Boleslav III. Marnotratný

Boleslav III. Marnotratný
lehnicko-břežský kníže
Portrét
Boleslavova jezdecká pečeť
Narození1291
Úmrtí1352
Pohřbenklášter Lubuš
ManželkyMarkéta Přemyslovna
Kateřina Chorvatská
PotomciVáclav I. Lehnický
Ludvík I. Lehnicko-Břežský
Mikuláš
RodSlezští Piastovci
OtecJindřich V. Tlustý
MatkaAlžběta Kališská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boleslav III. Marnotratný též Lehnický, Štědrý či Bílý (1291 – 1352 klášter Lubuš) byl lehnicko-břežský kníže z lehnické větve slezských Piastovců, zeť Václava II. a švagr Jana Lucemburského.

Byl synem lehnicko-vratislavského knížete Jindřicha V. Tlustého. Po smrti svého otce byl ještě nezletilý a správu nad knížectvím vykonávali regenti. Roku 1303 byl ještě jako nedospělý oženěn svým poručníkem, českým králem Václavem II., s jeho dcerou Markétou.[1] Díky jeho spříznění s přemyslovským rodem se po smrti Václava III. o něm uvažovalo jako o nástupci na českém trůně.[2] Patřil mezi stoupence Lucemburků, v roce 1315 třeba ujistil krále Jana o své podpoře proti odbojnému Jindřichovi z Lipé. V roce 1322 se stal správcem Království českého po dobu královy nepřítomnosti.[2] Dne 9. května 1329 ve Vratislavi přijal od českého krále Jana Lucemburského své knížectví jako léno.[3] Stal se tak vazalem českého státu. V roce 1335 se účastnil historického setkání českého, polského a uherského krále ve Visegrádu.[4] Jeho ostatky byly uloženy v kapli Lubušského kláštera.[5]

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Jindřich I. Bradatý
 
 
Jindřich II. Pobožný
 
 
 
 
 
 
Hedvika Slezská
 
 
Boleslav II. Lysý
 
 
 
 
 
 
Přemysl Otakar I.
 
 
Anna Přemyslovna
 
 
 
 
 
 
Konstancie Uherská
 
 
Jindřich V. Tlustý
 
 
 
 
 
 
Bernard III. Saský
 
 
Jindřich I. Anhaltský
 
 
 
 
 
 
Brigita Dánská
 
 
Hedvika Anhaltská
 
 
 
 
 
 
Heřman I. Durynský
 
 
Irmegarda Durynská
 
 
 
 
 
 
Žofie z Wittelsbachu
 
'Boleslav III. Marnotratný'
 
 
 
 
 
Odon Poznaňský
 
 
Vladislav Odonic
 
 
 
 
 
 
Vječeslava Haličská
 
 
Boleslav Pobožný
 
 
 
 
 
 
Mestvin I. Pomořanský
 
 
Hedvika Pomořanská
 
 
 
 
 
 
Svinislava Velkopolská
 
 
Alžběta Kališská
 
 
 
 
 
 
Ondřej II. Uherský
 
 
Béla IV.
 
 
 
 
 
 
Gertruda Meranská
 
 
Jolanta Polská
 
 
 
 
 
 
Theodoros I. Laskaris
 
 
Marie Laskarina
 
 
 
 
 
 
Anna Komnena Angelina
 

Reference

  1. ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 55. Dále jen Neznámá země. 
  2. ↑ a b ŽÁČEK, Rudolf. K úloze slezských vévodů u lucemburského panovnického dvora. In: BORÁK, Mečislav. Slezsko v dějinách českého státu.. Opava: Tilia, 1998. ISBN 80-86101-18-5. S. 151.
  3. ↑ Neznámá země, s. 73
  4. ↑ Neznámá země, s. 76
  5. ↑ Neznámá země, s. 57

Externí odkazy

Předchůdce:
Jindřich V. Tlustý		Znak z doby nástupuLehnicko-Břežský kníže
1296–1311
s Bolkem I. Surovým (regent, 1296–1301)		Znak z doby konce vládyNástupce:
–
Předchůdce:
Jindřich III. Hlohovský		Znak z doby nástupuKališský kníže
1306–1307		Znak z doby konce vládyNástupce:
Jindřich III. Hlohovský
Předchůdce:
–		Znak z doby nástupuBřežský kníže
1311–1352		Znak z doby konce vládyNástupce:
Kateřina Chorvatská
Předchůdce:
Vladislav Lehnický		Znak z doby nástupuLehnický kníže
1312–1342		Znak z doby konce vládyNástupce:
Václav I. Lehnický
Ludvík I. Lehnicko-Břežský
Předchůdce:
–		Znak z doby nástupuNamysłówský kníže
1323–1338		Znak z doby konce vládyNástupce:
Vladislav Lehnický
Předchůdce:
Kazimír III. Veliký		Znak z doby nástupuNamysłówský kníže
1348–1352		Znak z doby konce vládyNástupce:
Ludvík I. Lehnicko-Břežský

Média použitá na této stránce