Bolešov

Bolešov
Poloha
Souřadnice	48°59′8″ s. š., 18°9′23″ v. d.
Nadmořská výška	230 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Trenčínský
Okres	Ilava
Tradiční region	Střední Pováží
Bolešov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	14,95[1] km²
Počet obyvatel	1 574[2] (2023)
Hustota zalidnění	104,64[3] obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Martin Rác
Vznik	1331 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.bolesov.eu
E-mail	obecbolesov@stonline.sk
Adresa obecního úřadu	Obecný úrad Č. 78 018 53 Bolešov
Telefonní předvolba	042
PSČ	018 53
Označení vozidel (do r. 2022)	IL
NUTS	512885
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bolešov je obec na Slovensku v okrese Ilava v Trenčínském kraji.

Nejstarší osídlení obcí Bolešov - Piechov pochází již z neolitu (4. tisíciletí př. n. l.). Nejstarší známá a publikovaná písemná zmínka o obci Bolešov pochází z roku 1331 (Bolles), i když obec Piechov se vzpomíná v listině z roku 1238. V roce 1241 obec napadli Tataři. Od roku 1318 si obyvatelé obce od benediktinských mnichů osvojili ovocnářství. V roce 1431 pronikli na Pováží husité a pustošili ho. V létě roku 1528 řádila vojska generála Katzianera. V roce 1605 mělo stavovské povstání proti Habsburkům špatný dopad na život obce. Dne 6. září 1648 bylo na Pováží silné zemětřesení, v letech 1748 a 1813 byly velké povodně. V roce 1831 byla zaznamenána cholera a vznikl bolešovský recept na její léčení, který se zachoval dodnes. V roce 1853 probíhala v obci komasace pozemků. V roce 1910 byla uvedena do provozu železniční trať.

Dne 1. ledna 1943 byly obce Bolešov a Piechov sloučeny do jedné obce pod názvem Bolešov. Dne 1. května 1945 byla obec osvobozena od Němců.

Obec Bolešov se nachází na středním Pováží, na pravém břehu Váhu. Území obce je součástí Ilavské kotliny, která je ze západu obklopena pohořím Bílých Karpat a z východu pohořím Strážovských vrchů.

Podnebí obce Bolešov můžeme charakterizovat jako mírné s nevelkými výkyvy zimních a letních teplot. Průměrná roční teplota je kolem 8–9 °C. V červenci je průměrná teplota vyšší než 26 °C. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje kolem 800–900 milimetrů.

Nejstarší architektonickou památkou je kaštel v kdysi samostatné obci Piecha. Původně renesanční objekt ze 17. století byl v následujícím století upraven ve stylu romantismu.
Ze sakrálních staveb je nejstarší kaple svatého Jana Nepomuckého z konce 18. století nacházející se v severní části obce. Největší sakrální stavbou v obci je římskokatolický kostel svatého Ondřeje apoštola z roku 1939. Byl postaven na místě starého barokního kostela postaveného v roce 1674 a zbořeného v roce 1937. Stavba nového kostela se uskutečnila v letech 1937–1939 podle návrhu tehdejšího kaplana Štěpána Samaka a projektu architekta Milana Michala Harmince.

• Jozef Kompánek (1836–1917), básník a prozaik, katolický kněz a bojovník za sociální práva, bolešovský kaplan
• Jozef Laco (1872–1941), entomolog – koleopterolog, botanik a lidový léčitel
• Karol Kmeťko (1875–1948), arcibiskup nitranský, deklarant Martinské deklarace a vlastenec
• František Pospíšil (1885–1958), český etnograf a muzejník, univerzitní profesor

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bolešov na slovenské Wikipedii.

• Oficiální stránky