v ruském animovaném filmu Kníže Vladimír (2006, Князь Владимир) režiséra Jurije Kulakova.^[9]

Výtvarné umění

Kromě obrazu Viktora Michajloviče Vasněcova z roku 1910 je Bojan námětem mnoha dalších sochařských a malířských děl.

• 

  Památník v Perejaslavi

• 

  Památník v Novgorodu-Severském

• 

  Památník v Trubčevsku

• 

  Peresvetův a Bojanův památník v Brjansku

• 

  Nikolaj Konstantinovič Rerich: Bojan (1910)

• 

  Ignatij Ignaťjevič Nivinskij: Bojan (1933)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bojan na Wikimedia Commons