Borkovice

Borkovice
Kaplička na návsi
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Veselí nad Lužnicí
Obec s rozšířenou působností	Soběslav (správní obvod)
Okres	Tábor
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°12′29″ s. š., 14°38′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	249 (2024)[1]
Rozloha	15,83 km²[2]
Katastrální území	Borkovice
Nadmořská výška	416 m n. m.
PSČ	391 81
Počet domů	113 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Borkovice 31 391 81 Veselí nad Lužnicí 1 obec_borkovice@quick.cz
Starostka	Petra Smolíková
Oficiální web: www.borkovice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Borkovice
Další údaje
Kód obce	552097
Kód části obce	7609
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borkovice (německy Borkowitz) jsou obec v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Leží pět kilometrů západně od Veselí nad Lužnicí a dva kilometry od obce Mažice. Žije zde 249^[1] obyvatel.

Název obce není vyjasněn, může být odvozen od jména jednoho z prvních osadníků nebo od typického borku, rašelinové cihly pro otop.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1354.

V okolí se v minulosti, asi od roku 1840, těžila ručně rašelina v podobě borků – způsobem zvaným píchání borků. Od dubna, května na rašeliništi začali tzv. hazeči speciálními rýči (ostré nabroušené želízko úhlového tvaru) krájet a vyrýpávat rašelinné cihly, někde až do hloubky 3 metrů; pak voziči vyházené borky srovnali na výkladišti, kde tyto vysýchaly přes léto; vysušené rašelinové cihly sloužily v zimě v širokém okolí (až na Třeboňsku, v Táboře, Týně nad Vltavou, Českých Budějovicích a Milevsku) jako hlavní topivo. V letech 1943–1945 zde pracovali vězňové z pracovně výchovného tábora v Plané nad Lužnicí. V polovině dvacátého století byla v místech kolem obce Borkovice zahájena průmyslová těžba rašeliny. Po vytěžení hlavních ložisek byla v sedmdesátých letech těžba zastavena.

Severně od vesnice se nachází přírodní rezervace Kozohlůdky a Borkovická blata a přírodní památka Veselská blata. Borkovická a Veselská blata jsou zpřístupněna pomocí naučné stezky Borkovická blata.

Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 k obci patřily Mažice.^[6]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. října 2008.^[7]

• Kaple na návsi
• Dům čp. 18
• Usedlosti čp. 7, 9, 12, 13, 14, 16, 17 19 a 28

• Jiří Beránek (1945–2021), sochař a malíř

• 
  Budovy vystavěné v selském baroku na návsi
• 
  Památník obětem první světové války
• 
  Zarostlé rašeliniště přírodní rezervace Kozohlůdky
• 
  Usedlost čp. 28
• 
  Borkovice z dálky
• 
  State čp.14
• 
  Statek čp. 9
• 
  Statek čp. 17

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Borkovice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Borkovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Borkovice a selské baroko