Boleslav I. Těšínský

Boleslav I.
těšínský kníže
Portrét
Úplné jménoBoleslav I. Těšínský
Narozenípo 1363
Úmrtí6. květen 1431
Těšín
PohřbenTěšín Kostel svaté Máří Magdalény v Těšíně
Potomci1. Aleksandra Těšínská
2. Václav I. Těšínský
3. Vladislav Těšínsko-Hlohovský
4. Přemysl II. Těšínský
5. Boleslav II. Těšínský
RodTěšínští Piastovci
DynastiePiastovci
OtecPřemysl I. Nošák
MatkaAlžběta Bytomská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boleslav I. Těšínský (polsky Bolesław I cieszyński) (narozen po roce 1363, zemřel 6. květen 1431) – byl těšínský kníže z rodu Slezských Piastovců, Těšínské větvě, od roku 1405 v Bytomi a Siewierz (německy Sewerien), od roku 1406 v Osvětimi a Toszku, od roku 1410 v Těšíně, Strzelinu, polovině Hlohova a Scinawy (polsky Ścinawa), v letech 14101414 v Osvětimi, Toszku a Strzelině (který držel do roku 1416) jako regent, od roku 1414 v důsledku dělení jen v Těšíně, na polovině Bytomi, Siewerzu, polovině Scinawy a Hlohova.

Život

Boleslav I. byl mladším synem těšínského knížete Přemysla I. Nošáka a bytomské kněžny Alžběty.

Vláda

V roce 1405 byl již formální spoluvládcem v Těšínském knížectví, a samostatným vládcem v knížectví Bytomském a Seveřském. V roce 1406, po tragické smrti svého bratra Přemysla I. Osvětimského převzal i knížectví Osvětimské. byl právoplatný nástupce na knížecí těšínský trůn.

Po smrti otce v roce 1410, převal vládu v Těšíně, polovině Hlohova a Scinawy (polsky Ścinawa), Strzelinie.

V roce 1414 byl po boku polského krále Vladislava II. Jagelly v Polsko-křižáckých válkách. V roce 1420 však nebyl na rokováních, resp. na tzv. Vratislavském sjezdu, kde český král Zikmund Lucemburský, jako rozhodce mezi Řádem (Řád německých rytířů) a Polskem (Polské království (1385–1569) vyřkl pro Polsko nevýhodný rozsudek.

Těšínské knížectví bylo lénem českých králů, Boleslav I. nepodporoval českého krále Zigmunda v jeho boji o český trůn, ale udržoval dobré vztahy s Krakovem (a Jagellonci).

V roce 1422 pobýval jako host na dvoře polského krále Vladislava II. Jagelly a účastnil se korunovace jeho ženy (Sofie Litevská) na polskou královnu.

Již dříve, v roce 1414, se zavázal předat Osvětimské knížectví svému synovci Kazimírovi, a to vč. Siewierza, Toszka a k nim náležící města. Tento krok (slib) byl vyřešen teprve od dva roky později, za mediace Jindřicha IX. Hajnovského, kdy navíc musel vydat ještě Strzelin a 300 hřiven. Zůstala mu tak vláda nad Těšínským knížectvím a nad polovinou Bytomského a Hlohovského knížectví.

Na konci vlády Boleslava I. bylo knížectví pod hrozbou stále silicích husitských nájezdů. V roce 1430 se pod vládu husitů dostaly města Bytom a Gliwice.

Za jeho vlády dostaly města řadu privilegii, např. v roce 1412 dostali obyvatelé města Bytom právo na dědický nárok, stejně jako měl Frýdek, čí Bílsko.

Vedl rozumnou vnitřní a zahraniční politiku.

Manželství

V roce 14051406 se oženil s Markétou, dcerou Jana I. Ratibořského, sestrou Jana II. Opavského (ten nechal zavraždit Přemysla I. Osvětimského). Manželství bylo uzavřeno proti souhlasu jeho otce Přemysla I. Nošáka, který svému synovi hrozil vyděděním, pokud bude udržovat dobré vztahy s opavskými Přemyslovci. Markéta zemřela krátce po svatbě, v roce 1407. Manželství bylo výhodné pro těšínské Piastovce, protože díky němu uzavřeli mírovou dohodu mezi rody, a to 7. září 1407.

V roce 1412 se oženil podruhé. Jeho ženou byla Eufemie Mazovská. Dcera Siemovíta IV. Mazovského a Alexandry Olgierdowny, která byla sestrou polského krále Vladislava II. Jagella. V manželství se narodilo pět dětí:

Smrt

Boleslav I. zemřel 6. května 1431 a byl pochován v nekropoli kostel svaté Máří Magdalény v Těšíně.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Vladislav I. Opolský
 
 
Měšek I. Těšínský
 
 
 
 
 
 
Eufemie Velkopolská
 
 
Kazimír I. Těšínský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Přemysl I. Nošák
 
 
 
 
 
 
Boleslav II. Mazovský
 
 
Trojden I. Czerský
 
 
 
 
 
 
Gaudemunda Žofie Litevská
 
 
Eufemie Mazovská
 
 
 
 
 
 
Jiří I. Haličský
 
 
Marie Haličská
 
 
 
 
 
 
Eufémie Kujavská
 
Boleslav I. Těšínský
 
 
 
 
 
Kazimír Bytomský
 
 
Vladislav Kozelský
 
 
 
 
 
 
Helena
 
 
Boleslav Kozelsko-Bytomský
 
 
 
 
 
 
Jindřich II. Lev
 
 
Ludgarda Meklenburská
 
 
 
 
 
 
Anna Saská
 
 
Alžběta Bytomská
 
 
 
 
 
 
Zdeslav starší ze Šternberka
 
 
Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna
 
 
 
 
 
 
Markéta
 
 
Markéta ze Šternberka
 
 
 
 
 
 
 
 
Markéta z Bíliny
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Literatura

  • JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1. (polsky) 
  • Panic I., Poczet Piastów i Piastówien cieszyńskich, Cieszyn b.r., s. 14–16.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce