Boleráz
| Boleráz | |
|---|---|
 Kostel sv. Michala Archanděla | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°27′57″ s. š., 17°29′35″ v. d. |
| Nadmořská výška | 172 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Trnava |
| Tradiční region | Dolní Pováží |
  Boleráz | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 25,46 km²[1] |
| Počet obyvatel | 2 300 (31.12.2017) |
| Hustota zalidnění | 90,34 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | David Matula |
| Vznik | 1240 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 033 |
| PSČ | 919 08 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | TT |
| NUTS | 506818 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boleráz je obec na Slovensku v okrese Trnava. K vesnici byla v roku 1960 administrativně připojena sousední vesnice Klčovany. V roce 1963 byla zahájena výstavba vodní nádrže v katastru obce.
Dějiny
Pravěk
První stopy osídlení jsou ze starší doby kamenné, pocházejí z polohy pozdější středověké tvrze „Zámok", která se ve zdivu nezachovala. Z doby bronzové pocházejí charakteristické archeologické nálezy celého regionu, takzvaná Bolerázská skupina.
Středověk
První písemnou zmínkou o obci je darovací listina uherského krále Bély IV. z 11. května 1240, kdy daroval důchody obce trnavským františkánkám. Ves již tehdy ležela na české stezce z Uher do Čech.
Novověk
V první polovině 16. století zde založili Habáni svůj dvůr. K hrnčířské výrobě využili zdejší červenou hlínu. Příklady habánské fajánsové keramiky ze 17. a 18. století jsou ve sbírkách Historického muzea v Trnavě i Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. V obci je římskokatolický kostel svatého Michala archanděla z roku 1787.
Osobnosti
- Odlerové – významný rod habánských keramiků, který působil v Bolerázi, Sobotišti, Modré, Čachticích a okolí a konvertoval ke katolické víře[2].
- ThDr. Antonín (Ján Anton) Danišovič OFM, rodák, římskokatolický kněz, člen františkánského řádu, dlouhodobě působil v severních Čechách
Černá kronika
- Irena Čubírková, československá sériová vražedkyně, zde bydlela v letech 1959–1964, kdy zavraždila svého druha Ambróze Ščepku a byla odsouzena k trestu smrti oběšením.[3]
- V roce 1970, několik let po případu Čubírkové, byl na faře zavražděn místní farář, jeho sestra Marie a její přítelkyně Ľudmila s dcerou. Pachatel spáchal po činu sebevraždu.[4]
- Před bolerázským kulturním domem byl v roce 2014 zavražděn policista ve službě Peter Opálek.[5]
Galerie
- Boleráz
Nádraží
Kostel
Okolí Bolerázu
Habánská keramika z Bolerázu
Habánská keramika z Bolerázu č.2
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boleráz na slovenské Wikipedii.
- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 835 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2014-08-25]. S. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-09. (slovensky)
- ↑ jana Kybalová-Jarmila Novotná: Habánská fajáns. UPM Praha-MG Brno 1982, strana 17
- ↑ Archivovaná kopie. boleraz.eu [online]. [cit. 2016-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-26.
- ↑ (mach). Brutálnejší než Irena Čubirková. S. 2. Trnavský hlas [online]. 2010 [cit. 2020-11-08]. Roč. 3, čís. 4, s. 2. Dostupné online. ISSN 1338-0478. (slovensky)
- ↑ Tragická streľba v Boleráze: Vrahovi policajta hrozí doživotie. Trnavský hlas [online]. 2014 -06-16 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boleráz na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Exhibit in the Museum of Anthropology, University of British Columbia - Vancouver, British Columbia, Canada.
Exhibit in the Museum of Anthropology, University of British Columbia - Vancouver, British Columbia, Canada.
Autor: Phil Richards, Licence: CC BY-SA 2.0
Vlak Železniční společnosti Slovensko s elektrickou lokomotivou 240.111, Boleráz
Autor: Stanislav Doronenko, Licence: CC BY 3.0
Boleráz, St. Michael the Archangel Church (1787)
