Bonifác Buzek

Bonifác Buzek
Rodné jménoHynek Alois Buzek
Narození31. ledna 1788
Příbor
Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Úmrtí21. června 1839 (ve věku 51 let) nebo 21. června 1836 (ve věku 48 let)
Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolánífilozof, katolický kněz a učitel
ZaměstnavatelGymnasium
Nábož. vyznáníkatolická církev
RodičeŠimon Buzek[1] a Josefa Buzková[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bonifác Buzek, křtěný Ignác Alois (31. ledna 1788 Příbor[2] – 21. června 1839 Brno) byl český filosof, řeholník a učitel.[3]

Život

Vstoupil do piaristického řádu a postupně vyučoval na školách svého řeholního řádu v Čechách i na Moravě, a sice v Mostu, v Ostrově, na tereziánské akademii ve Vídni či mezi roky 1822 až 1826 v Litomyšli, kde ho nazývali „litomyšlským Bolzanem“. Následně přešel na Moravu do Příboru, kde byl činný v letech 1826 až 1829, pak do Kroměříže, Strážnice a nakonec mezi roky 1836 až 1839 do Mikulova.[3][4] O Buzkově litomyšlském působení píše ve svých dílech U nás a Z mých pamětí český spisovatel Alois Jirásek.[4]

Svými názory ovlivnil české buditele. Ve svých začátcích mezi ně patřil například František Matouš Klácel, jenž pak v prvotinách nazvaných Mostek aneb sestavení skromných myšlenek o tom, na čem každému záležeti má (z roku 1842) a Dobrověda (z roku 1847) shrnul Buzkovy filozofické názory.[3]

Zemřel 21. června 1839 v Brně. Pohřben byl na starém brněnském městském hřbitově, jeho pohřeb byl významnou společenskou událostí. Po zrušení hřbitova byly jeho ostatky přeneseny nový ústřední hřbitov a pohřbeny ve společném hrobě.[5]

Filozofické bádání

Ve svém filozofickém rozvažování se Buzek zaměřil na etiku, která u něj vycházela z osvícenství a z jakobínského filozofického pohledu na cit. Vycházel z názoru existence vyššího duchovního světa, jenž představuje centrum všeho dění a jehož základním stavebním kamenem je svoboda, a to jak poznání, tak též svědomí. Proto Buzek podporoval rušení otroctví a nevolnictví a preferoval rovnost všech lidí před zákonem. Soudil, že hodnota každého je zakořeněna v charakteru a ne v hodnostech vnějšího prostředí.[3]

Dle českého historika Miloše Trapla mělo být v Buzkově pozůstalosti několik filozofických rukopisů, jež se ovšem nepodařilo dohledat.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Dostupné online. [cit. 2021-02-24]
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Příbor
  3. ↑ a b c d e Bonifác Buzek [online]. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Bonifác Buzek [online]. Česká Třebová: Městská knihovna Česká Třebová [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ Zamyšlení nad životem a dílem Bonifáce Buzka. journals.phil.muni.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Margraviate of Moravia.png
Autor: Dragovit, sources: Moravská orlice s klenotem.jpg (the eagle delivered from), Licence: CC BY-SA 4.0
Heraldická vlajka Moravského markrabství a moravských markrabat.
Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg