Bolechovice

Bolechovice
(c) Aktron, CC BY 4.0 Dům v centru Bolechovic
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Sedlec-Prčice
Okres	Příbram
Kraj	Středočeský kraj
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°36′41″ s. š., 14°30′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	51 (2021)[1]
Katastrální území	Bolechovice I (3,14 km²)
PSČ	257 92
Počet domů	30 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bolechovice
Další údaje
Kód části obce	26271
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice Bolechovice (německy Bolechowitz) se nachází v okrese Příbram, přibližně 7 km jihovýchodně od Sedlčan. Administrativně je místní částí města Sedlec-Prčice. Leží na katastrálním území Bolechovice I, na němž se nachází i místní část Vozerovice. Naproti tomu katastrální území Bolechovice II, ve kterém leží osada Dolce, je součástí obce Jesenice.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1381.^[3] Roku 1775 zde nechal tehdejší bolechovický majitel Jan Karvínský z Karvíně postavit zámek. Ten stojí uprostřed bývalého poplužního dvora. Jde o jednopatrovou rokokovou budovu, přední křídlo má střední rizalit a trojúhelníkový štít v hlavním průčelí. Nad vstupním portálem je kartuše s erbem Tomáše Popovského ze Šarfenbachu. Zadní neslohové obytné křídlo bylo přistavěno patrně v 19. století. Na počátku druhé poloviny 18. století Karvínský založil ve dvoře tohoto zámku pivovar. Na přelomu 19. a 20. století zřídil Oskar Mautner, tehdejší majitel velkostatku, v místě pivovaru lihovar, který později rovněž zanikl.

Vznik a nejstarší dějiny

Na jižním svahu kopce Dvořáčku sedleckého údolí upoutávajícího svým kráterovým tvarem a místním mikroklimatem, připomínající tyrolský Meran, leží obec Bolechovice. Údolí je osídleno od pravěku, což dosvědčují nálezy úlomků keramiky a blízké megalitické objekty. Tvrz stávala asi přibližně v místech dnešního zámku, nasvědčují tomu zbytky příkopu a destrukcí na jižní straně parku. Též mocné zdi sousedícího objektu u zámku tzv. myslivny, a do skály vysekaná 11,5 metru hluboká studna středověkého původu. První známá zmínka o vsi pochází z roku 1381, kdy umírá Markvart z Bolechovic, který byl pánem místní středověké tvrze. Dalšími pány tvrze jsou v roce 1423 Vykéř (Wicher) z Bolechovic bojující proti Táborům, v letech 1448–1450 Jindřich (Heinrich) z Bolechovic bojujícího na straně krále Jiříka Poděbradského při dobývání Prahy roku 1450, který se stal roku 1473 purkrabím na Hluboké, v roce 1537 Jan Žehart z Nasavrk, v roce 1539 rod Snětských, v letech 1590–1622 rod Bedřichovských z Lomné, roku 1620 byl pro účast Mikuláše Měděnce na protihabsburském povstání neoprávněně zabaven majetek manželce Kateřině Měděncové z Vesce, která se odboje jako katolička neúčastnila. Měděnec se uchýlil do Tábora, kde zemřel. Vdova se domohla zpět svých práv až v roce 1623 a prodala majetek pobělohorskému dráči Zdeňku Lvu Libštejnskému z Kolowrat. Po připojení panství k Uhřicům tvrz pustne. Na krátkou dobu se ocitají Bolechovice v majetku knížat Lobkowitzů v rámci jejich vysokochlumeckého dominia roku 1637. Okolo roku 1690 patří panství Janu Jiřímu Radeckému z Radče. Panství pak zdědila vdova Anna Lidmila roz. Vratislavka z Mitrovic, provdaná za hraběte von Clary. V roce 1704 získává panství Tomáš Popovský ze Charfenbachu, který si zde postavil do roku 1716 soukromé sídlo.

Pozdně barokní zámek

(c) Aktron, CC BY 4.0

Okolo roku 1770 pravděpodobně architekt Matyáš Hummel na místě původní tvrze postavil pro rytíře Jana Karvinského z Karviné pozdně barokní zámek, tehdy moderního francouzského typu maison de plaisance. Základem této dispozice je v piano noeilec (první patro) hlavní sál s předsálím a po stranách symetricky situované obytné pokoje v uspořádání appartment double (dámská a pánská část). Dům je jednopatrová podélná budova o osmi okenních osách v průčelí s nevýrazným středním rizalitem završeným trojúhelníkovým štítem zdobený dvěma kamennými koulemi. Fasáda je členěna pilastrovým a lisénovým řádem a římsami v průčelí obohacena o rokajové štukové dekorace. Obdélníková okna s kamennými parapety jsou rámována štukovými ostěními, nároží jsou bosovány štukem. Nad vstupním portálem z 19. století je pískovcový znak barona Jan Wenig von Ingenheim aus Hirschhorn. S povolením pražské konsistoře v roce 1774 byla postavena roku 1775 architektem M. Hummelem pro rytíře Karvinského na východní straně zámecké zahrady kaple na půdorysu řeckého kříže, kryta mansardovou šindelem krytou střechou a zakončena dnes již kopií původní vížky se zvonkem z 19. století. Jednoduchá fasáda je dělena rámy a velká okna jsou rámována dekorativním štukem. Nad vstupním portálkem je pískovcový alianční znak stavebníka Karvinského a jeho manželky Haugvicovny z Biskupic. Nad oknem srdeční štítek z erbu barona von Ingenheim. Vnitřek kaple je sklenut bedněnou klenbou, na níž je technikou fresca secca namalován starozákonní výjev Bůh se zjevuje Mojžíši v keři ohnivém. Rokoková kazatelna je pozdějšího původu. V roce 2009 byla u kaple provedena oprava krovu a výměna šindele. Dne 19. května 1776 zemřel ve svých 46 letech rytíř Karvinský a byl pohřben zde v kapli. Kaple je zasvěcena sv. Janu Nepomuckému.

Novodobé dějiny

(c) Aktron, CC BY 4.0

Zámek v 18. až 20. století měnil velmi často své majitele. Do historie panství významněji vstupuje až v roce 1882 císařský rada Emanuel Kallberg, velkoobchodník s chmelem a držitel zámku Radič, který přistavěl k zámku zadní křídlo s vápencovým schodištěm, neseným masivním zděným válcovým sloupem. Slohově byla přístavba začleněna k zámku, tak jako i pozdější drobný přístavek s toaletami. Od té doby pozdně barokní zámek nabyl současné podoby. Koncem 19. století (1889–1890) Emanuel Kallberg ještě postavil na severní straně zámecké zahrady depandance pro hosty ve stylu italizující vily. K zámku také patřil soubor staveb bývalého velkostatku různého stáří. Velkostatek obnášel 192 ha, z toho 77 ha lesa. Bývalý pivovar byl založen okolo roku 1780, později přestavěn na lihovar, výroba zanikla, ale zůstal v areálu objekt s charakteristickým komínem. Před zámkem je zámecký rybník, který pravděpodobně již sloužil v době tvrze. U zámku je na ploše 0,8 ha park založený asi v polovině 18. století a je rozdělený na několik částí. Cennější parkové dřeviny byly již osázeny současnými vlastníky, nachází se zde vistárie čínská, jinan dvoulaločný, jilm habrolistý zlatožlutý, vilín virginský a jiné. V parku je několik kopií drobných plastik M. B. Brauna. Na společné ose zámku a kaple je i přímá cesta alejí starých dubů směřující na východ k bažantnici, která bývala parkově upravena. Bažantnice je souvislý les o výměře 2,4 ha, se dvěma rybníčky, jemuž vyniká obrovský dub, v jehož kůře jsou patrny heraldické řezby. Zámek je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti. Jednou ročně je zpřístupňována veřejnosti zámecká kaple a na oslavu svatého Jana Nepomuckého je zde konána mše.

Od 1. ledna 2007 vesnice přešla spolu s městem Sedlec-Prčice z okresu Benešov do okresu Příbram. V roce 2011 zde trvale žilo 52 obyvatel.^[4]

Pamětihodnosti

• Zámek Bolechovice
• Výklenková kaplička

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bolechovice na Wikimedia Commons