Boris Michajlov

Boris Michajlov
Osobní informace
Datum narození	6. října 1944 (79 let)
Místo narození	Moskva, Sovětský svaz
Stát	Sovětský svaz Sovětský svaz
Výška	176 cm
Hmotnost	74 kg
Klubové informace
Aktivní roky	1962–1981
Číslo	13
Pozice	pravé křídlo
Kluby	Kristall Saratov (SSSR) HC Lokomotiv Moskva (SSSR) CSKA Moskva (SSSR)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Přehled medailí
Lední hokej na ZOH
zlato	ZOH 1972	SSSR
zlato	ZOH 1976	SSSR
stříbro	ZOH 1980	SSSR
Mistrovství světa v ledním hokeji
zlato	MS 1969	SSSR
zlato	MS 1970	SSSR
zlato	MS 1971	SSSR
stříbro	MS 1972	SSSR
zlato	MS 1973	SSSR
zlato	MS 1974	SSSR
zlato	MS 1975	SSSR
stříbro	MS 1976	SSSR
bronz	MS 1977	SSSR
zlato	MS 1978	SSSR
zlato	MS 1979	SSSR
stříbro	MS 2002	Rusko - trenér

Boris Petrovič Michajlov (rusky Борис Петрович Михайлов) (* 6. října 1944, Moskva) je bývalý ruský hokejový útočník, který reprezentoval Sovětský svaz. Později působil jako hokejový trenér.

Hráčská kariéra

Klubová kariéra

Hrál v sovětské lize za týmy Kristall Saratov, HC Lokomotiv Moskva a od roku 1967 za prominentní sovětský armádní klub CSKA Moskva. Za CSKA odehrál čtrnáct sezón. Po většinu této doby nastupoval na pravém křídle elitní formace, v níž hrál s Valerijem Charlamovem a Vladimirem Petrovem. Tento útok spolu nastupoval také v národním týmu. S výjimkou let 1969, 1974 a 1976 pokaždé s klubem vybojoval sovětský titul a dominoval také na evropské scéně, když za dobu Michajlovova působení jedenáctkrát zvítězil v Poháru evropských mistrů. Celkem Boris Michajlov odehrál v sovětské lize 572 utkání, v nichž vstřelil 429 gólů. Třikrát se stal nejlepším střelcem ligy.

Reprezentace

V sovětské reprezentaci působil čtrnáct sezón, většinu z této doby jako kapitán. Historicky je s 207 góly druhým nejlepším sovětským střelcem (po Alexandru Malcevovi). Stal se osmkrát mistrem světa, za dobu jeho působení jen třikrát sovětská reprezentace na mistrovství světa nezvítězila – v letech 1972, 1976 a 1977 se hvězdný tým umístil až za Československem. Je nejlepším střelcem historie mistrovství světa (95 branek).^[1] Je také dvojnásobným olympijským vítězem. Poslední utkání v dresu SSSR odehrál v Paláci sportu Lužniki před čtrnácti tisíci lidmi, po skončení utkání jej spoluhráči za velkého aplauzu nosili na ramenou kolem kluziště.

Trenérská kariéra

Po skončení aktivní kariéry začal pracovat jako trenér, působil mimo jiné v sovětském SKA Leningrad, na asistentském postu v CSKA Moskva či jako hlavní trenér ve švýcarském klubu Rapperswil-Jona Lakers. V roce 1993 převzal ruskou reprezentaci a vybojoval s ní první ruský titul mistra světa. U ruského národního týmu působil v různých trenérských pozicích s přestávkami až do roku 2006, svůj prvotní úspěch již nezopakoval.

Úspěchy a ocenění

Týmové

• olympijský vítěz v letech 1972, 1976, stříbro z roku 1980
• mistr světa 1969, 1970, 1971, 1973, 1974, 1975, 1978 a 1979, stříbrný medailista 1972 a 1976, bronzový medailista 1977
• sovětský mistr 1968, 1970, 1971, 1972, 1973, 1975, 1977, 1978, 1979, 1980 a 1981
• vítěz Poháru mistrů svropských zemí 1969, 1970, 1971, 1972, 1973, 1974, 1976, 1978, 1979, 1980 a 1981

Individuální

• nejlepší střelec sovětské ligy 1975, 1976 a 1978
• nejužitečnější hráč sovětské ligy 1977, 1978
• osminásobný člen All-star týmu sovětské ligy
• vyhlášen nejlepším útočníkem mistrovství světa 1973, 1979
• nejlepší střelec mistrovství světa 1977, 1978
• nejlepší střelec v historii mistrovství světa
• vítěz kanadského bodování mistrovství světa 1974
• držitel Leninova řádu
• člen Ruské a sovětské hokejové síně slávy
• jmenován do Hokejové síně slávy Mezinárodní hokejové federace 2000

Klubové statistiky

G – góly
A – asistence
B – kanadské body
TM – trestné minuty

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boris Mikhailov (ice hockey) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Boris Michajlov na Wikimedia Commons
• statistika na www.hockeydb.com (anglicky)
• Boris Michajlov v databázi Olympedia (anglicky)