Bor (okres Tachov)

Bor
centrum města, pohled ze zámku
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Bor
Obec s rozšířenou působností	Tachov (správní obvod)
Okres	Tachov
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°42′42″ s. š., 12°46′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 403 (2022)[1]
Rozloha	116,51 km²[2]
Nadmořská výška	472 m n. m.
PSČ	348 02
Počet domů	905 (2021)[3]
Počet částí obce	22
Počet k. ú.	17
Počet ZSJ	22
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Republiky 1 348 02 Bor mu@mubor.cz
Starosta	Ing. Rudolf Kodalík
Oficiální web: www.mubor.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bor
Další údaje
Kód obce	560758
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bor (německy Haid, v 18. století též Hayd) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se čtrnáct kilometrů jihovýchodně od Tachova. Zahrnuje 22 místních částí, 744 domů a žije zde přibližně 4 400^[1] obyvatel. Obec leží na dálnici D5 z Prahy do Norimberka.

Historie

Poprvé je Bor písemně připomínán v roce 1263 (Hayda). Později bývá zmiňován jako Hayd (pod tímto názvem je uveden ještě na mapě stabilního katastru v roce 1838), pak Haid.

Pod správou šlechty pánů ze Švamberka, Götzenu i Löwensteinů ve městě vzkvétala řemesla a obchod. Město se stalo centrem obchodu díky své poloze na rozhraní Čech a Německa na cestě založené Karlem IV., a těžilo ze sousedství velkého množství drobných sídel odkázaných na zemědělskou výrobu. Ve středověku se město rozvíjelo a na náměstí se konaly dobytčí trhy.

Na konci druhé světové války způsobilo ostřelování americkou armádou četné škody na historických budovách. Přesto se jich dochoval dostatek, aby mohlo být centrum města roku 1992 prohlášeno městskou památkovou zónou.^[4]

Po druhé světové válce došlo v obci k vysídlení původního německy mluvícího obyvatelstva.

Místní části

• Bezděkov
• Boječnice
• Bor
• Borovany
• Čečkovice
• Damnov
• Doly
• Hlupenov
• Holostřevy
• Kosov
• Kurojedy
• Lhota
• Lužná
• Málkovice
• Malovice
• Muckov
• Nová Hospoda
• Nový Dvůr
• Ostrov
• Skviřín
• Velká Ves
• Vysočany

Doprava

Město stojí na křižovatce silnice II/195, II/200 a II/605. Vede jím železniční trať Domažlice – Planá u Mariánských Lázní, na kterou se ve stanici Bor napojuje trať do Svojšína.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Mikuláše

Kostel svatého Mikuláše byl založen současně s městem. Prvně je zmiňován roku 1282. V roce 1526 byla dostavěna mohutná hranolová věž s ochozem. Starý vyhořelý kostel byl zbořen v roce 1738 a na jeho místě byl vystavěn mezi lety 1739 a 1750 nový barokní kostel. Poslední opravy kostela byly zahájeny roku 1990, při nich získala věž novou báň krytou měděným plechem. Opraveny byly rovněž fasády a zahájeny opravy fresek v interiéru kostela. V současnosti probíhají opravy fresek a restaurování hlavního oltáře. Interiér kostela zdobí nástěnné malby z druhé poloviny 18. století. Hlavní oltář vyhotovil rodák z nedaleké Stráže sochař Johann Christoph Artschlag.

Zámek

Novogotický borský zámek stojí na místě původního vodního hradu snad z poloviny 13. století, z něhož se dochovala bílá válcová věž. Svou současnou podobu v romanticky historizujícím slohu zámek získal v 19. století. Součástí zámku je kaple svatého Vavřince z roku 1362 s pozdější sklípkovou klenbou a renesanční výmalbou.

Kaple svatého Jana Křtitele

Borský špitál, vystavěný při křižovatce naproti zámku, byl vybudován z podnětu Jindřicha ze Švamberka kolem roku 1515. Jeho součástí se stala i původem starší stavba kaple svatého Jana Křtitele. Při výstavbě špitálu byla kaple obnovena, a získala sklípkovou klenbu ve tvaru hvězdice. V kapli je löwensteinská hrobka a několik historických náhrobků. Nejstarší z nich pochází ze 16. století. K budově kaple přiléhá objekt bývalého špitálu, později využívaného jako klášter. V důsledku zanedbané údržby je areál v havarijním stavu.^[5]

Loreta

Na křižovatce naproti zámecké věži stojí loreta, která byla založena roku 1668 majitelkou panství Isabelou von Götzen, rozenou Trčkovou z Lípy a jejím manželem. Koncem 18. století zájem o borské poutní místo upadl, a kolem poloviny 19. století je loreta uváděna jako pustá. Teprve kněz Andreas Riedl vrátil loretě v průběhu 19. století její původní slávu a obnovil i poutě k borské černé madoně. Dne 2. května 1945 byla loreta poničena při ostřelování Boru americkou armádou. K obnovení poutí došlo až po sametové revoluci a první novodobá pouť se konala 8. září 1991. V roce 1994 přispěl stát na obnovu lorety částkou přes půl milionu korun a nadále je počítáno s postupnou renovací objektu. Poutě k Černé madoně se konají každoročně.

Ostatní památky

Z historických domů zachovaných na borském náměstí vyniká budova radnice ozdobená kamennou sochou Panny Marie a městským znakem. V Boru stojí také několik barokních soch.

Osobnosti

• Karel Löwenstein-Wertheim-Rosenberg (1834–1921), německý šlechtic a politik
• Marie Motlová (1918–1995), herečka

Partnerská města

• Pleystein, Německo
• Wernberg-Köblitz, Německo

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bor na Wikimedia Commons
• Bor v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Encyklopedické heslo Bor (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích