Borka

Borka je odumřelá, povrchová vrstva druhotně ztloustlého stonku (kmene) nebo kořene, je tvořena odumřelými buňkami. Bývá často nesprávně^[1] označovaná jako kůra. Má ochrannou funkci.

Některé druhy dřevin mají borku rozbrázděnou a tlustou několik centimetrů (dub), jiné tenkou a odlupující se či hladkou borku bez rýh (buk).

Borka některých rostlin má léčivé účinky, např. dubová.

Vznik

Kmen dřevin druhotně tloustne díky dělivému pletivu kambiu a borka na povrchu kmene praská. K její obnově slouží dělivé pletivo felogén. Ten se nachází mezi lýkem (floémem) a borkou. Směrem ke středu kmene produkuje buňky felodermu, které obsahují chloroplasty. Směrem ven produkuje korek (felém). Nově vzniklé buňky brání přístupu živin ke starším (blíže povrchu), a ty proto odumírají.

• 

  Borka borovice lesní (Pinus sylvestris)

• 

  (c) I, EncycloPetey, CC BY-SA 3.0

  Borka lilovníku tulipánokvětého (Liriodendron tulipifera)

• 

  Platan (Platanus) má různobarevnou hladkou borku

• 

  Borka dubu korkového (Quercus suber)

Odkazy

Reference

Související články

• Strom

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu borka na Wikimedia Commons