Borna (Sasko)
Borna | |
---|---|
(c) Ronnsen, CC BY-SA 3.0 de Pohled na místní radnici | |
Poloha | |
Souřadnice | 51°7′ s. š., 12°30′ v. d. |
Nadmořská výška | 159 m n. m. |
Časové pásmo | UTC +1 |
Stát | Německo |
Spolková země | Sasko |
Zemský okres | Lipsko |
Administrativní dělení | 3 místní části |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 62,4 km² |
Počet obyvatel | 19 070 (2022)[1] |
Hustota zalidnění | 305,4 obyv./km² |
Správa | |
Status | velké okresní město |
Primátor | Oliver Urban (SPD) |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Markt 1 04552 Borna |
Telefonní předvolba | 03433 |
PSČ | 04552 |
Označení vozidel | L, BNA, GHA, GRM, MTL, WUR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Borna je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko. Je sídlem zemského okresu Lipsko a má přibližně 19 tisíc[1] obyvatel. Nachází se zhruba 30 km jihovýchodně od Lipska v jeho nížinné oblasti. Městem protéká řeka Wyhra. V třetihorách v oblasti vznikla rozsáhlá ložiska hnědého uhlí, jehož povrchová těžba změnila v posledních sto letech významně ráz místní krajiny. Vznikly tak okolní haldy a po ukončení těžby zaplavená jezera tvořící oblast Lipského Neuseenlandu.
Historie
První osídlení ve zdejší oblasti pochází údajně z 7. století a mělo se jednat o slovanské kmeny. Na současném místě města původně stály dvě osady - Altstadt (staré město) a Wenigborn. Již před založením města zde stál vodní hrad od 9. století. První písemná zmínka pochází z roku 1251. V 15. století byly zahájeny stavby původní místní radnice i kostela svaté Marie. Během svého působení na hradě Wartburg podnikl reformátor Martin Luther cestu po saských městech v rámci které také navštívil město v březnu roku 1522 a kázal zde. V srpnu roku 1668 zasáhl město rozsáhlý požár, v rámci něhož shořelo 100 domů včetně radnice. Ta byla následně přestavěna do současné barokní podoby architektem Gundermannem z Altenburgu. Přestavba byla dokončena roku 1676.
Začátek těžby uhlí je spojen s datem 1799, kdy město o povolení zde těžit lignit požádal ředitel lipské univerzity společně s místním zedníkem Uhlmannem v oblasti dnešního Volksplatzu. Města se v roce 1813 dotkly napoleonské války. V dubnu si zde zřídil své velitelství pruský generál Blücher. Začátkem května pak město navštívil Napoleon, který si zde prohlédl vojenskou přehlídku a přenocoval zde. V předvečer Bitvy národů u Lipska v říjnu téhož roku se zde setkali rakouský císař František I., pruský Fridrich Vilém III., ruský car Alexandr. I. a kníže Metternich.
V 19. století probíhal průmyslový rozvoj spojený hlavně s rozvojem těžby hnědého uhlí v okolí města. V roce 1828 zde byly založeny továrny na výrobu hudebních nástrojů, konkrétně klavírů a varhanů. V lednu roku 1867 bylo město napojeno na železniční síť skrze novou trať do Kieritzsch, kde je možné napojení na trať z Lipska do Hofu. Na dobové německé poměry bylo unikátní vybudování tratě samotným městem ze svých prostředků s přispěním místních soukromníků. V dubnu 1872 pak byla původně sedmikilometrová trať prodloužena do Saské Kamenice skrze Geithain. V roce 1904 bylo postaveno nové nádraží.
Po druhé světové válce připadla Borna stejně jako celé Sasko do sovětské okupační zóny a následně patřila k Německé demokratické republice. Dále se rozvíjela povrchová těžba uhlí, která zde dosáhla vrcholu v 80. letech. Rozvíjené byly oblasti nejdříve v severní, následně ve východní části města. V 60. letech byl postaven místní věžový dům i zdejší koupaliště Wyhra-Aue, které bylo největším umělým koupalištěm na území NDR. Roční návštěvnost až do uzavření v roce 2006 byla kolem 80 000 návštěvníků.[2] Po znovusjednocení Německa se začala těžba uhlí v regionu utlumovat a povrchové doly revitalizovat. V rámci tohoto procesu vznikla okolní jezerní oblast Leipziger Neuseenland.[3]
Obyvatelstvo
Rok | 1551 | 1748 | 1834 | 1871 | 1890 | 1910 | 1925 | 1939 | 1946 | 1950 | 1964 | 1990 | 2000 | 2010 | 2020 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 156 | 325 | 3 684 | 5 751 | 7 485 | 9 221 | 10 978 | 14 619 | 18 425 | 17 807 | 19 963 | 23 305 | 20 281 | 20 680 | 19 120 |
Pamětihodnosti
- Budova městského gymnázia „Am Breiten Teich“
- Hornsches Haus - gotický dům z 16. století s renesančními štíty
- Náměstí v historickém centru s městskou radnicí - barokní stavbou z roku 1676.
- Pozdně gotický městský kostel sv. Marie (Stadtkirche Borna)
- Románský kostelík Emmauskirche přemístěný v roce 2007 z obce Heuersdorf, která byla zbourána kvůli rozšiřujícímu se povrchovému dolu[7]
- Románská bazilika Kunigundenkirche. Jedna z nejstarších ve středním Německu.[8]
- Říšská brána Reichstor
- Větrný mlýn holandského typu v části Wyhra
- Vodní mlýn v části Wyhra
- (c) Ronnsen, CC BY-SA 3.0 de
Budova radnice s měšťanským domem Alter Wache
Osobnosti
- Gustav Friedrich Dinter (1760-1831) - teolog, pedagog
- Karl Immanuel Nitzsch (1767-1868) - teolog
- Ludwig Külz (1875-1938) - profesor tropické medicíny
- Wilhelm Külz (1875-1948) - ministr vnitra Výmarské republiky v letech 1926 až 1927, dvojče předchozího
- Thomas Munkelt (narozen 1952) - reprezentant NDR v atletice a sprintu
Partnerská města
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Borna na německé Wikipedii a Borna, Leipzig na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Dostupné online. [cit. 2022-08-05]
- ↑ Borna.de. Zeittafel: Aus der Historie der Stadt Borna [online]. Stadt Borna [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Leipziger Neuseenland. Von der Braunkohleregion zur Seenlandschaft [online]. Freistaat Sachsen, 2022 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen. Bevölkerung der Gemeinden Sachsens am 31. Dezember 2020 – Fortschreibung des Bevölkerungsstandes auf Basis des Zensus vom 9. Mai 2011 (Gebietsstand 01.01.2021). [online]. Kamenz: 2022 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen. Borna (2): Bevölkerungszahlen [online]. Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen. Regionalisierte Bevölkerungsvorausberechnung für den Freistaat Sachsen 2019 bis 2035. Datenblatt Gemeinde Borna, Stadt [online]. Kamenz: [cit. 2022-06-26]. S. 8. Dostupné online. (německy)
- ↑ Kirchen im Bornaer Land. Emmauskirche Borna [online]. [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Kirchen im Bornaer Land. Kunigundenkirche Borna [online]. [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Borna na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Autor: Brück & Sohn Kunstverlag Meißen, Licence: CC BY-SA 3.0
Borna; Marktplatz
|
|
|
|
|
|
|
|
Autor: Lucas Friese, Licence: CC BY-SA 3.0
Town gate in Borna near Leipzig/Saxony
Autor: Jwaller, Licence: CC BY-SA 3.0
Saint Cunigunde's Church in Borna (Leipzig district, Saxony) from the north-east
Autor: Jwaller, Licence: CC BY-SA 3.0
Watermill in Wyhra (Borna, Leipzig district, Saxony) with open-air exposition of photos
Autor: BornaerBubi (Diskussion), Licence: CC BY-SA 3.0
Neuholländermühle im Bornaer Ortsteil Wyhra
Autor: Richard12 (Diskussion), Licence: CC BY-SA 3.0
Gymnasium Am Breiten Teich
Autor: Jörg Blobelt , Licence: CC BY-SA 4.0
13.05.2009 04552 Borna: Roßmarktsche Straße / Ecke Kirchstraße: Hornsches Haus (GMP: 51.124418,12.497526). Sitznischenoortal im Renaissancesstil (1621). Renaissancegiebel (ca. 1542). [DSCN37471.TIF]20090513585DR.JPG(c)Blobelt
Autor: Sebastian Poster, Licence: CC BY-SA 3.0
Borna, Stadtkirche St. Marien aus dem 13. Jahrhundert
Autor: Jörg Blobelt , Licence: CC BY-SA 4.0
13.05.2009 04552 Borna, Martin-Luther-Platz (GMP: 51.125338,12.496963): Emmauskirche. Die 1258 errichtete Dorfkirche wurde im Oktober 2007 aus dem 12 Kilometer entfernten Heuersdorf umgesetzt, weil das Dorf dem Braunkohletagebau "Vereinigtes Schleenhain" zum Opfer fiel. [DSCN37440.TIF]20090513550DR.JPG(c)Blobelt
Borna und seine Hauptgebäude um 1840
Wappen Landkreis Leipzig
"Das Bornaer Stadtwappen besteht aus einem dreigeteilten Schild. Im ersten, goldenen Feld zeigt es den nach links gekehrten schwarzen Meißner Löwen, im zweiten Feld, ebenfalls auf Gold, einen silbernen Helm und auf diesem einen rot und silbern gestreiften Männerrumpf, den sogenannten Meißner Judenkopf. Sein bärtiges Haupt trägt eine rot-silbern gestreifte Mütze, die mit einem Pfauenwedel besteckt ist. In der blauen Spitze des Wappens steht eine goldene Kirche mit drei Türmen." Dies ist die amtliche Beschreibung des Wappens, wie es 1897 offiziell bestätigt wurde. Der schwarze Löwe ist das Wappentier der Markgrafen von Meißen, zu ihnen gehört auch die Helmzier in Gestalt des Judenkopfes. In der dreitürmigen Kirche erkannte der Historiker Prof. Otto Kittel ein Symbol des Bistums Merseburg, in dessen Herrschaftsbereich sich die Stadt Borna entwickelte. Die Farben Gold und Blau haben ihren Ursprung im Stammwappen des Hauses Wettin.