Borovicotvaré

Borovicotvaré
	Borovice pinie (Pinus pinea)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	nahosemenné (Gymnospermae);
Třída	jehličnany (Pinopsida);
Řád	borovicotvaré (Pinales); Dumort., 1829
Čeledě
	borovicovité (Pinaceae); tradičně i: blahočetovité (Araucariaceae); cypřišovité (Cupressaceae); nohoplodovité (Podocarpaceae); pajehličníkovité (Sciadopityaceae); tisovité (Taxaceae);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovicotvaré (Pinales) je řád nahosemenných dřevin, převážně stromů a méně často keřů, patřící do třídy jehličnanů.

Evoluce

Nejstarší rostliny z řádu borovicotvarých zanechaly po sobě zřetelné fosilní stopy již v době druhohor. Obývaly souše již dlouho před příchodem krytosemenných rostlin, se kterými se později museli podělit o své místo na slunci, dnes tvoří asi jednu třetinu plochy všech lesů.

Změny v taxonomii

S příchodem nového monofyletického třídění rostlinných taxonů (podle vzoru APG III pro krytosemenné) došlo k přesunům a hlavně ke slučování někdejších dříve samostatných řádů a tříd. 5ád boroviotvaré nyní zahrnuje pouze jedinou čeleď borovicovité, ostatní čeledi tradičně řazené mezi borovicotvaré jsou vyčleňovány do samostatného řádu cypřišovité. Řád borovicotvaré, jemu sesterský řád liánovcotvaré a řád cypřišotvaré vytvářejí třídu jehličnanů.

Popis

Jsou to stromy nebo keře vytvářející druhotná pletiva, která jsou tvořena pouze cévicemi. Rostliny jsou jednodomé, opylování probíhá anemogamicky. Protože jsou nahosemenné, nejsou jejich vajíčka chráněna květními obaly (nemají květy) a semena nejsou chráněna plody (nevytvářejí plody).

Listy jsou jehlicovité nebo řidčeji šupinovité. Často vyrůstají na brachyblastech jednotlivě nebo ve svazečcích Mají jen po jednom cévním svazku. Malá plocha listu je dobrou ochranou před nadměrným výparem vody. V listech i ve dřevě jsou většinou pryskyřičné kanálky vylučující pryskyřice a silice.

Samčí šištice obsahují mikrosporofyly s dvěma mikrosporangii, ve kterých vznikají pylová zrna, v mnoha případech se vzdušnými vaky usnadňujícími šíření pylu vzduchem. Samičí šištice se skládá z vřetene, semenných a menších či zakrnělých podpůrných šupin. Na semenné šupině vyrostou dvě vajíčka v obalech, ve kterých vznikne klový otvor. Přes ten se dostane pyl na vajíčko, tam vyklíčí v pylovou láčku a proroste k zárodečníku. Proces od opylení po uzrání embrya trvá u některých druhů i celý rok. Po oplození postupně samčí šištice dřevnatí a trvá jeden až tři roky, než je semeno dozrálé a uvolní se. Semeno bývá většinou spojeno s blanitým křidélkem. V některých případech (například u tisu) nevznikají klasické šišky, ale semeno je obaleno dužnatým obalem připomínající peckovici nebo míšek. Klíčící semeno mívá 2 až 12 děložních lístků.^[1]

Do borovicotvarých patří i nejvýše vyrůstající stromy naší planety, např. sekvoj vždyzelená 150 m (běžně 100 m), sekvojovec obrovský 135 m (běžně 90 m), douglaska tisolistá 100 m (běžně 80 m), jedle obrovská 100 m (běžně 80 m), smrk sitka 90 m (běžně 60 až 70 m) nebo jedlovec západní 80 m (běžně 50 až 70 m).^[2]

Rozdělení

Řád borovicotvarých se rozděluje do šesti čeledí, které dohromady mají 38 rodů a okolo 400 druhů. Někdy uváděná čeleď hlavotisovité (Cephalotaxaceae) je podle nového taxonomického zařazení součásti čeledě tisovitých a bývalé čeledě (Phyllocladaceae) a (Prumnopityaceae) jsou přeřazeny do čeledě nohoplodovitých.

borovicovité (Pinaceae) Spreng. ex Rudolphi, 1830
blahočetovité (Araucariaceae) Henkel et W. Hochst., 1865
nohoplodovité (Podocarpaceae) Endlicher 1847
pajehličníkovité (Sciadopityaceae) Luerss. 1877
cypřišovité (Cupressaceae) Rich. ex Bartling 1830
tisovité (Taxaceae) Gray 1821 ^[3]

Do borovicotvarých pravděpododobně přirozeně patří i liánovcotvaré, v takovém případě ponížené na čeleď.^[4]^[5]^[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Koniferen na německé Wikipedii.

↑ data.wladik.net^{[nedostupný zdroj]}
↑ www.21stoleti.cz. www.21stoleti.cz [online]. [cit. 2010-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-05.
↑ www.mobot.org
↑ HROUDA, Lubomír: Změny ve fylogenetické klasifikaci cévnatých rostlin. Dostupné online. BOTANY.cz, 21. srpen 2008
↑ WU, Chung-Shien; CHAW, Shu-Miaw; HUANG, Ya-Yi. Chloroplast Phylogenomics Indicates that Ginkgo biloba Is Sister to Cycads. S. 243–254. Genome Biology and Evolution [online]. 12. leden 2013. Svazek 5, čís. 1, s. 243–254. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1759-6653. DOI 10.1093/gbe/evt001. (anglicky)
↑ Ying Lu; Jin-Hua Ran, ZU-YU YANG, XIAO-QUAN WANG. Phylogeny and Divergence Times of Gymnosperms Inferred from Single-Copy Nuclear Genes. S. 1–15. PLoS ONE [online]. 15. září 2014. Svazek 9, čís. 9: e107679, s. 1–15. Dostupné online. DOI 10.1371/journal.pone.0107679. PMID 25222863. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu borovicotvaré na Wikimedia Commons
www.biolib.cz
botanika.bf.jcu.cz
web2.mendelu.cz
www.ped.muni.cz

[1] ta.wladik.net^{[nedostupný zdroj]}

[2] www.21stoleti.cz. www.21stoleti.cz [online]. [cit. 2010-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-05.

[3] www.mobot.org

[Hrouda_2008-4] HROUDA, Lubomír: Změny ve fylogenetické klasifikaci cévnatých rostlin. Dostupné online. BOTANY.cz, 21. srpen 2008

[Wu_2013-5] WU, Chung-Shien; CHAW, Shu-Miaw; HUANG, Ya-Yi. Chloroplast Phylogenomics Indicates that Ginkgo biloba Is Sister to Cycads. S. 243–254. Genome Biology and Evolution [online]. 12. leden 2013. Svazek 5, čís. 1, s. 243–254. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1759-6653. DOI 10.1093/gbe/evt001. (anglicky)

[Ying_Lu_2014-6] Ying Lu; Jin-Hua Ran, ZU-YU YANG, XIAO-QUAN WANG. Phylogeny and Divergence Times of Gymnosperms Inferred from Single-Copy Nuclear Genes. S. 1–15. PLoS ONE [online]. 15. září 2014. Svazek 9, čís. 9: e107679, s. 1–15. Dostupné online. DOI 10.1371/journal.pone.0107679. PMID 25222863. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály