Boris Kidrič

Boris Kidrič
Předseda vlády LR Slovinsko
Ve funkci: 5. května 1945[1] – 17. června 1946[2]
Předchůdce	vznik funkce
Nástupce	Miha Marinko
Stranická příslušnost
Členství	Svaz komunistů Jugoslávie (Svaz komunistů Slovinska)
Vojenská služba
Služba	NOV i POJ, JNA
Hodnost	generálplukovník
Narození	10. duben 1912 Vídeň, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. duben 1953 Bělehrad, LR Srbsko (SFRJ)
Národnost	Slovinec
Choť	Zdenka Kidrič
Náboženství	ateismus
Ocenění	Řád hrdiny socialistické práce Partyzánská pamětní medaile 1941 Řád národního osvobození Řád Kutuzova 1. třídy Národní hrdina Jugoslávie … více na Wikidatech
Commons	Boris Kidrič
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boris Kidrič (10. duben 1912 – 11. duben 1953) byl slovinský a jugoslávský komunistický politik a jeden z představitelů slovinského odbojového hnutí z období druhé světové války.

Život a politická činnost

Kidrič se narodil ve Vídni v rodině prominentního slovinského literárního kritika France Kidriće. Gymnázium absolvoval v Lublani, poté studoval chemii na Univerzitě v Lublani a v Praze.

V roce 1928 vstoupil do Svazu komunistické mládeže Jugoslávie a téhož roku i do Komunistické strany Jugoslávie. Po zavedení královské diktatury 6. ledna 1929 byl Kidrič – v té době student gymnázia – zatčen a odsouzen k jednoletému trestu, který vykonal v Mariboru. Po propuštění z vězení začal studovat chemii a spolu s Edvardem Kardeljem a dalšími slovinskými komunisty obnovil činnost slovinského oblastního výboru Komunistické strany. V dalším roce již komunisté měli své organizace ve většině měst a průmyslových areálů Slovinska.

V červnu 1936 byl zatčen spolu se skupinou předních jugoslávských komunistů. Rok strávil ve vazbě, poté odešel do Československa. Nějaký čas žil v Praze, na podzim 1937 se přestěhoval do Paříže, kde se zformovala centrála jugoslávských komunistů. V roce 1939 se vrátil do Jugoslávie a byl okamžitě zatčen. Ve vyšetřovací vazbě strávil čtyři měsíce. Poté spolu s Kardeljem pracoval na posílení slovinské komunistické strany. V říjnu 1940 byl zvolen členem ústředního výboru jugoslávských komunistů.

Bezprostředně po okupaci Jugoslávie se Kidrič stal jedním z organizátorů slovinské Osvobozenecké fronty. V červnu 1941 se stal prvním politickým komisařem na hlavním štábu NOVu ve Slovinsku. Slovinsko také zastupoval jako delegát na druhém zasedání AVNOJe v Jajce.

V květnu 1945 se stal prvním premiérem Slovinska, červnu 1946 ministrem průmyslu ve vládě FLRJ, a vedle toho vykonával další politické funkce. Byl odpovědný za přípravu prvního pětiletého plánu. V červnu 1948 byl zvolen do politbyra ústředního výboru Komunistické strany.

Kidrič podlehl leukémii 11. dubna 1953 v Bělehradě.

Na památku Kidriče bylo východoslovinské město Strinišče přejmenována na Kidričevo. Do roku 1990 pak byla ve Slovinsku udělována Kidričevova cena jako ocenění podílu na vědeckém pokroku. V roce 1959 byl na jeho počest postaven pomník před budovou slovinské vlády, kde stojí doposud navzdory protestům protikomunistických skupin a obětí komunistické perzekuce.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Boris Kidrič na anglické Wikipedii a Борис Кидрич na srbské Wikipedii.

Související články

• Socialistická republika Slovinsko
• AVNOJ
• Vláda Borise Kidriče

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Boris Kidrič na Wikimedia Commons