Boletice nad Labem

Boletice nad Labem
Pohled z východní části
Pohled z východní části
Lokalita
Charakterčást města
ObecDěčín
OkresDěčín
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°44′29″ s. š., 14°11′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel4 437 (2021)[1]
Katastrální územíBoletice nad Labem (2,56 km²)
Nadmořská výška150 m n. m.
PSČ407 11
Počet domů413 (2011)[2]
Boletice nad Labem
Další údaje
Kód části obce407526
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boletice nad Labem (německy Stein-Politz[3] nebo také Politz an der Elbe) jsou XXXII. část statutárního města Děčína v Ústeckém kraji. Leží v katastrálním území Boletice nad Labem. Západní částí protéká řeka Labe.

Historie

První písemná zmínka o Boleticích pochází z roku 1407.[4]

Katastrální členění Děčína

Původně samostatná obec byla v 19. století přičleněna k sousedním Nebočadům.[5] V důsledku industrializace přestala mít obec zemědělský charakter a stala se postupně významným průmyslovým střediskem. V roce 1964 byla povýšena na samostatné město, k němuž jako místní části přináležely Nebočady a Křešice u Děčína.[5] V roce 1980 byly k Boleticím přičleněny dále původně samostatné obce Lesná a Těchlovice (Těchlovice se opětovně osamostatnily v roce 1997).[5] Roku 1981 bylo původně samostatné město sloučeno s Děčínem.[5] V Boleticích bylo tehdy vystavěno velké panelové sídliště, díky čemuž prudce vzrostl počet místních obyvatel.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 v Boleticích žilo 2 792 obyvatel (z toho 1 308 mužů), z nichž bylo 171 Čechoslováků, 2 398 Němců, pět Židů, osm příslušníků jiné národnosti a 210 cizinců. Většina (2 444 osob) se hlásila k římskokatolické církvi, ale kromě ní zde žilo 140 evangelíků, tři členové církve československé, dvanáct židů, 35 příslušníků nezjišťovaných církví a 158 lidí bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měly Boletice 3 042 obyvatel: 183 obyvatel, 2 607 Němců, dva příslušníci jiné národnosti a 250 cizinců. Stále převažovali římští katolíci (2 45 lidí) a 832 lidí bylo bez vyznání. Kromě nich zde bylo 135 evangelíků, pět členů církve československé, šest židů, sedmnáct starokatolíků a dva členové ostatních nezjišťovaných církví.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[4][8]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé1802592927262 9202 7923 0422 0982 1252 5552 7445 2385 1824 683
Domy31424369192214271307564315311383391413
Domy v roce 1961 zahrnují také domy místních částí Křešice a Nebočady.

Doprava

Dostupnost je zajištěna dvěma denníma linkami MHD (8, 9) a jednou noční linkou MHD (32) provozovanými Dopravním podnikem města Děčína a jednou linkou meziměstskou (450) provozovanou Dopravou Ústeckého kraje. Západně od zastavěného území prochází železniční trať Ústí nad Labem-Střekov – Děčín, na které je zřízena železniční stanice Boletice nad Labem (nacházející se ovšem spíše v Nebočadech).

Hospodářství

Je zde průmysl strojírenský, textilní, potravinářský, chemický a konzervárenský. Dále zde také má svá tři odloučená pracoviště (obory fotograf, kadeřník a cukrář) SOU a SOŠ řemesel a služeb Ruská s hlavním sídlem v Děčíně-Podmoklech.

Pamětihodnosti

  • Socha svatého Floriána
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Platany v Boleticích – pět památných stromů, rostou v areálu závodu VLNAP; obvod kmenů 238 cm, 350 cm, 408 cm, 389 cm, 375 cm[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Boletice. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1891. Dostupné online. Díl čtvrtý. S. 293.
  4. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 366, 367. 
  5. ↑ a b c d Decin.estranky.cz: Boletce nad Labem – Politz. Dostupné online.
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 179. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 44. 
  8. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 284. 
  9. ↑ Platany v Boleticích [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
DC Děčín.png
Katastrální členění Děčína