Boris a Gleb
Svatí Boris a Gleb (při křtu Roman a David, zabiti v roce 1015) byla ruská knížata, synové kyjevského knížete Vladimíra I. Svjatoslaviče. V bratrovražedném boji, vzplanuvším roku 1015 po smrti jejich otce, byli zabiti na příkaz svého staršího bratra Svjatopolka I., který se zmocnil vlády.
Světci
Boris a Gleb začali být již v polovině 11. století uctíváni v panovnické rodině jako strastotěrpci – mučedníci. K jejich svatořečení došlo roku 1072 u příležitosti přenesení ostatků do nově postaveného chrámu ve Vyšgorodě, který jim byl zasvěcen. Stali se prvními ruskými svatými, patrony ruských zemí a nebeskými pomocníky ruských panovníků.
Části ostatků byly přeneseny do Sázavského kláštera v Českém knížectví a v roce 1095, spolu s ostatky dalších světců, vloženy do pravého bočního oltáře klášterního kostela sv. Kříže.[1][2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Boris and Gleb na anglické Wikipedii a Борис и Глеб na ruské Wikipedii.
- ↑ Dějiny kláštera [online]. Klášter Sázava [cit. 2024-01-01]. Dostupné online.
- ↑ ČAJKA, František. Staroslověnské písemnictví na Velké Moravě a ve středověkých Čechách [online]. Akademie věd ČR [cit. 2024-01-01]. (Věda kolem nás). Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boris a Gleb na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Saints Boris and Gleb astride.
(c) Alex Zelenko, CC BY-SA 4.0
Church of Saint Boris and Saint Gleb. Suzdal, Russia.
Autor: MKoala, Licence: CC BY-SA 4.0
Ikona svatých Borise a Gleba, ikonopisec Anton Jaržombek, chrám svatého Josefa Snoubence, Roudnice nad Labem