Boris Volynov

Boris Volynov
Boris Volynov (vlevo) a Vitalij Žolobov na sovětské poštovní známce
Boris Volynov (vlevo) a Vitalij Žolobov na sovětské poštovní známce
Datum narození18. prosince 1934 (88 let)
Místo narozeníIrkutsk
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Předchozí
zaměstnání		inženýr
Hodnostplukovník
Čas ve vesmíru52d 07h 17m
Kosmonaut od1960
MiseSojuz 5, Sojuz 21
Kosmonaut do1982
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boris Valentinovič Volynov, rusky Волынов, Борис Валентинович, (* 18. prosince 1934 Irkutsk)[1] je sovětský letec a kosmonaut ruské národnosti z lodí Sojuz. Po smrti Alexeje Leonova v říjnu 2019 je posledním žijícím členem původní skupiny sovětských kosmonautů. Je také považován za prvního žida ve vesmíru.[2]

Život

Mládí a výcvik

Narodil se svobodné matce, která byla židovského původu. Svého otce nikdy nepoznal. Tento původ mu dost komplikoval život.[3] Vyrůstal v hornickém městě Prokopijevsk v Kuzbasu.[4] Matka byla lékařkou, nevlastní otec sloužil v armádě. Boris se přihlásil do leteckého učiliště, chtěl být letcem, přijali ho jen jako navigátora. Ale časem dosáhl svého snu, létal a stal se kosmonautem. Do Hvězdného městečka ho přijali s první skupinou. Kolega kosmonaut German Titov jej popsal jako vysokého mladého člověka s jasnýma očima a vlnivými tmavými vlasy. Vše dělal klidně a uvážlivě, nicméně Jurij Gagarin připomínal i jeho temperamentnost a výtečné znalosti.

Lety do vesmíru

Do vesmíru se dostal roku 1969 na Sojuzu 5 společně s Jelisejevem a Chrunovem. Po spojení se Sojuzem 4 na orbitě oba jeho partneři přestoupili ze Sojuzu 5 na Sojuz 4, na Zemi, na území Kazachstánu tedy přistál sám. Se čtyřmi vyraženými zuby, protože padáky nestačily loď ubrzdit. Po úspěšném letu získal první řády a vyznamenání, ale hlavně se musel přeškolit na novou techniku. Když startoval Saljut 3, byl v Řídícím středisku létání jako spojovací operátor.[5]

Po sedmi letech letěl podruhé na Sojuzu 21 společně s kosmonautem Vitalijem Žolobovem. Připojili se k orbitální stanici Saljut 5, kde pracovali 49 dní. Start i přistání byly stejné, jako při prvním letu.[zdroj?!] Až dodatečně se přiznali k ostré hádce a ohrožení pistolí, kterou Volynov vytáhl na svého kolegu.[zdroj?!] Na Zem se vrátili předčasně[zdroj?!] a za trest[zdroj?!] již nikdy ani jeden z nich do vesmíru neletěl.[6] Během dvou let strávil na oběžné dráze 52 dní.

  • Sojuz 5 (15. leden 1969 – 18. leden 1969)
  • Sojuz 21 (6. červenec 1976 – 24. srpen 1976)

Po letech

V roce 1990 byl plukovníkem a toho roku byl vyřazen ze Střediska kosmonautů. Cestoval po mnoha různých konferencích a srazech kosmonautů, např. v roce 2005 byl na 21. ročníku Kosmických dní v Německu. Je ženatý, má dvě děti.

Odkazy

Reference

  1. ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti SSSR, s. 354. 
  2. ↑ Boris Volynov. www.jewishvirtuallibrary.org [online]. [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ SPOLEČNOST, Česká astronomická. Prosincové výročí: Boris Valentinovič Volynov. ČAS [online]. 2014-12-20 [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Saljut 5, s. 55. 
  5. ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Boris Valentinovič Volynov, s. 239. 
  6. ↑ Kosmonauti se kdysi málem postříleli. Zavalení horníci naštěstí nemají zbraně [online]. Technet.idnes.cz [cit. 2010-08-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Soyuz-21.jpg
Soyuz 21 space mission, stamp of the Soviet Union, 1976, 10 kopecks