Boršov (hrad, okres České Budějovice)

Boršov
Val na západní straně jádra
Základní informace
Výstavba	před rokem 1261
Zánik	přelom 13. a 14. století
Stavebník	Albert z Boršova
Poloha
Adresa	Boršov nad Vltavou, Česko Česko
Souřadnice	48°55′4,44″ s. š., 14°25′0,84″ v. d.
Boršov
Další informace
Rejstříkové číslo památky	22959/3-53 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boršov je zaniklý hrad nad řekou Vltavou jižně od Boršova nad Vltavou v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Hrad byl nejspíše založen Albertem z Boršova na začátku druhé poloviny třináctého století a koncem téhož století byl opuštěn. Jeho pozůstatky jsou od roku 1963 chráněny jako kulturní památka.^[1]

Historie

O hradu se nedochovaly žádné písemné prameny. Jeho pravděpodobným zakladatelem byl před rokem 1261 Albert z Boršova, podle erbu spřízněný s Bavory ze Strakonic. Na hradě spolu s ním sídlil jeho bratr Beneš a snad i Tobiáš.^[2] Během sedmdesátých let třináctého století se Albert přestěhoval do Horní Stropnice^[3] a Beneš si jako nové sídlo zvolil tvrz ve Chlumu u Křemže.^[4] Albert poté krátce před svou smrtí daroval boršovské panství vyšebrodskému klášteru. K převodu došlo za opata Oty II., pravděpodobně brzy po jeho nástupu do funkce v roce 1286,^[5] ale nejpozději roku 1290, kdy darování 20. března potvrdil biskup Tobiáš z Bechyně a 23. března také král Václav II. Vyšebrodští cisterciáci hrad mohli ještě nějakou dobu využívat ke správě odlehlého majetku, ale nejpozději na přelomu třináctého a čtrnáctého století byl hrad opuštěn.^[2]

Výzkum

Prvním badatelem, který spojil terénní pozůstatky hradu s přídomkem pánů z Boršova, byl August Sedláček, který k nim však chybně připojil také zprávy z let 1378–1426 o Mikuláši Plachtíkovi a Beneši Plachtovi, jejichž přídomek se vztahuje k zaniklé osadě Boršov u Malšína.^[2] V roce 1906 lokalitu navštívil Josef Ladislav Píč, podle kterého opevnění pocházelo z šestého až sedmého století. Českobudějovický učitel Josef Braniš valy považoval za pozůstatky opevnění, které podle jeho hypotézy patřilo k obrannému systému Doudlebska.^[4] Tuto hypotézu vyvrátil až Bedřich Dubský, který na hradě nalezenou keramiku datoval do dvanáctého století. Koncem dvacátého století byl Boršov označován jako tvrz i hrad, přičemž převažuje kategorizace sídla jako hradu. V roce 2020 na hradě proběhl malý archeologický výzkum.^[6]

Pomocí detektoru kovů byly na hradě roku 2018 nalezeny tři stříbrné mince.^[6] Jsou to vídeňské feniky vyražené za vlády Rudolfa Habsburského,^[6] které se v jižních Čechách používaly od třináctého do poloviny patnáctého století.^[7]

Stavební podoba

Jednodílný hrad měl přibližně lichoběžníkový půdorys. Jižní stranu dostatečně chránil strmý svah vltavského údolí a ostatní strany zajišťoval příkop a vnější val. Přístupová cesta vedla nejspíše od východu, kde bylo opevnění zdvojeno. Jedinou reliéfní stopou po případné zástavbě je čtverhranná prohlubeň v západním cípu hradního jádra, ale je možné, že jáma je novověkého původu.^[8]

Tomáš Durdík považoval Boršov za šlechtické sídlo nižší kvalitativní úrovně, v jehož konstrukcích hrálo významnou roli dřevo.^[8] Při archelogickém výzkumu v roce 2020 však byly na hraně jádra nalezeny zděné konstrukce, které by mohly být pozůstatkem obvodové hradby.^[6]

Přístup

Místo, kde hrad stával, je dostupné po červené turistické značce od Zátkova mlýna u Boršova nad Vltavou a pokračující podél Vltavy k Třísovu. U lokality se od ní odděluje červená odbočka k Reuterovu pomníku.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Boršov na Wikimedia Commons