Bojnice
| Bojnice | |
|---|---|
.jpg) | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°46′56″ s. š., 18°35′10″ v. d. |
| Nadmořská výška | 291 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trenčínský |
| Okres | Prievidza |
| Tradiční region | Horní Nitra |
  Bojnice | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 19,9 km² |
| Počet obyvatel | 4 978 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 249,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | František Tám |
| Vznik | 1113 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| urad | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Bojnice Sládkovičova 1 972 01 Bojnice |
| Telefonní předvolba | 046 |
| PSČ | 972 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | PD |
| NUTS | 513903 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bojnice (německy Weinitz, maďarsky Bajmóc) jsou lázeňské město na středním Slovensku asi jeden kilometr západně od Prievidzy na pravém břehu řeky Nitry (okres Prievidza, Trenčínský kraj). Žije zde přibližně 5 000[1] obyvatel. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1113. Bojnice se v novodobých dějinách staly významným turistickým centrem. Kromě množství kulturně-historických památek a nejstarší a nejnavštěvovanější slovenské zoo se ve městě často konají kulturní, sportovní a turistické události.
Historie
První písemná zmínka o Bojnicích pochází z roku 1193, kdy byly zmíněny jako podhradní osady bojnického hradu.[2] Koncem první třetiny 16. století panství získal Alexej Turzo a roku 1530 město vyplenili a vypálili Turkové.[3] V průběhu 16. století vzrostl díky kontaktům s hornickými městy hospodářský i strategický význam Bojnic a Thurzové je nechali opevnit palisádou. Ve stejné době se po tridentském koncilu na jejich panství rozšířilo protestantství.[4]
Po vymření rodu Thurzů město dostali od krále Ferdinanda III. Pálffyové. Pavel Pálffy na panství zavedl rozsáhlé reformy a městu udělil obchodní privilegia. Hospodářský rozmach se projevil také stavebními aktivitami. Staré dřevěné opevnění bylo nahrazeno kamenným, přičemž každý dům ve městě musel na stavbu hradeb poskytnout tři muže.[4] Po smrti Pavla Pállfyho zahájila vdova Marie Františka, rozená Khuenová z Belasi, proces rekatolizace, v jehož důsledku protestanti z bojnického panství do roku 1678 vymizeli.[5]
Části
- Bojnice
- Bojnice - kúpele
- Dubnica
- Kúty
Pamětihodnosti
- Bojnický zámek, založený ve 13. století na místě staršího hradiště a v letech 1889–1910 přestavěný v novogotickém slohu, byl zobrazen v mnoha filmech a seriálech (mimo jiné třeba ve filmu Šíleně smutná princezna).
- Bojnická zoologická zahrada, nejstarší zoologická zahrada na Slovensku
- Lípa krále Matyáše
Rodáci
- Yvetta Blanarovičová (* 1963) – československá zpěvačka a herečka
- Miloslav Mečíř (* 1964) – slovenský tenista a trenér
- Karina Habšudová (* 1973) – slovenská tenistka
- Antónia Lišková (* 1977) – slovensko-italská herečka
- Mirka Federerová (* 1978) – švýcarská tenistka
- Andrej Sekera (* 1986) – slovenský hokejista
Partnerská města
Odkazy
Reference
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
- ↑ MARÁKY, Peter. Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku. 2. vyd. Bratislava: Slovart, 2017. 397 s. ISBN 978-80-556-3076-2. S. 41. Dále jen Maráky (2017).
- ↑ Maráky (2017), s. 42.
- ↑ a b Maráky (2017), s. 43.
- ↑ Maráky (2017), s. 44.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bojnice na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Bojnice ve Wikislovníku- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bojnice (pohľad zo zámku)