Bombogor

Bombogor
NarozeníAlbazino
Úmrtí1640
Šen-jang
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bombogor (čínsky v českém přepisu Po-mu-po-kuo-er, pchin-jinem Bómùbóguǒěr, znaky zjednodušené 博木博果尔 nebo čínsky pchin-jinem Bómùbóguǒěr, znaky zjednodušené 博穆博果尔) ( ?? Jaksa – 1640 Mukden) byl evencký náčelník, vůdce kmenů na středním toku Amuru ve 30. letech 17. století. Pod jeho vedením se Evenkové (Soloni) a Daurové bránili útokům vojsk říše Čching. Roku 1640 padl do čchingského zajetí, byl odvezen do Mukdenu, čchingského hlavního města, a popraven.

Život

Bombogor byl evencký náčelník, vůdce kmenů na středním toku Amuru. Roku 1638 Chuang Tchaj-ťi, císař říše Čching, vyslal proti Bombogorovi vojsko v čele s generálem Samšikou, ale tažení selhalo kvůli odporu Evenků.[1]

V prosinci 1639 Chuang Tchaj-ťi opět vyslal na Amur značné síly. Jeho armáda pronikla hluboko na území Solonů, když dosáhla břehů řeky Kumara.[1] V bitvě u Gualaru dva čchingské pluky porazily vojsko pěti set Solonů a Daurů[2] v čele s Bombogorem.

V květnu 1640 čchingské vojsko zaútočilo na evencká opevněná městečka Duochen, Asajin, Jaksu a Duojin; všechna čtyři dobylo a ukořistilo velké množství koní, skotu a otroků.[1] Přestože Bombogor pokračoval v odporu, ztratil podporu místního obyvatelstva, Evenkové neměli sílu protivit se čchingské armádě a mnozí se podřídili čchingskému chánovi (resp. císaři).[1]

V srpnu 1640 Chuang Tchaj-ťi vyslal další armádu proti Bombogorovi, který se snažil prchnout do Mongolska, ale byl Mandžuy dostižen a zajat i s ženami, dětmi a zavazadly.[1] Dopravili ho do Mukdenu, kde byl popraven.[3] S jeho zajetím a smrtí se evencký odpor zhroutil a Mandžuové si zabezpečili kontrolu nad obyvatelstvem Poamuří. Někteří z Evenků a Daurů se pak stali částí čchingských Osm korouhví, část byla zařazena do korouhve lovců a rybářů jako takzvaní „Noví Mandžuové“, ostatek patřil k závislým kmenům přinášejícím tribut.[4]

Reference

  1. ↑ a b c d e Manzhou rule in China. Moskva: Progress Publishers, 1983. Dostupné online. S. 82–83. 
  2. ↑ А.М.Пастухов К вопросу о характере укреплений поселков приамурских племен середины XVII века и значении нанайского термина «гасян» Archivováno 1. 10. 2011 na Wayback Machine.
  3. ↑ CROSSLEY, Pamela Kyle. A Translucent Mirror: History and Identity in Qing Imperial Ideology. Berkeley: University of California Press, 2002. ISBN 978-0-520-23424-6. S. 196. 
  4. ↑ CROSSLEY, Pamela Kyle. The Conquest Elite of the Ch’ing Empire. In: PETERSON, Willard J. The Cambridge History of China. Volume 9 Part One: The Ch’ing Empire to 1800. Cambridge: Cambridge University Press, 2002. ISBN 978-0-521-24334-6. S. 310–359, na s. 317–318.