Boris Majorov

Boris Majorov
Osobní informace
Datum narození11. února 1938 (86 let)
Místo narozeníMoskva, Sovětský svaz
StátSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Výška176 cm
Hmotnost69 kg
PříbuzníJevgenij Majorov (sourozenec)
Klubové informace
Aktivní roky19551969
Pozicelevé křídlo
KlubyHC Spartak Moskva (SSSR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Boris Majorov (vlevo) při návštěvě u Vladimira Putina (uprostřed) s hokejistou Vjačeslavem Staršinovem (vpravo)
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na ZOH
zlatoZOH 1964SSSR
zlatoZOH 1968SSSR
Mistrovství světa v ledním hokeji
bronzMS 1961SSSR
zlatoMS 1963SSSR
zlatoMS 1964SSSR[pozn. 1]
zlatoMS 1965SSSR
zlatoMS 1966SSSR
zlatoMS 1967SSSR
zlatoMS 1968SSSR[pozn. 1]

Boris Alexandrovič Majorov (rusky Борис Александрович Майоров; * 11. února 1938) je bývalý ruský hokejista, který v šedesátých letech 20. století úspěšně reprezentoval Sovětský svaz a později působil jako hokejový trenér. Je členem Síně slávy Mezinárodní hokejové federace.

Hráčská kariéra

Klubová kariéra

Hokejovou kariéru odstartoval společně se svým bratrem, dvojčetem Jevgenijem v klubu HC Spartak Moskva, ve jehož dresu v roce 1955 debutoval v sovětské nejvyšší soutěži. Ve Spartaku hrál až do konce aktivní kariéry v roce 1969. V letech 1962, 1967 a 1969 vybojoval titul sovětského mistra, když Spartak Moskva jako jediný tým dokázal v šedesátých letech překonat nadvládu prominentního armádního týmu CSKA Moskva. V letech 1965, 1966 a 1968 se umístil v lize na druhém místě právě za CSKA. Ve své kariéře odehrál v sovětské lize 400 utkání a zaznamenal 255 branek.

Reprezentace

První zápas za sovětskou reprezentaci odehrál v listopadu 1960 a prakticky v celých šedesátých letech byl její stabilní součástí. Na mistrovství světa hrál poprvé v roce 1961. Se sedmi góly a devíti asistencemi přispěl výrazně k zisku bronzových medailí a byl nominován do All-star týmu šampionátu. V dalších letech až do roku 1968 se sovětskou reprezentací na mistrovství světa i Zimních olympijských hrách pokaždé zvítězil. Nejčastěji hrával se svým bratrem Jevgenijem a Vjačeslavem Staršinovem, kteří byli jeho spoluhráči také v klubu. V posledním mezistátním utkání nastoupil v březnu 1969 proti Finsku, celkově odehrál 134 utkání a vstřelil 63 gólů.

Trenérská a funkcionářská kariéra

Již ke konci aktivní kariéry se podílel na úspěších Spartaku Moskva také jako hrající trenér, po ukončení aktivní kariéry se stal hlavním trenérem klubu a byl jím do roku 1971. Vedle druhého místa v ligové soutěži v roce 1970 vybojoval dvakrát sovětský pohár. V letech 1971 a 1972 působil jako trenér u sovětské juniorské reprezentace a u reprezentačního B-týmu. V letech 1974 až 1976 vedl ve finské lize Jokerit Helsinky, po návratu do Moskvy se stal v roce 1976 členem trenérského týmu pro první ročník Kanadského poháru. Poté pracoval až do roku 1991 na různých postech u sovětské reprezentace a hokejového svazu, výjimkou bylo trenérské angažmá u Spartaku Moskva v polovině osmdesátých let, s nímž v roce 1985 vyhrál Spenglerův pohár. V první polovině devadesátých let trénoval opět ve Finsku – Jokerit Helsinki, s nímž vybojoval finský titul, a Tapparu Tampere. Později zastával funkce generálního manažera ruské reprezentace (1995–1998), prezidenta Spartaku Moskva (1998–2002) a viceprezidenta Ruské hokejové federace (od roku 2001).

Úspěchy a ocenění

Týmové

  • olympijský vítěz 1964 a 1968
  • mistr světa 1963, 1964 (hráno jako součást olympijských her), 1965, 1966, 1967, 1968 (hráno jako součást olympijských her), bronz z roku 1961
  • vítěz sovětské ligy se Spartakem Moskva 1962, 1967 a 1969

Individuální

  • nejlepší střelec mistrovství světa 1961
  • člen All-star týmu na mistrovství světa 1961
  • člen Ruské a sovětské hokejové síně slávy
  • člen Síně slávy Mezinárodní hokejové federace od roku 1999
  • držitel státních vyznamenání SSSR

Trenérské úspěchy

  • vítěz sovětského hokejového poháru se Spartakem Moskva 1970, 1971
  • sovětský vicemistr 1970
  • vítěz Spenglerova poháru 1985 se Spartakem Moskva
  • vítěz finské ligy 1992 s Jokeritem Helsinki
  • držitel Lynces Academici Coach Award pro nejlepšího trenéra finské SM-liigy 1992

Odkazy

Poznámky

  1. a b Mistrovství světa se konalo jako součást olympijského hokejového turnaje.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boris Alexandrowitsch Majorow na německé Wikipedii.


Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Gold medal-2008OB.svg
Olympic Gold medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Silver medal-2008OB.svg
Olympic Silver medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Bronze medal-2008OB.svg
Olympic Bronze medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal
Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Vladimir Putin at award ceremonies (2019-11-21) 14 (Boris Mayorov).jpg
(c) Kremlin.ru, CC BY 4.0
Церемония вручения государственных наград. Орденом «За заслуги перед Отечеством» II степени награждён председатель совета ветеранов хоккейного клуба «Спартак» Борис Майоров.
Vladimir Putin 6 May 2000-1.jpg
(c) Kremlin.ru, CC BY 4.0
МОСКВА, КРЕМЛЬ. Церемония вручения российским хоккеистам Борису Майорову (слева) и Вячеславу Старшинову ордена «За заслуги перед Отечеством» III степени.