Boris Michajlov

Boris Michajlov
Osobní informace
Datum narození6. října 1944 (79 let)
Místo narozeníMoskva, Sovětský svaz
StátSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Výška176 cm
Hmotnost74 kg
Klubové informace
Aktivní roky19621981
Číslo13
Pozicepravé křídlo
KlubyKristall Saratov (SSSR)
HC Lokomotiv Moskva (SSSR)
CSKA Moskva (SSSR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na ZOH
zlatoZOH 1972SSSR
zlatoZOH 1976SSSR
stříbroZOH 1980SSSR
Mistrovství světa v ledním hokeji
zlatoMS 1969SSSR
zlatoMS 1970SSSR
zlatoMS 1971SSSR
stříbroMS 1972SSSR
zlatoMS 1973SSSR
zlatoMS 1974SSSR
zlatoMS 1975SSSR
stříbroMS 1976SSSR
bronzMS 1977SSSR
zlatoMS 1978SSSR
zlatoMS 1979SSSR
stříbroMS 2002Rusko - trenér

Boris Petrovič Michajlov (rusky Борис Петрович Михайлов) (* 6. října 1944, Moskva) je bývalý ruský hokejový útočník, který reprezentoval Sovětský svaz. Později působil jako hokejový trenér.

Hráčská kariéra

Klubová kariéra

Hrál v sovětské lize za týmy Kristall Saratov, HC Lokomotiv Moskva a od roku 1967 za prominentní sovětský armádní klub CSKA Moskva. Za CSKA odehrál čtrnáct sezón. Po většinu této doby nastupoval na pravém křídle elitní formace, v níž hrál s Valerijem Charlamovem a Vladimirem Petrovem. Tento útok spolu nastupoval také v národním týmu. S výjimkou let 1969, 1974 a 1976 pokaždé s klubem vybojoval sovětský titul a dominoval také na evropské scéně, když za dobu Michajlovova působení jedenáctkrát zvítězil v Poháru evropských mistrů. Celkem Boris Michajlov odehrál v sovětské lize 572 utkání, v nichž vstřelil 429 gólů. Třikrát se stal nejlepším střelcem ligy.

Reprezentace

V sovětské reprezentaci působil čtrnáct sezón, většinu z této doby jako kapitán. Historicky je s 207 góly druhým nejlepším sovětským střelcem (po Alexandru Malcevovi). Stal se osmkrát mistrem světa, za dobu jeho působení jen třikrát sovětská reprezentace na mistrovství světa nezvítězila – v letech 1972, 1976 a 1977 se hvězdný tým umístil až za Československem. Je nejlepším střelcem historie mistrovství světa (95 branek).[1] Je také dvojnásobným olympijským vítězem. Poslední utkání v dresu SSSR odehrál v Paláci sportu Lužniki před čtrnácti tisíci lidmi, po skončení utkání jej spoluhráči za velkého aplauzu nosili na ramenou kolem kluziště.

Trenérská kariéra

Po skončení aktivní kariéry začal pracovat jako trenér, působil mimo jiné v sovětském SKA Leningrad, na asistentském postu v CSKA Moskva či jako hlavní trenér ve švýcarském klubu Rapperswil-Jona Lakers. V roce 1993 převzal ruskou reprezentaci a vybojoval s ní první ruský titul mistra světa. U ruského národního týmu působil v různých trenérských pozicích s přestávkami až do roku 2006, svůj prvotní úspěch již nezopakoval.

Úspěchy a ocenění

Týmové

Individuální

  • nejlepší střelec sovětské ligy 1975, 1976 a 1978
  • nejužitečnější hráč sovětské ligy 1977, 1978
  • osminásobný člen All-star týmu sovětské ligy
  • vyhlášen nejlepším útočníkem mistrovství světa 1973, 1979
  • nejlepší střelec mistrovství světa 1977, 1978
  • nejlepší střelec v historii mistrovství světa
  • vítěz kanadského bodování mistrovství světa 1974
  • držitel Leninova řádu
  • člen Ruské a sovětské hokejové síně slávy
  • jmenován do Hokejové síně slávy Mezinárodní hokejové federace 2000

Klubové statistiky

SezonaKlubSoutěžZákladní část
ZGABTM
1962–63Kristall SaratovSSSRStatistika není k dispozici
1963–64Kristall SaratovSSSRStatistika není k dispozici
1964–65Kristall SaratovSSSR- II2323
1965–66HC Lokomotiv MoskvaSSSR28188268
1966–67HC Lokomotiv MoskvaSSSR442072716
1967–68CSKA MoskvaSSSR4329164516
1968–69CSKA MoskvaSSSR4236145014
1969–70CSKA MoskvaSSSR4440155522
1970–71CSKA MoskvaSSSR4032154716
1971–72CSKA MoskvaSSSR3120133318
1972–73CSKA MoskvaSSSR3424133720
1973–74CSKA MoskvaSSSR311892712
1974–75CSKA MoskvaSSSR3540115130
1975–76CSKA MoskvaSSSR363183943
1976–77CSKA MoskvaSSSR3428235110
1977–78CSKA MoskvaSSSR3532205218
1978–79CSKA MoskvaSSSR4330245423
1979–80CSKA MoskvaSSSR4127235019
1980–81CSKA MoskvaSSSR154594
Sovětská liga celkem572429224653289

G – góly
A – asistence
B – kanadské body
TM – trestné minuty

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boris Mikhailov (ice hockey) na anglické Wikipedii.

  1. Nejlepší střelci v historii MS v hokeji - Sport.cz. www.sport.cz [online]. 2023-05-06 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Gold medal-2008OB.svg
Olympic Gold medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Silver medal-2008OB.svg
Olympic Silver medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Bronze medal-2008OB.svg
Olympic Bronze medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Silver medal icon.svg
An icon that represents a silver medal
Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal