Borovice rumelská

Borovice rumelská
Skupina borovic rumelských v pohoří Pirin v Bulharsku
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta)
Třída	jehličnany (Pinopsida)
Řád	borovicotvaré (Pinales)
Čeleď	borovicovité (Pinaceae)
Rod	borovice (Pinus)
Podrod	Strobus
Sekce	Quinquefoliae
Podsekce	Strobus
Binomické jméno
Pinus peuce Griseb., 1846
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovice rumelská (Pinus peuce), též známá jako borovice makedonská, je evropská pětijehličná borovice (balkánský endemit), rostoucí v horských polohách především na Balkáně na žulovém podloží, kde se střídá s borovicí Heldreichovou, která zde roste na vápencích. Vzhledem a šiškami připomíná borovici vejmutovku.

Synonyma

• Pinus cembra var. fruticosa Grisebach (1841), Pinus excelsa var. peuce Velenovský (1899)

Vzhled

Úzce kuželovitý strom, 10–30 m vysoký, zavětvený až k zemi. Koruna je hustě zachvojená, borka tenká, šedohnědá, dole šupinovitá, větve krátké, letorosty světle hnědé, druhým rokem hnědošedé, lysé a lesklé. Pupeny štíhlé, vejčité a špičaté, zasmolené.

Jehlice vyrůstají ve svazečcích po 5, polehlé k větvičkám, jsou šedozelené a dosti tuhé, 7–10 cm dlouhé, s řadami průduchů. Na větvích jsou cca 3 ročníky jehlic. Šišky rostou na konci větví někdy jednotlivě, častěji po 3–4, krátce stopkaté, odstávající nebo převislé, 8–15 × 3–4 cm, světle hnědé, širší a více vejčité než u vejmutovky. Plodní šupiny zřetelně podélně rýhované. Semena malá, vejčitá, s křídlem asi 15 mm dlouhým. Jsou častým objektem zájmu ptáků (křivka obecná, ořešník kropenatý), hlodavců (myšovití) a drobných savců (veverky). Při výsevu je nutné je stratifikovat, ale přesto jich část přeléhá do příštího roku.

Výskyt

Balkánská pohoří (Albánie, Srbsko a Černá Hora, Severní Makedonie, S Řecko, Z Bulharsko), v nadmořských výškách 800 až 2200 m, kde tvoří horní hranici lesa s klečí a jalovcem.

Ekologie

Vyskytuje se na žule převážně v monokulturách, někdy jako příměs ve smíšených jehličnatých lesích. Velmi dobře snáší kyselé půdy. Jedná se o třetihorní relikt, v té době byla rozšířena v celé Evropě. V Česku dříve zřídka pěstovaná, v poslední době,^{[dříve, v poslední době?]} díky své flexibilitě a odolnosti vůči rzi vejmutovkové a vůči imisím, je hojně vysazovaná i v lesních porostech v imisních polohách Krušných hor a na rekultivacích na Sokolovsku.

Využití

Mimo rekultivace a imisní polohy se velmi dobře hodí pro svůj nádherný habitus jako okrasná dřevina do zahrad, parků a okrasných výsadeb, především jako substituce za borovici vejmutovku.

Odkazy

Reference

Literatura

• PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
• POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu borovice rumelská na Wikimedia Commons
• Galerie borovice rumelská na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo borovice rumelská ve Wikislovníku