Boris Alexandrov
| Boris Alexandrov | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Datum narození | 13. listopadu 1955 |
| Místo narození | Usť-Kamenogorsk, Sovětský svaz |
| Datum úmrtí | 31. července 2002 (ve věku 46 let) |
| Místo úmrtí | Čeljabinská oblast |
| Stát |  Sovětský svaz |
| Výška | 175 cm |
| Hmotnost | 82 kg |
| Klubové informace | |
| Aktivní roky | 1972–1996 |
| Pozice | pravé křídlo |
| Kluby | HK Kazcink-Torpedo Usť-Kamenogorsk CSKA Moskva HC Spartak Moskva SKA MVO Kalinin HC Devils Milano Ferencvárosi TC |
| Trenérská kariéra | |
| Roky | |
1996–2002 | HK Kazcink-Torpedo Usť-Kamenogorsk |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Lední hokej na ZOH | ||
| zlato | ZOH 1976 | SSSR |
Boris Viktorovič Alexandrov (Борис Викторович Александров, 13. listopadu 1955 Usť-Kamenogorsk – 31. července 2002 Čeljabinská oblast) byl sovětský hokejista, nositel titulu mistr sportu mezinárodní třídy.
Rodák z kazašského Usť-Kamenogorsku začínal s hokejem v místním Torpedu, v roce 1973 přestoupil do HC CSKA Moskva, s nímž vyhrál sovětskou ligu v letech 1975, 1977 a 1978. Získal zlaté medaile na neoficiálních mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 1974 a mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 1975, v roce 1975 byl zařazen do all-stars týmu. Se sovětskou seniorskou reprezentací vyhrál olympijský turnaj v roce 1976, byl také třetí na Kanadském poháru 1976.
Byl řazen k největším talentům sovětského hokeje, doplatil však na četné kázeňské prohřešky. Po konfliktu s trenérem Viktorem Tichonovem musel v roce 1978 opustit CSKA i reprezentaci.[1] V letech 1980 až 1982 působil v HC Spartak Moskva, pak se vrátil do Usť-Kamenogorsku, kde hrál druhou nejvyšší soutěž. Po angažmá v Itálii a Maďarsku v roce 1990 ukončil kariéru, ale v roce 1994 se k hokeji vrátil a startoval za Kazachstán na mistrovství světa v ledním hokeji 1995 skupiny C. V roce 1996 se stal trenérem Torpeda Usť-Kamenogorsk a kazachstánské reprezentace.
Zemřel v roce 2002 při autonehodě nedaleko města Usť-Katav v Čeljabinské oblasti.[2] Jeho syn Viktor Alexandrov byl také kazašským hokejovým reprezentantem.
Reference
- ↑ По популярности уступал только Харламову. Dostupná online
- ↑ Борис Александров: история казахстанского хоккеиста Dostupné online Archivováno 22. 4. 2019 na Wayback Machine.
Externí odkazy
- Eliteprospects
- Boris Alexandrov v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
