Bombardování čínského velvyslanectví v Bělehradě
Dne 7. května 1999 došlo během bombardování Jugoslávie ze strany NATO k zasažení čínské ambasády v Bělehradě, při kterém zahynuli tři čínští novináři. Americké letouny F-117 vypálily rakety okolo půlnoci středoevropského času. Cílem byla budova v Novém Bělehradě, v bloku 11A s adresou Bulevar Umetnosti 2.
Průběh
Bombardování si vyžádalo 3 mrtvé a 20 zraněných.[1][2][3]
Ambasáda byla zasažena celkem třemi raketami. První dvě zasáhly přízemí, resp. 1. patro jižní fasády budovy, třetí zasáhla západní stranu ambasády. Kromě hlavní budovy byly poškozeny i hospodářské objekty v areálu ambasády a některé sousedící objekty bloku 11A, např. budova společnosti Energoprojekt a nedaleké kancelářské budovy.
Reakce
Spojené státy americké a NATO se za tento útok Číně později omluvili[4] s tím, že od CIA obdržely neaktuální mapy.[5] Toto zdůvodnění však odmítl britský deník The Observer a také dánský Politiken, podle kterých bylo bombardování ambasády záměrné, jelikož se NATO domnívalo, že budova je využívána jako radiostanice jugoslávské armády. V amerických zdrojích byl objekt označován za skladiště jugoslávských úřadů, kde se měly nacházet zbraně. Za vhodný útok byl objekt vybrán v březnu 1999; podle dostupných map (vydaných v letech 1989, 1996 a 1997) Američanům nic nenaznačovalo, že se na místě nachází sídlo diplomatické mise.[6] Přestože si Američané byli vědomi, že v roce 1996 začala ambasáda ČLR sídlit na nové adrese, neuvedli do databáze adresu nového objektu.
Následující den na žádost čínské strany zasedala Rada bezpečnosti OSN. Čínský představitel v New Yorku útok odsoudil jako porušení suverenity Číny a útok na mezinárodní vztahy. Čínští političtí představitelé útok odsoudili jako válečný zločin. Čínská státní televize označila útok jako barbarský akt a hrubé porušení čínské státní suverenity.
Útok na čínskou ambasádu a smrt tří novinářů vyvolaly v Pekingu demonstrace proti NATO a po zbytek roku 1999 celkové zhoršení americko-čínských vztahů. V Pekingu protestovalo sto tisíc lidí.[7] Protesty proti USA se konaly také i v dalších městech, např. v Kodani, Singapuru, Islamabádu, či Tel Avivu.[5] Spojené státy se rozhodly vyplatit odškodnění ve výši 4,5 milionů tehdejších USD.[8]
Reference
- ↑ V Číně pokračují manifestace proti NATO. iDNES.cz [online]. 1999-05-09 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Lidé v Asii protestovali proti bombardování. iDNES.cz [online]. 1999-05-10 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Velvyslanec USA v Číně se dostal z budovy úřadu. iDNES.cz [online]. 1999-05-12 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Článek na portálu novosti.rs (srbsky)
- ↑ a b Článek na portálu rts.rs (srbsky)
- ↑ Tisková zpráva CIA k útoku. www.cia.gov [online]. [cit. 2018-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29. (anglicky)
- ↑ Článek na portálu bbc.co.uk (anglicky)
- ↑ Článek na portálu idnes.cz
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bombardování čínského velvyslanectví v Bělehradě na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
The US flag being lowered in Hong Kong in respect for the victims of NATO's mistaken bombing of the Chinese (PRC) embassy in Belgrade during the April-June 1999 NATO bombing of Yugoslavia.
*Text from the State Department:
U.S. FLAG LOWERED IN RESPECT
As a sign of respect and condolence for the Chinese nation, the flag of the Consulate General was lowered to half-staff for 24 hours when the airplane carrying the remains of those killed in the accidental bombing of the Chinese Embassy in Belgrade arrived in Beijing on May 12. [1999]
(By order of the President and Secretary of State, similar measures were undertaken at the Embassy in Beijing and the Consulates General in Chengdu, Guangzhou, Shanghai and Shenyang.)Autor: Ray_from_LA from Los Angeles, USA, Licence: CC BY 2.0
Anti-American protests in Nanjing following U.S. bombing of the Chinese embassy in Belgrade, 1999.