Borovice zakrslá
Borovice zakrslá | |
---|---|
Borovice zakrslá – šišky | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
Rod | borovice (Pinus) |
Podrod | Strobus |
Sekce | Quinquefoliae |
Podsekce | Cembrae |
Binomické jméno | |
Pinus pumila (Pallas) Regel, 1859 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Borovice zakrslá (Pinus pumila), též zvaná limba zakrslá, je asijský druh pětijehličné borovice. Svými ekologickými nároky se podobá borovici kleči: tvoří keřové pásmo při horní hranici lesa. Je charakteristická keřovitým růstem.
Synonyma
• Pinus cembra pumila Pallas, 1784
• Pinus cembra var. pygmaea Loudon, 1838
• Pinus pygmaea Fischer, 1848
• Pinus cembra nana Hortul
• Hai-matsu (jap.)
Vzhled
Keř klečovitého habitu, 2–3 m vysoký, s vystoupavými, relativně tenkými poléhavými větvemi. Kůra hladká, tmavošedá. Pupeny smolnaté, 1 cm dlouhé, zašpičatělé. Letorosty šedohnědé, plstnaté, později červenohnědé. Jehlice po 5 ve svazečku, 4–8 cm dlouhé, stříbřitě modrozelené, zakřivené. Šišky 3-4,5 cm, vejčité, leskle hnědé, trvale uzavřené a brzy opadávají. Semena jsou jedlé "oříšky" bez křídel, cca 6 mm velké, hruškovitého tvaru. Tyto oříšky jsou vyhledávanou potravou hlodavců a především ptáka ořešníka kropenatého (Nucifraga caryocatactes), kteří přispívají k jejímu přirozenému šíření do okolí.
Výskyt
Východní Sibiř, Dálný Východ, východní Čína, Korea, Japonsko. V Česku vzácně v zahradách jako okrasný keř.
Ekologie
Tento druh je adaptován na horské a kontinentální klima, a proto v Česku špatně dlouhodobě prosperuje v nižších, teplejších polohách. Především z těchto důvodů, přestože je zahradnicky velmi atraktivní, byl v Česku vždy pěstován jen vzácně, převážně v botanických zahradách a arboretech. V arboretu Sofronka uhynul cca 50 let starý exemplář ze Sibiře, cca 10 cm vysoký, který v posledních letech téměř nepřirůstal.
Využití
Není známé, v Česku jako okrasná dřevina v zahradách.
Taxonomické zajímavosti
Staršími autory byla borovice zakrslá považována za pouhou formu borovice limby, se kterou je blízce příbuzná.
V horách severního Japonska, na překryvu areálu této borovice a borovice drobnokvěté, dochází velmi často ke spontánní hybridizaci těchto dvou druhů. Kříženci jsou větší (8–10 m), rostou však též keřovitě a označují se jako borovice hakkodenská (Pinus xhakkodensis).
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-05]
Literatura
BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.
NOVÁK, F.A. (1953): Borovice neboli sosna, Pinus Linné (zpracováno 1942). – In: Klika, J., Novák, F.A., Šiman, K. & Kavka, B., Jehličnaté: 129–258. ČSAV, Praha.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu borovice zakrslá na Wikimedia Commons
- Taxon Pinus pumila ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: No machine-readable author provided. Inti-sol~commonswiki assumed (based on copyright claims)., Licence: CC-BY-SA-3.0
Hoja y piña de Pinus pumila en Cerro de Azufre en Kawayu-onsen de Hokkaido, Julio 2005. Foto por usario simismo.
ハイマツの葉と球果。2005年7月、北海道川湯温泉硫黄山にて投稿者が撮影