Borovany

Borovany
Borovany z dálky
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Trhové Sviny
Obec s rozšířenou působností	Trhové Sviny (správní obvod)
Okres	České Budějovice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°53′55″ s. š., 14°38′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 162 (2023)[1]
Rozloha	42,33 km²[2]
Nadmořská výška	522 m n. m.
PSČ	373 12
Počet domů	1 175 (2021)[3]
Počet částí obce	7
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	8
Kontakt
Adresa městského úřadu	Žižkovo nám. 107 373 12 Borovany sekretariat@borovany-cb.cz
Starosta	Vít Fialka
Oficiální web: www.borovany-cb.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Borovany
Další údaje
Kód obce	544281
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovany (německy Forbes) jsou město ležící sedmnáct kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic, asi osm kilometrů severně od města Trhové Sviny. Žije zde přibližně 4 200^[1] obyvatel, katastrální území měří 4 233 hektarů.

Historie

První zmínky o Borovanech pochází již z roku 1186. Koncem 13. století vlastnil Borovany rod Vítkovců. Roku 1327 získal vesnici Vilém z Landštejna, jehož syn Vítek ji roku 1359 prodal Rožmberkům, čímž se stala součástí novohradského panství. Ke konci 14. století se v Borovanech vystřídalo několik majitelů, až se ve třicátých letech 15. století Borovany dostaly do majetku Petra z Lindy. Pocházel z Holandska a v Čechách sídlil v Českých Budějovicích. Část borovanského panství si koupil ve snaze dostat se mezi místní drobnou šlechtu. Po smrti jediného syna daroval Petr z Lindy svůj majetek borovanskému klášteru. Tento klášter řádu augustiniánů kanovníků založili Petr z Lindy s manželkou Annou dne 16. října roku 1455 na místě farního kostela ze 14. století pro jednoho převora a šest kanovníků, kteří přišli z Třeboně. Později se jejich počet rozrostl.^[4] Jejich kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie.

Po smrti zakladatelů ve čtyřicátých letech 15. století převzal augustiniánský klášter pod svoji ochranu Jan z Rožmberka. V první polovině 16. století klášter začal upadat do dluhů a do sporů se sílící komunitou luteránů. Roku 1557 byl zasažen morovou epidemií, při které zemřel poslední probošt Šimon a v následujícím roce i administrátor Jeroným. Budoucnost řeholníků tak měl zcela ve své moci Vilém z Rožmberka, který dosadil do funkce „svého“ probošta Matěje Kozku z Rynárce a vyjádřil se, že žádné dluhy za klášter již nezaplatí. Nový probošt přestal přijímat nové řeholníky, roku 1564 svou funkci složil a klášter byl zrušen. Roku 1578 byly Borovany, kterých se ujali Rožmberkové, povýšeny na město.

Po vymření Rožmberků v roce 1611 zdědili jejich panství včetně Borovan Švamberkové. Avšak ti o svůj majetek přišli za účast na stavovském povstání a borovanské panství připadlo císaři a později zdejšímu klášteru, který byl císařem Ferdinandem II. roku 1630 obnoven. Řád augustiniánů ještě po zavedení církevních reforem Josefa II. věřil v pokračování činnosti, a proto 21. května 1784 zvolil nového probošta, Arnošta Steina. Ten se šesti kanovníky a sedmi laiky musel klášter 14. listopadu roku 1785 opustit.^[5] Zrušený klášter koupili Schwarzenbergové, jeho prelaturu přestavěli na zámek, který byl jejich letním sídlem. Roku 1850 se Borovany staly samostatnou obcí a roku 1973 obdržely status města.

Poutavý a zajímavý vhled do historie Borovan nabízí kniha Četnické humoresky z Borovan od autora Václava Šrola, vrchnícho strážmistra, který sepsal své vzpomínky o službě v Borovanech. Dvě z jeho povídek se staly součástí scénáře známých televizních Četnických humoresek.^[6]

Členění města

Město se skládá ze sedmi částí, které jsou shodné s katastrálními územími

• Borovany (i název k. ú.)
• Dvorec (k. ú. Dvorec u Třebče)
• Hluboká u Borovan (i název k. ú.)
• Radostice (k. ú. Radostice u Trocnova)
• Trocnov (i název k. ú.)
• Třebeč (i název k. ú.)
• Vrcov, včetně ZSJ Chrastí (i název k. ú.)

Od 1. července 1975 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Ostrolovský Újezd.^[7]

Starostové

V letech 1990–2014 byl starostou PhDr. Stanislav Malík. Od roku 2014 je jím Ing. Petr Jenkner.^[8]

Kultura a sport

Tradiční akcí města je Borůvkobraní. Slavnosti borůvek probíhají tradičně v areálu kláštera. Na nádvoří je obvykle možné zhlédnout řemeslné jarmarky, ukázky výroby rukodělných výrobků a další kulturní program. Součástí bývá také vystoupení písničkářů, kejklířů a folklórních souborů. Především jde ale o svátek borůvek. Na místě se lze dozvědět informace o pěstování borůvek, džemování a podobně. První ročník borůvkobraní proběhl v roce 2006.

Spolky

Loutkářský soubor Jiskra

Loutkářský soubor Jiskra byl založen v roce 1955 místní organizací Československé požární ochrany (ČSPO), proto zprvu nesl název Hasičský loutkářský soubor. Název Jiskra používá od roku 1976. První pohádka byla uvedena 25. prosince 1955 na zámku v Malovaném sále. Později se hrála představení v přízemí, až soubor nastálo usídlil v nové budově vystavěné pro tyto účely mezi lety 1968 až 1970 s u místní hasičárny, kde funguje dodnes.^[9][10]

Sportovně střelecký klub Borovany

Střelnice klubu vznikla v roce 1998 s možností střelby na kulové a brokové části a od roku 2014 vlastní posudek od certifikovaného balistika. Sportoviště disponuje kulovou střelnicí s délkou 50 metrů a 20 stavy pro střelce. Na brokové střelnici se nachází malá a velká věž s asfaltovými holuby.^[11]

Průmysl

Na severním okraji katastru na hranicích s Ledenicemi se nachází ložisko křemeliny a keramických jílů,^[12] největší v Čechách.^[13] Od roku 1909 zde prováděl těžbu a zpracování podnik Calofrig,^[13] od roku 2003 dceřiná společnost firmy Lasselsberger.^[14] Rozvoj těžby proběhl zejména po první a poté i druhé světové válce a v sedmdesátých letech 20. století.^[15]

Obyvatelstvo

Doprava

Městem prochází dvě silnice druhé třídy. Jsou to od Českých Budějovic na Trhové Sviny silnice II/157 a od Třeboně na Římov silnice II/155. V jižní části města ze nachází železniční nádraží Borovany na trati č.199, založené již v roce 1869, spojující České Budějovice s rakouským městem Gmünd. Trať byla v roce 2009 elektrifikována.

Pamětihodnosti

• Bývalý augustiniánský klášter
• Kostel Navštívení Panny Marie s farou
• Kamenný most přes Stropnici
• Radnice na Žižkově náměstí
• Pranýř
• Sousoší svatého Jana Nepomuckého s anděly

Ochrana přírody

• Brouskův mlýn (národní přírodní rezervace)
• Stropnice (evropsky významná lokalita)
• Žemlička (přírodní památka)

Rodáci

• Theodor Wagner (1818–1892), třeboňský archivář a historik^[17]
• Václav Havelka (1885–), operní pěvec^[17]
• Stanislava Kautmanová (1902–1982), autorka knih pro mládež^[17]
• Emil Bican (1916–1991), fotograf a fotožurnalista
• Miroslav Martan (1919–2003), ekonom, spisovatel a překladatel
• Čestmír Hofhanzl (1941–2020), politik, poslanec a biolog

Galerie

• 
  Radnice na náměstí v Borovanech
• 
  Kostel Navštívení Panny Marie
• 
  Socha Jana Žižky z Trocnova v parku na náměstí
• 
  Kamenný pranýř na náměstí
• 
  Zámek
• 
  Nádvoří kláštera

Odkazy

Reference

Literatura

• Borovany 1186–1986. Vlastivědný sborník k 800. výročí prvé zprávy o obci Borovany. Borovany: Městský národní výbor Borovany, 1986. 
• ČERNÝ, Jiří. K ikonografii Škapulířové kaple v Borovanech. Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 2004, roč. 41, čís. 2, s. 89–101. ISSN 1212-0596. 
• Die Stifte der Augustiner-Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn. Příprava vydání Floridus Röhrig. Klosterneuburg-Wien: Verlag Mayer & Comp., 1994. ISBN 3-901025-34-0. S. 119–127. (německy) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Borovany na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Borovany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Borovany na webu Selské baroko