Bojovský potok
| Bojovský potok | |
|---|---|
 Bojovský potok pod Spáleným mlýnem | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 19,4 km |
| Plocha povodí | 57,5 km² |
| Průměrný průtok | 0,09 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-09-04-008 |
| Pramen | |
| západně od Kytína 49°51′1,1″ s. š., 14°12′20,5″ v. d. 455 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Vltavy (Vranská přehrada) 49°54′37,2″ s. š., 14°23′14,7″ v. d. 200 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Středočeský kraj – Kytín, Mníšek pod Brdy, Čisovice, Bojov, Měchenice) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bojovský potok je levostranný přítok řeky Vltavy v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Délka toku činí 19,4 km.[1] Plocha povodí měří 57,5 km².[2]
Průběh toku
Potok pramení západně od Kytína v nadmořské výšce 455 m. Nejprve směřuje k severovýchodu k městu Mníšek pod Brdy, kterým protéká. Odtud teče východním směrem k obci Čisovice. V tomto úseku vstupuje do jeho údolí železniční trať č. 210, která sleduje jeho tok až k jeho ústí. Od Čisovic se potok stáčí opět na severovýchod. Tento směr si ponechává až ke svému ústí do řeky Vltavy (Vranská přehrada), do které se vlévá v Měchenicích v nadmořské výšce 200 m.
Větší přítoky
- levé – Korábka
- pravé – Zahořanský potok
Vodní režim
Průměrný průtok Bojovského potoka u ústí činí 0,09 m³/s.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Bojovský potok [online]. [cit. 2017-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 65.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bojovský potok na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bojovský potok, pod Spáleným mlýnem.jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Davle a Klínec, Bojovský potok pod Spáleným mlýnem. Břeh se stanovištěm fotoaparátu leží na území Davle, protější břeh na území obce Klínec
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Davle a Klínec, Bojovský potok pod Spáleným mlýnem. Břeh se stanovištěm fotoaparátu leží na území Davle, protější břeh na území obce Klínec