Bolíkovice (Babice)

Bolíkovice
Bolíkovice z jihu
Bolíkovice z jihu
Lokalita
Charaktermístní část
ObecBabice
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel58 (2021)[1]
Katastrální územíBolíkovice (5,2 km²)
Nadmořská výška490 m n. m.
PSČ675 44
Počet domů29 (2021)[2]
Bolíkovice
Další údaje
Kód části obce647
Kód k. ú.600644
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bolíkovice, někdy též Bulíkovice (s předložkou 2. pád do Bolíkovic, 6. pád v Bolíkovicích, německy Bulikowitz) jsou vesnice, místní část Babic v okrese Třebíč. Rozkládají se asi kilometr na sever od Babic. Ve vesnici žije 58[1] obyvatel.

Název

Název se vyvíjel od varianty in Bolicowicz (1358, 1373), Bilicouiz (1381), Bulikowicz (1585), Bulykowitz (1672), Bulikowitz (1718), Pulikowitz (1720), Bullikowitz (1751), Bullikowitz a Bulikowice (1846), Bulikowitz a Bulíkovice (1872) až k podobě Bolíkovice v roce 1924. Místní jméno znamenalo ves lidí Bolíkových.[3] Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Bolíkovic.

Geografická charakteristika

Vesnice Bolíkovice leží ve východní polovině svého katastrálního území při silnici č. III/4102 mezi Babicemi a Čáslavicemi. Na severu hraničí katastrální území Bolíkovic s Čáslavicemi, na západě s Cidlinou, na jihu s Babicemi a na východě s Loukovicemi.

Nadmořská výška vesnice se pohybuje v rozmezí kolem 490 m n. m. Nejvyššího bodu dosahuje katastrální území Bolíkovic na západě v kopci Maková hora (682 m n. m.). Vesnice vznikla na potoce pramenícím v Karlově studánce v lesích;[4] tento potok poté odtéká k Šebkovickému potoku a k Bolíkovickému rybníku.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1358. Roku 1373 je držel Vilém z Bolíkovic (dříve Vilém z Babic).[5] Od roku 1382 pak patřily Hanzlínovi z Bolíkovic, postupně se střídalo několik majitelů, až od roku 1528 patřily do lesonického panství a později, od roku 1585 náležely do sádeckého panství.[4] V 16. století je v Bolíkovicích uvedena tvrz.[6]

Později pak patřily Tomáši Cerbonimu, který majetek prodal Bohumíru z Walldorfu. V roce 1924 byla v obci založena Domovina.[7] Obec byla elektrifikována roku 1938 Západomoravskými elektrárnami.[8] V roce 1958 bylo v obci založeno jednotné zemědělské družstvo, to pak bylo roku 1960 sloučeno s JZD v Babicích.[7] Spojená JZD byla v roce 1972 sloučena do JZD v Lesonicích a roku 1972 pak do JZD Nový život v Jakubově.[5]

Územněsprávně byly Bolíkovice v letech 1869–1890 vedena pod názvem Bulíkovice jako osada Babic v okrese Znojmo, v letech 19001910 pod názvem Bulíkovice jako osada Babic v okrese moravskobudějovickém, v letech 19211950 jako obec v okrese moravskobudějovickém. Jako část Babic jsou Bolíkovice vedeny od roku 1961.[9]

V poli u Bolíkovic byl zastřelen Ladislav Malý, jeden z hlavních aktérů tzv. „případu Babice“.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel1351271391381521581151011091038563514658
Počet domů212121222224272929252525262829

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 92–93. 
  4. a b ALOIS, Plichta. Jaroměřicko: Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí. 1. vyd. Svazek 1. Třebíč: Arca JiMfa, 1994. 2 svazky (492 s.). ISBN 80-85766-38-8. S. 110. 
  5. a b Moravskobudějovicko. Jemnicko. Příprava vydání Nekuda, Vladimír. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 536. 
  6. a b SMETANA, Vlastimil. Historie obce [online]. Vlastimil Smetana [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  7. a b Historie [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  8. Moravskobudějovicko. Jemnicko. Příprava vydání Nekuda, Vladimír. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 538. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 48. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com