Boris Lipnitzki

Boris Lipnitzki
Narození4. února 1887
Oster
Úmrtí6. července 1971 (ve věku 84 let)
Paříž
Místo pohřbeníkrematorium s kolumbáriem Père-Lachaise
Povolánífotograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Boris Lipnitzki (ukrajinsky Boris Lipnickij /Борис Липницкий/ roz. Chaim (Efim) Lipnickij /Хаим (Ефим)/, fr. Haim (Efime) Boris Lipnitzki nebo Lipnitzky; 4. února 1887, Oster – 6. července 1971, Paříž) byl ukrajinsko-francouzský umělecký fotograf; fotografoval balet, módu, kino, výtvarné umění, spisovatele a hudebníky.

Životopis

Haim Efime Boris Lipnitzki (nebo Lipnitzky) se narodil v židovské rodině v Osteru v Černihivské oblasti Ruské říše (nyní Ukrajina) dne 4. února 1887. Zemřel v Paříži dne 6. července 1971 ve věku 84 let a je pohřben na hřbitově Pere Lachaise.[1]

Lipnitzki nejprve pracoval jako asistent pro fotografa v Oděse, poté si otevřel vlastní studio v Pultusku. Do Paříže přijel na počátku 20. let. Tam založil ateliér na adrese rue du Colisée 40, kde fotografoval mnoho uměleckých osobností od 20. do 60. let 20. století[2] a zobrazoval je ve svém vlastním okolí. Jeho přátelství s módním návrhářem Paulem Poiretem, s nímž by zůstal fotografovat v Biarritzu, poskytlo vstup do těchto kruhů.[3]

Mezi jeho fotografované osobnosti patřili Maurice Ravel, René Hubert, Albert Camus, Blaise Cendrars,[4] Jean Cocteau, Otto Preminger, Igor Strawinsky, Arthur Honegger,[5] Leonid Massine, Serge Lifar, Paul Poiret, Coco Chanel, Olga Spessivtseva, Nyota Inyoka, Tamara Karsavina, Serge Gainsbourg, Les Six, Marc Chagall, Pablo Picasso,[2] a také Josephine Bakerová s níž v roce 1926 vytvořil slavnou sérii fotografií aktů.[6]

Lipnitzki byl fotografem během natáčení Ganceova snímku Napoléon a zachytil neformální pohledy na zákulisí štábu a herce[7] jeho snímky byly použity na obálkách programů a zobrazeny v kinech, ale navzdory ujištění mu nebyl přiznán kredit. Následoval soud na seinském tribunálu a producentovi filmu bylo nařízeno zaplatit Lipnitzkimu 30 000 franků (asi 16 000 USD v roce 2010). Průmyslová publikace Le Photographe na to upozornila jako na precedens ve francouzském autorském právu.[8] Natočil také mnoho významných baletních představení a vytvořil studiové portréty tanečníků.[9]

Fotografie Lipnitského byly publikovány v časopisech Femina, The Paříž Times, Paříž-Alger magazine, Les Modes, La Vie Pařížienne, Chantecler revue, Vogue (Paříž), L'Atlantique, Paříž-soir, La Femme de France, Être belle, Le Photographe „ Le Point, Adam: revue des modes maskcines en France et à l'étranger, Ambiance, Comoedia, Claudine, Le Monde illustré, L'Art musical, Bravo, Le Petit journal, Le Théâtre et Comœdia illustré a další.[10]

V článku o relativní hodnotě ručně kreslené a fotografické ilustrace, Robert Lang ředitel a redaktor Rester Jeune, popisující stylistiku různých ilustrátorů a fotografů, píše o Lipnitzkém, že „má rád svatozáře a další umělecké paralely z prostředí divadla„.[11]

Lipnitzkého archiv byl zdecimován, když bylo zatopeno divadlo Athenaeum, kde mu jeho přítel Louis Jouvet pomohl skrýt jeho tisky během okupace, když uprchl, aby zůstal se svým přítelem Chagallem v New Yorku.

Poválečný

Po válce založil se svými bratry studio Lipnitzki, které v roce 1946 poptávalo nové zaměstnance[12] a fungovalo až do doby, než Lipnitzki zemřel.[13] V polovině 50. let vstoupil do studia na tři roky jeho synovec Bernard Lipnitski, který byl najat týdeníkem France Dimanche, pro který fotografoval Céline Monsarrat, Françoise Saganovou a Salvadora Dalího, poté byl zaměstnán jako fotoreportér v dalších francouzských časopisech.[14] Boris Lipnitzki pokračoval v agitování autorského práva ve vztahu k profesionální fotografii a jeho názor se za jeho účasti projednával na schůzi komise Commission des Droits d'Auteur v únoru 1945 a také při dalších příležitostech.[15]

Dědictví

V roce 1970 jeho sbírku – více než milion negativů a 600 000 výtisků – a sbírku jeho synovce koupila agentura Roger-Viollet.[16] Připsání autorství fotografií pořízených ve studiu v letech 1945–1969 konkrétnímu bratrovi není vždy jisté.

V roce 2022 byla objevena v pozůstalosti po Borisi Lipnitzkém, která je uložena v Národní knihovně Izraele v Jeruzalémě, dosud neznámá skladba, Romance pro housle a klavír (H 186bis).[17][18]

Publikace

  • Haim Efime Boris Lipnitzki. Images de Louis Jouvet. [s.l.]: Paříž Emile-Paul frères Dostupné online. (anglicky) 
  • Lipnitzki, Boris; DENOYELLE, FRANÇOISE. Boris Lipnitzki : le magnifique. [s.l.]: Chaudun ISBN 978-2-35039-140-3. (anglicky) 

Výstavy

Samostatné

  • 2005, 7. května – 12. června: Boris Lipnitzki, Espace Saint-Jean, Melun

Skupinové

Sbírky

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boris Lipnitzki na anglické Wikipedii.

  1. ↑ BEAUVIS, CHARLETTE., Langlade, Vincent. Le columbarium du Père-Lachaise : la crémation, son histoire, sa pratique, son avenir. Paříž: Editions Vermet, 1992. Dostupné online. ISBN 2-86514-022-9. OCLC 30318883 
  2. ↑ a b CARIGUEL, OLIVIER. Revue Des Deux Mondes, 2012, pp. 182–183. JSTOR, www.jstor.org/stable/44193291
  3. ↑ La Côte basque : revue illustrée de l'Euzkalerria ["puis" de l'Eskual-herria] [online]. 1927-09-11 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (EN) 
  4. ↑ Max Blagg: On Boris Lipnitzki's 1953 Portrait of Blaise Cendrars. (2009). Aperture, (195), 88–88. Retrieved February 1, 2021, from http://www.jstor.org/stable/24473440
  5. ↑ Arthur Honegger (1892–1955). Autograph score: Arioso pour Violon et Piano. 2 leaves. Undated. Given by the composer to the Paříž photographer Efim Boris Lipnitzki (1887–1971). Dedication: „à Lipnitzki en très amical souvenir et avec mes remerciements pour les belles photos. A. Honegger”
  6. ↑ JULES-ROSETTE, BENNETTA. Josephine Baker in art and life : the icon and the image. Urbana: University of Illinois Press, 2007. Dostupné online. ISBN 0-252-03157-1. OCLC 64442908 
  7. ↑ Agence Roger-Viollet : Napoleon seen by Abel Gance [online]. 2021-02-01 [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Le Photographe : organe des photographes professionnels, Société Photovision (Paříž) No.233, 5 January 1929, p.16
  9. ↑ Past to Present : Photos by Boris LIPNITZKI [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Boris Lipnitski - magazine publications search - Gallica [online]. [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Robert Lang, “Drawings? Photographs? How to illustrate women's magazines: the moral to draw from a controversy without conclusion„, Presse publicité: hebdomadaire technique de toute la presse, No. 19, 12. září 1937, s. 3
  12. ↑ advertisement, Le Photographe : organe des photographes professionnels, Société Photovision (Paříž), no.633, 6 October 1946
  13. ↑ ROGER-VIOLLET AGENCY. Boris LIpnitzki [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (EN) 
  14. ↑ ROGER-VIOLLET AGENCY. Bernard Lipnitzki [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (EN) 
  15. ↑ “Commission des Droits d'Auteur, Séance du 12 février 1945„, Le Photographe: organe des photographes professionnels, No.622, 20. dubna 1946, s. 66–67
  16. ↑ Boris Lipnitzki photographs held by the Roger-Viollet Photo agency [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (EN) 
  17. ↑ Prameny | Databáze pramenů Institutu B. Martinů. database.martinu.cz [online]. [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  18. ↑ VEBER, Petr. Natálie Krátká: Nálezy jako Romance Bohuslava Martinů jsou otázkou štěstí a náhody. www.klasikaplus.cz [online]. [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  19. ↑ musée Nicéphore Niépce - 1925-1935, une décennie bouleversante [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Hommage à Claire Croiza : [ exposition , Paříž, Francouzská národní knihovna], Département de la musique, 15 juin-1er septembre 1984 / [catalogue par Jean-Michel Nectoux] 1984
  21. ↑ André Barsacq : cinquante ans de théâtre: [exposition , Paříž], Francouzská národní knihovna, [17 juin-1er octobre] 1978 / [catalogue par Marie-Françoise Christout, avec la collab. de Noëlle Guibert] ; [préf. de Georges Le Rider] 1978
  22. ↑ Guy Ropartz : [exposition, Paříž, Francouzská národní knihovna, 11 juin-11 juillet 1964] / catalogue réd. par Simone Wallon,... ; [préf. de Julien Cain] Wallon, Simone. Auteur du texte
  23. ↑ André Veinstein, Julien Cain, Louis Jouvet : exposition organisée pour le dixième anniversaire de sa mort. Francouzská národní knihovna ; [catalogue ], Paříž 1961
  24. ↑ Gustave Flaubert et Madame Bovary : exposition organisée pour le centenaire de la publ. du roman, Paříž, Francouzská národní knihovna, [19. prosince 1957 – 28. února 1958] / [catalogue réd. par Madeleine Cottin et Jacques Suffel] ; [préf. de Julien Cain] 1957
  25. ↑ L'Informateur de la photographie : organe officiel de la Chambre syndicale des fabricants et négociants de la photographie, No.109, March 1930, p.27
  26. ↑ Lipnitzki Boris - 19251935partie6 [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy