Boršov (hrad, okres České Budějovice)

Boršov
Val na západní straně jádra
Val na západní straně jádra
Základní informace
Výstavbapřed rokem 1261
Zánikpřelom 13. a 14. století
StavebníkAlbert z Boršova
Poloha
AdresaBoršov nad Vltavou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Boršov
Boršov
Další informace
Rejstříkové číslo památky22959/3-53 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boršov je zaniklý hrad nad řekou Vltavou jižně od Boršova nad Vltavouokrese České BudějoviceJihočeském kraji. Hrad byl nejspíše založen Albertem z Boršova na začátku druhé poloviny třináctého století a koncem téhož století byl opuštěn. Jeho pozůstatky jsou od roku 1963 chráněny jako kulturní památka.[1]

Historie

O hradu se nedochovaly žádné písemné prameny. Jeho pravděpodobným zakladatelem byl před rokem 1261 Albert z Boršova, podle erbu spřízněný s Bavory ze Strakonic. Na hradě spolu s ním sídlil jeho bratr Beneš a snad i Tobiáš.[2] Během sedmdesátých let třináctého století se Albert přestěhoval do Horní Stropnice[3] a Beneš si jako nové sídlo zvolil tvrz ve ChlumuKřemže.[4] Albert poté krátce před svou smrtí daroval boršovské panství vyšebrodskému klášteru. K převodu došlo za opata Oty II., pravděpodobně brzy po jeho nástupu do funkce v roce 1286,[5] ale nejpozději roku 1290, kdy darování 20. března potvrdil biskup Tobiáš z Bechyně a 23. března také král Václav II. Vyšebrodští cisterciáci hrad mohli ještě nějakou dobu využívat ke správě odlehlého majetku, ale nejpozději na přelomu třináctého a čtrnáctého století byl hrad opuštěn.[2]

Výzkum

Prvním badatelem, který spojil terénní pozůstatky hradu s přídomkem pánů z Boršova, byl August Sedláček, který k nim však chybně připojil také zprávy z let 1378–1426 o Mikuláši Plachtíkovi a Beneši Plachtovi, jejichž přídomek se vztahuje k zaniklé osadě Boršov u Malšína.[2] V roce 1906 lokalitu navštívil Josef Ladislav Píč, podle kterého opevnění pocházelo z šestého až sedmého století. Českobudějovický učitel Josef Braniš valy považoval za pozůstatky opevnění, které podle jeho hypotézy patřilo k obrannému systému Doudlebska.[4] Tuto hypotézu vyvrátil až Bedřich Dubský, který na hradě nalezenou keramiku datoval do dvanáctého století. Koncem dvacátého století byl Boršov označován jako tvrzhrad, přičemž převažuje kategorizace sídla jako hradu. V roce 2020 na hradě proběhl malý archeologický výzkum.[6]

Vnitřní val na východní straně
Plocha hradního jádra

Pomocí detektoru kovů byly na hradě roku 2018 nalezeny tři stříbrné mince.[6] Jsou to vídeňské feniky vyražené za vlády Rudolfa Habsburského,[6] které se v jižních Čechách používaly od třináctého do poloviny patnáctého století.[7]

Stavební podoba

Jednodílný hrad měl přibližně lichoběžníkový půdorys. Jižní stranu dostatečně chránil strmý svah vltavského údolí a ostatní strany zajišťoval příkop a vnější val. Přístupová cesta vedla nejspíše od východu, kde bylo opevnění zdvojeno. Jedinou reliéfní stopou po případné zástavbě je čtverhranná prohlubeň v západním cípu hradního jádra, ale je možné, že jáma je novověkého původu.[8]

Tomáš Durdík považoval Boršov za šlechtické sídlo nižší kvalitativní úrovně, v jehož konstrukcích hrálo významnou roli dřevo.[8] Při archelogickém výzkumu v roce 2020 však byly na hraně jádra nalezeny zděné konstrukce, které by mohly být pozůstatkem obvodové hradby.[6]

Přístup

Místo, kde hrad stával, je dostupné po červené turistické značce od Zátkova mlýna u Boršova nad Vltavou a pokračující podél Vltavy k Třísovu. U lokality se od ní odděluje červená odbočka k Reuterovu pomníku.

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-23]. Identifikátor záznamu 133940 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c JOHN, Jan; KOVÁŘ, Daniel. Vídeňské feniky z hradu u Boršova nad Vltavou. Numismatické listy. Národní muzeum, 2020, roč. 75, čís. 1–4, s. 128. Dále jen John, Kovář (2020). ISSN 0029-6074. DOI 10.37520/nl.2020.010. 
  3. John, Kovář (2020), s. 126.
  4. a b John, Kovář (2020), s. 129.
  5. John, Kovář (2020), s. 127.
  6. a b c d John, Kovář (2020), s. 130.
  7. John, Kovář (2020), s. 131.
  8. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Boršov nad Vltavou, s. 76. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Boršov 2015-08-01 Druhý val na východní straně.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Koruna druhého valu na východní straně
Boršov 2015-08-01 Západní val.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Val na západní straně