Borovice halepská

Borovice halepská
Borovice halepská (Pinus halepensis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta)
Třída	jehličnany (Pinopsida)
Řád	borovicotvaré (Pinales)
Čeleď	borovicovité (Pinaceae)
Rod	borovice (Pinus)
Podrod	Pinus
Sekce	Pinus
Podsekce	Pinaster
Binomické jméno
Pinus halepensis Mill., 1768
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovice halepská (Pinus halepensis) je jehličnatý strom z čeledi borovicovitých a asi nejběžnější borovice, se kterou se lze setkat v oblasti Středomoří. Jeho název je odvozen od města Aleppo v Sýrii.^[2][3]

Popis

Borovice halepská je poměrně vzrůstný, až 20 metrů vysoký strom se silným, často větrem pokrouceným kmenem a širokou nepravidelnou korunou. Kůra je u mladých stromů a na letorostech hladká a stříbřitě šedá, s přibývajícím věkem rozpukává a zbarví se do šedohnědého či rudohnědého odstínu. Jehlice rostou na kratičkých brachyblastech ve svazečcích po dvou; jsou jasně světle zelené či šedozelené, velmi jemné, měkké a zhruba 6 až 10 centimetrů dlouhé, často rozložené až na koncích větévek. Pupeny jsou bez pryskyřice. Šišky bývají 5 až 12 centimetrů dlouhé, úzce válcovité, červenohnědé či žlutohnědé, o průměru asi 4 centimetry. Vyrůstají na výrazných, dolů sehnutých, 1–2 cm dlouhých stopkách, což je rys, podle něhož lze tuto borovici snadno rozeznat. Dozrávají druhým rokem, třetího roku se rozevírají a uvolňují mnoho okřídlených semen, která roznáší vítr; na stromě však zůstávají viset ještě několik dalších let a postupně šednou.^[2]

Ekologie a rozšíření

Velmi dobře snáší sucho a ve vhodném podnebí roste ve všech půdách, nejlépe vápenitých. Na půdní podmínky je velmi nenáročná, dokáže růst i na vyprahlých skalách a krasových terénech včetně téměř aridních oblastí s ročním úhrnem srážek kolem 300 mm.^[3]

Roste přirozeně ve Středomoří, zejména v jihovýchodním Španělsku, severním Maroku a Alžírsku, v jižní Francii, v Dalmácii, v Řecku a v Izraeli. Lesnicky introdukována byla jako užitková dřevina do mnoha klimaticky odpovídajících zemí světa; v Austrálii se stala nepříjemným invazním druhem.^[2]

Pro pěstování v českých podmínkách není mrazuvzdorná.^[2]

Využití

Dřevo borovice halepské je pouze průměrné kvality. Lesnicky se využívá k zalesňování náročných a suchých stanovišť. Třísloviny z kůry se využívaly v koželužství. Široké uplatnění měla pryskyřice, ať už k impregnaci lodí, či výrobě terpentýnu; dodnes se přidává do řeckého bílého vína zvaného retsina.^[2]

Taxonomie

Blízce příbuznými druhy jsou borovice kanárská (Pinus canariensis), jež je endemitem ostrova Tenerife, a také borovice kalábrijská (Pinus brutia), rostoucí ve východním Středomoří, která bývá někdy považována i za její poddruh (pak jako Pinus halepensis subsp. brutia). Od borovice halepské se liší delšími, tuhými, tmavě zelenými jehlicemi a šiškami bez stopek; oba druhy se v místě překryvu areálů kříží.^[2][3]

Galerie

• 
  Jehlice a letorosty
• 
  Šišky na stopkách jsou nápadným určovacím znakem
• 
  Šišky v různých stádiích zralosti
• 
  Borka starého stromu
• 
  Háj borovice halepské v Řecku

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu borovice halepská na Wikimedia Commons
• BioLib - Borovice alepská