Boris Andršt
Dr. Boris Andršt, M.D. | |
---|---|
Jiná jména | Dr. Boris Andrst |
Narození | 3. listopadu 1928 Praha, Československo |
Úmrtí | 30. dubna 2014 (ve věku 85 let) New York, USA |
Místo pohřbení | na hřbitově ve Vašírově (v Lánech)[1] |
Bydliště | Praha, po roce 1948 USA |
Národnost | česká |
Občanství | ČSR, po roce 1967 USA |
Vzdělání | Maturita na gymnáziu v Praze; medicína v USA (obor oftalmologie) |
Alma mater | Kolumbijská univerzita (bakalářský titul); New York University Grossman School of Medicine |
Povolání | oční chirurg (oftalmolog) |
Domovské město | Praha, New York |
Titul | Dr., M.D. |
Choť | 4 x ženat |
Děti | dvě dcery (Dana Andršt; Tracy Andršt);[1] jeden syn (Mark Andršt)[1] |
Rodiče | František Andršt (1897–1941); Marie Andrštová (rozená Měchurová) (1902–1993)[1] |
Příbuzní | 4 vnuci (3 dívky + 1 hoch) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Boris Andršt (3. listopadu 1928, Praha – 30. dubna 2014, New York)[1] byl ke konci druhé světové války členem partyzánského oddílu. Po zatčení německými bezpečnostními složkami byl vězněm ve dvou nacistických koncentračních táborech (Flossenbürg; Dachau).[1] Po druhé světové válce započatá vysokoškolská studia dokončil až v USA, kde se stal uznávaným očním chirurgem.[1] Po odchodu do důchodu se díky svojí pěstitelské zálibě stal propagátorem českých odrůd česneku v USA.[2]
Život
Rodinný původ
Boris Andršt se narodil 3. listopadu 1928 v Praze jako jediný syn Františka Andršta (1897–1941) a jeho manželky Marie Andrštové (rozené Měchurové) (1902–1993).[1] Jeho otec byl sociálně demokratický odborář a po nastolení Protektorátu Čechy a Morava se stal jedním ze zakladatelů a předních členů protinacistické odbojové organizace Petičního výboru Věrni Zůstaneme (PVVZ).[2] Za své protiněmecké aktivity byl za I. stanného práva dne 30. září 1941 popraven[2] v Praze v ruzyňských kasárnách.[pozn. 1][pozn. 2]
Během druhé světové války
V dubnu roku 1940, kdy se Borisův otec František dostal do hledáčku gestapa, bylo Borisovi 12 let.[2] Tehdy bydlel se svojí matkou v Praze–Libni v Chocholouškově ulici.[2] Několik měsíců před vypuknutím pražského květnového povstáním v roce 1945 se mladý (bylo mu teprve 16 let) Boris Andršt připojil (spolu s několika svými spolužáky ze školy) k partyzánské skupině.[2][pozn. 3] Německé bezpečnostní složky ale partyzánský oddíl v roce 1944 odhalily a jeho členové byli zatčeni v Beskydech na Moravě a uvězněni v brněnských Kounicových kolejích.[2] Tehdy šestnáctiletý Boris byl dne 26. ledna 1945 deportován (pod vězeňským číslem 43890) do nacistického koncentračního tábora Flossenbürg[2] v bavorské Horní Falci (poblíž českých hranic). V dubnu 1945 začali Němci přesouvat vězně hlouběji do nacistického Německa a Boris byl jedním z těch, kteří přežili pochod smrti do koncentračního tábora Dachau, jenž se nacházel poblíž Mnichova.[2] V tomto nacistickém koncentračním táboře, původně určeném pro politické vězně, se dne 29. dubna 1945 dočkal osvobození americkými jednotkami.[2][pozn. 4]
Po druhé světové válce
Po skončení druhé světové války zakončil maturitou v roce 1947 svoje středoškolská studia na pražském gymnáziu U Libeňského zámku.[1] V témže roce (1947) odešel z Československa do USA, aby tam začal bakalářské studium na Kolumbijské univerzitě (Columbia University).[1] Toto studium bylo hrazeno plně stipendiem, získaných ze sbírek a z prostředků bohatých rodin v New Yorku, které tak chtěly umožnit vzdělání studentům, jenž trpěli během druhé světové války.[1] Po absolvování prvního semestru se Boris Andršt, veden steskem po domově, vrátil z USA zpět do Československa a tady se zapsal do 2. semestru (školní rok 1947/1948) ke studiu na Vysoké škole politické a sociální v Praze.[1] V roce 1948 dokončil ale jen jeden semestr svých vysokoškolských studií a vidina dalšího života v totalitní zemi po únoru 1948 pod komunistickým vedením jej přiměla k návratu do USA a k pokračování ve studiu na Kolumbijské univerzitě.[1] [pozn. 5] V roce 1957 skončil svoje vysokoškolská lékařská studia na Newyorské univerzitě (New York University (Grossman) School of Medicine)[4][5] a celý svůj život pracoval v New Yorku na různých místech a pozicích jako oční chirurg[2] (oftalmolog).[pozn. 6]
V období studené války v USA, v době, kdy USA prožívaly období označované jako „red scare“ (rudý strach) byl Boris Andršt podezříván americkými úřady z toho, že by mohl být komunistickým špiónem.[2] Tato situace zdržovala získání jeho amerického státního občanství.[2] Boris Andršt dokonce uvažoval o přestěhování do Argentiny, aby se zbavil úředního nařčení ze špionáže, ale nakonec v USA zůstal.[1] Žil pak dále legálně v New Yorku, kde nakonec v roce 1967 získal americké státní občanství.[1] Teprve s americkým státním občanstvím mohl Boris Andršt navštívit svoji matku, žijící v Československu, kterou od roku 1948 neviděl.[1][pozn. 7] Ještě před sametovou revolucí v roce 1989 navštívil několikrát Československo.[1][pozn. 8]
S komunitou československých přistěhovalců v USA udržoval po celý svůj život přátelské styky a mnohým z nich, po jejich příjezdu do Spojených států, pomohl s tím jak se zde „usadit“.[1] Občas dokonce pomohl i s ilegálním převozem potřebných dokumentů pro ty československé občany, kteří plánovali emigraci do USA.[1] Zdarma pomáhal i těm svým československým pacientům, kteří ještě neovládali angličtinu či nebyli v USA zdravotně pojištěni.[1]
Rodinný život
Oženil se a rozvedl se celkem čtyřikrát; celkem měl tři děti – dvě dcery (Dana Andršt; Tracy Andršt) a jednoho syna (Mark Andršt).[2] Měl celkem 4 vnoučata (tři dívky a jednoho chlapce).
Záliby
Dr. Boris Andršt byl mužem mnoha zálib.[1] Kromě vaření měl rád i fotografování (byl přítelem českého fotografa Josefa Sudka (1896–1976)).[1] Jezdil rád na jízdních kolech a motocyklech.[1][pozn. 9] Mezi jeho další záliby patřilo sbírání gadgetů; měl rád zvířata (vždy choval alespoň jednoho psa), pobyt v přírodě a pěstování zeleniny.[2] Jeho specializací bylo vyhledávání a pěstování různých druhů a odrůd česneku, zejména těch českých.[2][pozn. 10][pozn. 11]
Dr. Boris Andršt zemřel 30. dubna 2014 ve věku 85 let v New Yorku.[1] Je pochován na hřbitově v Lánech[1]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Tehdy se ruzyňská kasárna jmenovala „kasárna Heinricha Himmlera“.
- ↑ Po Františku Andrštovi je v pražské Libni pojmenována ulice: „Andrštova“.[3][2]
- ↑ Motivem těchto mladých lidí byla mimo jiné i snaha pomstít smrt jejich otců.[1]
- ↑ O zážitcích z německých káznic a životních zkušenostech z koncentračních táborů hovořil Dr. Boris Andršt jen velmi zřídka.[2]
- ↑ A v USA zůstal trvale žít až do konce svého života.[1]
- ↑ Soukromá praxe v Port Jefferson, NY, ve firmě Apisson & Andrst; v East Setauket, NY; v Smithtown, Long Island, NY ve Smithtown General Hospital; v St John's Hospital.[5][4][1]
- ↑ Boris Andršt snil o tom, že se navždy vrátí do Československa, ale až do roku 1989 mu v tom bránila politická situace v Československu.[1]
- ↑ Po odchdou do důchodu plánoval (po roce 1989) bydlení v Praze, kde si v roce 1998 zakoupil byt, ale nakonec zůstaly Spojené státy jeho domovem; Českou republiku navštěvoval pravidelně každého půl roku až do své smrti v roce 2014.[1]
- ↑ Ježdění na motorce zanechal ze zdravotních důvodů v poměrně vysokém věku po amputaci části jedné nohy zapříčiněné špatným krevním oběhem v důsledku problémů se srdcem.[2]
- ↑ Milovníci česneku v USA označovali jeho produkty jako „česnek z české sbírky Dr. Borise Andršta“.[2]
- ↑ Dr. Boris Andšt, oční lékař v důchodu, šířil v USA některé české odrůdy česneku, které získal od jednoho zemědělce z malého agrárního města Poběžovic, které se nachází v podhůří Českého lesa, nedaleko hranice Čech s Bavorskem.[6] Mnohé z těchto odrůd se dostaly do komerčního oběhu v USA, i když často s mírně chybně napsaným označením (například pod názvem „vekak“, což má být ve skutečnosti název „vekan“).[6] Česnekové palice (s pergamenovitě bílými slupkami[7]) této výjimečné odrůdy (s velmi bohatou chutí a stabilními výnosy) jsou charakteristické svojí značnou velikostí.[6] Každá palice obsahuje 10 až 12 stroužků,[7] jež jsou pokryté slupkami s proužkovaným, živým, světle fialovým (žíhaným) zbarvením.[6][7]
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad Rodinné informace o Borisi Andrštovi a Marii Měchurové poskytl jejich syn Marek Andršt (Mark Andrst), který je vnukem Františka Andrtša (1897–1941)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t JŮN, Dominik. A Farewell to Boris (Rozloučení s Borisem) [online]. Radio Prague International, 2014-10-05. Audio: 5 minut + 17 sekund; + Foto: Boris Andršt v roce 2000. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Andrštova ulice [online]. Web Mapy cz [cit. 2021-05-03]. GPS: 50.1077311N, 14.4745494E. Dostupné online.
- ↑ a b Dr. Andrst graduated from the New York University in 1957 (MEDICAL SCHOOL). [online]. Web Doctor com [cit. 2021-05-12]. Dr. Andrst works in East Setauket, NY and specializes in Ophthalmology.. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Dr. Boris Andrst, MD, practices Ophthalmology in Port Jefferson, NY at Apisson & Andrst. Dr. Andrst received his medical degree from New York Univ Sch Of Med, New York Ny 10016. [online]. Web Dr Score com [cit. 2021-05-12]. Specialty: Ophthalmology. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-12. (anglicky)
- ↑ a b c d Web Garlicana com [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Vekak Czech Purple Stripe Garlic originated in Czechoslovakia (Český česnek s fialovým proužkem původem z Československa) [online]. Web Cooks info com [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Beyond My Ken, Licence: CC BY-SA 4.0
The Nicholas Murray Butler Library, colloquially called Butler Library, on the Morningside Heights campus of Columbia University at 535 West 114th Street, the university's largest single library. It was built in 1931-34 and was designed by James Gamble Rogers in the Neoclassical style. Originally called "South Hall", it was named for Nicholas Murray Butler, who was president of Columbia from 1902-1945, who first proposed the building when plans to expand the Low Memorial Library did not come to fruition. (Source: AIA Guide to NYC (5th. ed.))
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Libeň. U libeňského zámku, gymnázium.
General view of Flossenbürg concentration camp after liberation by the US Army 99th Infantry Division, April 1945. US Army photo.
Autor: Horakvlado, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
NYU's Original University Building on University Place
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 4.0
Kounicovy koleje v Brně - Žabovřeskách.
Gates at the main entrance to Dachau concentration camp, 1945