Bolešov

Bolešov
Poloha
Souřadnice	48°59′8″ s. š., 18°9′23″ v. d.
Nadmořská výška	230 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Trenčínský
Okres	Ilava
Tradiční region	Střední Pováží
Bolešov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	14,9 km²
Počet obyvatel	1 535 (2021)[1]
Hustota zalidnění	102,7 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Martin Rác
Vznik	1331 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.bolesov.eu
E-mail	obecbolesov@stonline.sk
Adresa obecního úřadu	Obecný úrad Č. 78 018 53 Bolešov
Telefonní předvolba	042
PSČ	018 53
Označení vozidel (do r. 2022)	IL
NUTS	512885
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bolešov je obec na Slovensku v okrese Ilava v Trenčínském kraji.

Poloha

Obec Bolešov se nachází na středním Pováží, na pravém břehu Váhu. Území obce je součástí Ilavské kotliny, která je ze západu obklopena pohořím Bílých Karpat a z východu pohořím Strážovských vrchů.

Podnebí obce Bolešov můžeme charakterizovat jako mírné s nevelkými výkyvy zimních a letních teplot. Průměrná roční teplota je kolem 8–9 °C. V červenci je průměrná teplota vyšší než 26 °C. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje kolem 800–900 mm.

Dějiny

Nejstarší osídlení obcí Bolešov - Piechov pochází již z neolitu (4. tisíciletí př. n. l.). Nejstarší známá a publikovaná písemná zmínka o obci Bolešov pochází z roku 1331 jako "Bolles", i když obec Piechov se vzpomíná v listině z roku 1238. V roce 1241 obec napadli Tataři. Od roku 1318 si obyvatelé obce od benediktinských mnichů osvojili ovocnářství. V roce 1431 pronikli na Pováží husité a pustošili ho. V létě roku 1528 řádila vojska generála Katzianera. V roce 1605 mělo stavovské povstání proti Habsburkům špatný dopad na život obce. 6. září 1648 bylo na Pováží silné zemětřesení, v letech 1748 a 1813 byly velké povodně. V roce 1831 byla zaznamenána cholera a vznikl bolešovský recept na její léčení, který se zachoval dodnes. V roce 1853 probíhala v obci komasace pozemků. V roce 1910 byla uvedena do provozu železniční trať.
1. ledna 1943 byly obce Bolešov a Piechov sloučeny do jedné obce pod názvem Bolešov. 1. května 1945 byla obec osvobozena od Němců.

Kulturní památky

Nejstarší architektonickou památkou je zámeček v kdysi samostatné obci Piecha. Původně renesanční objekt ze 17. století byl v následujícím století upraven ve stylu romantismu.
Ze sakrálních staveb je nejstarší Kaple svatého Jana Nepomuckého z konce 18. století nacházející se v severní části obce. Největší sakrální památkou v obci je římskokatolický Kostel sv. Ondřeje apoštola z roku 1939. Byl postaven na místě starého barokního kostela postaveného v roce 1674 a zbořeného v roce 1937. Stavba nového kostela se uskutečnila v letech 1937–1939 podle návrhu tehdejšího kaplana Štěpána Samaka a projektu architekta Milana M. Harmince.

Obyvatelstvo

Národnostní složení

Náboženské složení

Osobnosti obce

• Jozef Kompánek (1836–1917), básník a prozaik, katolický kněz a bojovník za sociální práva, bolešovský kaplan
• Jozef Laco (1872–1941), entomolog – koleopterolog, botanik a lidový léčitel
• Karol Kmeťko (1875–1948), arcibiskup nitranský, deklarant Martinské deklarace a vlastenec
• František Pospíšil (1885–1958), český etnograf a muzejník, univerzitní profesor

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bolešov na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Oficiální stránky