Boris Akunin

Boris Akunin
Rodné jménoГригорий Шалвович Чхартишвили
Narození20. května 1956 (67 let)
Zestaponi
PseudonymБорис Акунин
Povoláníspisovatel, překladatel, historik, autor sci-fi, autor dětské literatury, dramatik, literární vědec, veřejná postava, šéfredaktor a japanolog
Alma materÚstav asijských a afrických zemí (do 1978)
Žánrdetektivka, historická fikce a historická próza
Témataliterární věda, překlady z japonštiny, překlady z angličtiny, detektivka, historická próza, detektivní literatura a literární kritika
Významná dílaErast Fandorin series
OceněníŘád vycházejícího slunce 4. třídy (2009)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Boris Akunin

Boris Akunin (rusky Борис Акунин), rodným jménem Grigorij Šalvovič Čchartišvili (Григорий Шалвович Чхартишвили; * 20. května 1956 Tbilisi, Gruzie) je populární ruský spisovatel historických detektivních románů, autor rozsáhlé série knih o dějinách Ruska (История Российского государства) a překladatel z japonštiny.[1] Putinovým režimem byl v roce 2023 zařazen na seznam extrémistů a teroristů, neboť od počátku ruské invaze na Ukrajinu odsuzuje válku.[2]

Život

Jeho otec byl Gruzín a matka Židovka. Od roku 1958 žil v Moskvě. Studoval v Moskvě historii a filologii Japonska a japonštinu, řadu let pracoval jako zástupce šéfredaktora časopisu Zahraniční literatura. Od roku 2000 se věnuje pouze psaní. Jeho nejznámějším dílem je série detektivních románů o Erastu Fandorinovi, podle nichž byly natočeny 2 filmy a které se překládají do řady jazyků. Po anexi Krymu žije od roku 2014 střídavě v Londýně, Francii a Španělsku.

Odsouzení ruské agrese a zařazení na seznam teroristů

V roce 2022 veřejně odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu a prohlásil, že Rusku vládne duševně vyšinutý diktátor.[3] V březnu 2022 spustil charitativní projekt Pravé Rusko, jehož cílem je získat finanční prostředky ve prospěch ukrajinských uprchlíků.[4] V květnu byl jeho web ruskou prokuraturou zablokován. V roce 2023 byl ruským režimem zařazen na seznam extrémistů a teroristů, jeho knihy byly staženy z ruských knihkupectví a policejní razie proběhla v nakladatelství Zacharov, které ho vydávalo.[2]

Dílo

Příběhy Erasta Fandorina

Související informace naleznete také v článku Erast Fandorin.
  1. Případ Azazel (Азазель, 1998, česky Albatros 2004, ISBN 80-00-01416-5), „spiklenecký detektivní román“ [1] – odehrává se od 13. května do září 1876; zpracováno jako televizní seriál 2002, natáčený zčásti v Česku
  2. Turecký gambit (Турецкий гамбит, 1998, Albatros 2005, ISBN 80-00-01548-X), „špionážní detektivní román“ [2]) – za rusko-turecké války 1877; zfilmováno 2005
  3. Leviatan (Левиафан, 1998, Albatros 2005, ISBN 80-00-01528-5), „hermetický detektivní román“, [3] – od 15. března do 19. dubna 1878
  4. Achillova smrt (Смерть Ахиллеса, 1998, Albatros 2006, ISBN 80-00-01529-3), „detektivní román o zabijákovi z Kavkazu“, [4]) – 1882
  5. Zvláštní úkoly (Особые поручения, 1998, Albatros 2006, ISBN 80-00-01655-9); obsahuje dvě samostatné novely Pikový kluk (Пиковый валет), „novela o podvodnících“, a Dekoratér (Декоратор), „novela o maniakovi“ – odehrává se v zimě a předjaří 1886
  6. Статский советник – 1891
  7. Коронация, или Последний из романов – 1896
  8. Любовница смерти – 1900
  9. Любовник смерти – 1900
  10. Алмазная колесница – 1878,1905
  11. Нефритовые четки – 1881–1899
  12. Весь мир театр – 1911

Příběhy Nicholase Fandorina

Související informace naleznete také v článku Nicholas Fandorin.
  1. Tajemství zlatého tolobasu (Алтын-толобас, 2001, česky Art slovo 2002, ISBN 80-238-8560-X), "historicko-špionážní román" [5] – odehrává se v roce 1995, paralelní příběh pak v letech 167576
  2. Внеклассное чтение – 2001, 1795
  3. Ф.М. – 2006, 1865
  4. Сокол и Ласточка. – 2009, 1702

Filmové adaptace

  1. Азазель (Azazel) – televizní seriál, 2002 [6]
  2. Турецкий гамбит (Turecký gambit) – film, 2005 [7]
  3. Статский советник (Státní rada) – film, 2005 [8]

Odkazy

Reference

  1. Борис Акунин. www.livelib.ru [online]. [cit. 2016-09-25]. Dostupné online. 
  2. a b SOUKUP, Ondřej. Protiválečný „terorista“ Boris Akunin. Český rozhlas Plus [online]. Český rozhlas, 2023-12-30 [cit. 2023-12-3é]. Dostupné online. 
  3. Самое страшное утро в жизни Россия напала на Украину. Чтобы описать происходящее, не хватает слов. Вот что говорят об этом Земфира, Иван Дорн, Юрий Шевчук и другие — Meduza. meduza.io [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-02. 
  4. "Думаю, что последняя глава путинского государства началась". Борис Акунин о войне и "Настоящей России". BBC News Русская служба [online]. 2022-03-17 [cit. 2022-09-02]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Emblem-web.svg
Autor: David Vignoni / ICON KING, Licence: LGPL
Icon from Nuvola icon theme for KDE 3.x / GNOME 2.
B. Akunin.jpg
Autor: Андрей Струнин, Licence: CC BY-SA 4.0
Борис Акунин