Boris Monoszon

Boris Monoszon
B. Monoszon
Základní informace
Narození	14. února 1955 Kyjev, Sovětský svaz
Žánry	klasická hudba
Povolání	houslista, dirigent
Nástroje	housle
Příbuzná témata	Solisti di Praga
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boris Monoszon (* 14. února 1955, Kyjev) je houslista, dirigent a podnikatel žijící v České republice.

Život

Narodil se v rodině lékařky a muzikanta, houslisty, který studoval současně s Davidem Oistrachem u ruského profesora na housle Stoljarského v Oděse.

V devíti letech byl přijat na speciální hudební školu při Moskevské konzervatoři P. I. Čajkovského pro mimořádně nadané děti k prof. J. Jankelevičovi, který odchoval plejádu světoznámých houslistů jako byl např. V. Treťjakov, M. Kopelman, D. Sitkovětský, V. Spivakov a další. Do této školy se tenkrát vybíraly děti z celého Sovětského svazu (který měl 360 mil. obyvatel).

V 19 letech jako koncertní mistr komorního orchestru moskevské konzervatoře vyhrál 1. cenu v Mezinárodní soutěži studentských orchestrů v Západním Berlíně a byl vybrán jako koncertní mistr mezinárodního orchestru pod vedením dirigenta Herberta von Karajana k závěrečnému koncertu festivalu.

Ve 24 letech se stal koncertním mistrem Symfonického orchestru hl. m. Prahy pod vedením Jiřího Bělohlávka. S orchestrem absolvoval řadu mezinárodních turné a v r. 1980 debutoval s houslovým koncertem Jeana Sibelia ve světoznámé Royal Festival Hall v Londýně nebo s Paganiniho houslovým koncertem v Rakousku. S FOK pod vedením J. Bělohlávka úspěšně provedl také Brahmsovy koncerty pro housle s orchestrem a koncert pro housle a violoncelo s orchestrem v Praze.

V roce 1981 se stal laureátem prestižní Mezinárodní houslové soutěže T. Vargy ve Švýcarsku. Od roku 1982 se věnoval sólové dráze. V témže roce získal angažmá jako sólista Severočeské státní filharmonie v Teplicích. S orchestrem absolvoval řadu zahraničních turné např. v Itálii a Španělsku s houslovými koncerty P. I. Čajkovského, N. Paganiniho a Fantazie na téma Carmen P. Sarasate.

V roce 1983 se angažoval jako hostující primárius Slovenského kvarteta ve Slovenské filharmonii a tak pomohl zachovat kontinuitu jednoho z nejvýznamnějších slovenských souborů po smrti jeho proslulého 1. houslisty Aladára Móži.

Od roku 1985 se vedle sólové dráhy nadále věnoval komorní hudbě v pražském Doležalově kvartetu. S kvartetem hostoval ve mnoha zemích Evropy, mimo jiné i na Mezinárodním festivalu Bohuslava Martinů v Paříži.

V roce 1990 založil první soukromý komorní orchestr Solisti di Praga, který vedl do roku 2005 jako umělecký vedoucí, sólista a dirigent. První po Listopadu 1989 zahájil cykly klasických koncertů v historických objektech jinak nepřístupných veřejnosti (muzea, paláce, galerie, duchovní objekty a pod.) Od roku 1979 třicet let úspěšně reprezentoval české umění ve světě. Dále založil nízkonákladovou maloformátovou reklamu v Praze, která jako první umožnila legální plakátování v hlavním městě Praze a vyčistila Pražskou památkovou rezervaci a zónu od černých výlepů a památkově chráněné budovy od sprejů a sgrafity. Zpřístupnila propagaci i nízkorozpočtovým a příspěvkovým organizacím. Je také zakladatelem Asociace plakátování nízkonákladové reklamy v Praze (APNR).

Externí odkazy

• Koncert ze Senátu z 15. 4. 2005 – http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1184330462-koncert-ze-senatu/
• Bilancování B. Monoszona – http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-clanky/Bilancovani-Borise-Monoszona~06~kveten~2005/
• Novinky.cz – http://www.novinky.cz/kultura/121064-synagogou-znely-virtuozni-housle.html
• zdroj údajů: http://www.monoszon.cz/