Boskovice

Boskovice
Centrum Boskovic s židovskou čtvrtí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Boskovice
Obec s rozšířenou působností	Boskovice (správní obvod)
Okres	Blansko
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°29′15″ s. š., 16°39′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	12 190 (2024)[1]
Rozloha	27,82 km²[2]
Nadmořská výška	381 m n. m.
PSČ	680 01
Počet domů	2 457 (2021)[3]
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	19
Kontakt
Adresa městského úřadu	Masarykovo nám. 4/2 680 01 Boskovice mu@boskovice.cz
Starostka	Ing. arch. Jana Syrovátková
Oficiální web: www.boskovice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Boskovice
Další údaje
Kód obce	581372
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boskovice (německy Boskowitz) jsou město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 14 km severně od Blanska a 33 km severně od Brna na hranicích Drahanské vrchoviny. Severovýchodně od města leží vodní nádrž Boskovice a přírodní park Řehořkovo Kořenecko. Jižní částí města protéká potok Bělá. Žije zde přibližně 12 tisíc^[1] obyvatel. Historické jádro města je včetně židovského ghetta od roku 1990 městskou památkovou zónou. Sousedními obcemi sídla jsou Vážany, Okrouhlá, Sudice, Valchov, Skalice nad Svitavou, Chrudichromy, Vísky, Lhota Rapotina, Velenov, Újezd u Boskovic a Míchov.

Místní jméno Boskovice (výchozí tvar byl Boskovici) bylo odvozeno od osobního jména Bosek nebo Bosko (jehož základem je bosý) a znamenalo „Boskovi“ lidé. V písemných záznamech měl název vesnice (města) postupně podobu Bozcowiz (1222), Boskowitz (1308), Bozkowicz (1632), Bosskowicz (1708), Boskowitz (1751, 1848), Boskovice (1850–1950), Boskowitz / Boskovice (1939–45).^[4] Židovský název města v hebrejštině zní באסקוויץ.

Boskovice jako trhová osada byla založena pravděpodobně ve 13. století. Avšak z archeologických nálezů lze usuzovat, že osídlení v těchto místech je daleko starší. První uvedení názvu Boskovice je z roku 1222, kdy Jimram z Boskovic byl svědkem vydání listiny Přemyslem Otakarem I. O sto let později, roku 1313, je datována první zmínka o Boskovickém hradu. První písemná zmínka přímo o městě samotném pochází z roku 1413. V roce 1463 v Praze povoluje král Jiří z Poděbrad Boskovicím pořádat jarmark a výroční trhy na den svatého Víta.

V roce 1759 bylo prvně v boskovických listinách použito názvu „město Boskovice“. K povýšení na město tedy pravděpodobně došlo někdy za vlády Marie Terezie (1740–1780). Za vlády jejího syna Josefa II. byl v Boskovicích zřízen magistrát, ale také odňato hrdelní právo, které Boskovice užívalo od roku 1255.

V nejbližším okolí historického jádra Boskovic také vyrostlo předměstské osídlení, dělicí se na Dolní a Horní Předměstí. K Boskovicím patří také židovská obec. V roce 1454 vydal král Ladislav Pohrobek zákon o vyhnání Židů z královských měst. Většina Židů přicházejících v tuto dobu byla původem právě z Brna. Uzavřené ghetto oddělené od města dvěma branami vzniklo v roce 1727.^[5] V roce 1930 se k židovské národnosti hlásilo 318 boskovických obyvatel. Ve dnech 14. a 15. března 1942 bylo z Boskovic do koncentračních táborů deportováno 458 židovských obyvatel, z nichž se vrátilo jen 14 lidí.^[6]

Do roku 1792 Boskovice patřily do olomouckého kraje. Změnou však byly přesunuty do kraje brněnského. V roce 1848 byl nově zřízen podkraj Boskovický, později okres Boskovice. Ten byl zrušen k 1. lednu 1960 a Boskovice přešly pod okres Blansko.

Prvními majiteli města i hradu byli páni z Boskovic. V letech 1398–1458 je vystřídali páni z Kunštátu, ale po nich se opět vrátili Boskovicové. Od roku 1547 se držení majetku přesunulo na rod Ederů ze Šťavnice. Po dvaceti letech převzali panství Morkovští ze Zástřizl. Na konci 17. století získal Boskovice rod Ditrichštejnů. Posledním majitelem města byl rod Mensdorff-Pouilly, kteří město převzali v 50. letech 19. století.

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[7]

• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Věková struktura obyvatel obce Boskovice roku 2011
• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Rodinný stav obyvatel obce Boskovice roku 2011
• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Vzdělání obyvatel obce Boskovice roku 2011

Boskovice tvoří pět místních částí:

• Bačov (od 1981)
• Boskovice
• Hrádkov (od 1976)
• Mladkov (od 1968)
• Vratíkov (od 1976)

V minulosti byly součástí Boskovic i dnes samostatné obce Chrudichromy (1976–1991), Lhota Rapotina (1980–1991), Ludíkov (1986–1992), Němčice (1986–1991), Sudice (1980–1991), Újezd (1981–1992), Valchov (1986–1991) a Velenov (1986–1992).^[8]

Město leží na železniční trati Skalice nad Svitavou – Velké Opatovice na které leží stejnojmenná stanice, silnici II/150, silnici II/374. Obsluhují ho vlakové spoje linky S21 a autobusové spoje linek 234, 251, 256, 258, 259, 260, 261 a 265 ty jsou zaintegrovány v IDS JMK.^[9]

V letech 2006–2014 byl starostou Jaroslav Dohnálek (ODS).

V období 2014–2018 byla starostkou Hana Nedomová (ČSSD).^[10]

Ve volebním období 2018–2022 byl starostou opět Jaroslav Dohnálek (ODS).^[11]

Ve volebním období 2022–2026 je starostkou Jana Syrovátková.^[12]

• Pravidelně se koná Jarní sraz Velorexů
• Festival Boskovice každoročně druhý víkend v červenci
• Husí slavnosti
• Vánoční jarmark
• Boskovické běhy

• Hrad Boskovice ze 13. století na vrchu nad městem
• Zámek Boskovice z let 1819–1826
• Kostel sv. Jakuba Staršího z roku 1346
• Pirochtův mlýn
• Větší synagoga z roku 1639
• Židovský hřbitov
• Planetka Boskovice (25358)^[13] Slavnostního předání certifikátu starostovi města Jaroslavu Dohnálkovi se 17. června 2011 zúčastnili: objevitelka paní Bc. Lenka Šarounová (Kotková), RNDr. Jiří Grygar, CSc., a navrhovatel Ing. Karel Pavlů.^[14]

Velká židovská komunita obývala židovské město, z něhož se zachovalo několik domů, synagoga, židovský hřbitov a jedna původní brána.

• Přírodní památka Lebeďák
• Vodní nádrž Boskovice – vstup je povolen pouze na hráz a je zakázáno koupání.
• Melkovské údolí – za lesem Doubravou na Melkovském potoce, mezi přehradou a osadou Melkov – výjimečná jarní květena, pole petrklíčů a devětsilů.
• Pilské údolí – v údolí bývaly tři vodní mlýny, každý s vlastním rybníkem, v současné době jsou zde rybníky dva a jeden dochovaný mlýn.
• Vratíkovský kras – přírodní rezervace s krasovými jevy rozkládající se východně od Boskovic.
• Arboretum Šmelcovna

V Boskovicích žila či se narodila řada významných osobností, jak pedagogové, tak osoby kulturně či sportovně činné. Jedním z nich byl i například objevitel Věstonické venuše Karel Absolon, členové místního Musejního spolku a dlouholetí badatelé na 15 km vzdáleném keltském oppidu Staré Hradisko František Lipka a Karel Snětina, malíř František Řehořek (podle nějž byl pojmenován přírodní park Řehořkovo Kořenecko) a také malíř Otakar Kubín, textilní výtvarník Josef Müller, působící v gobelínce v Jindřichově Hradci. Dále Yvetta Hlaváčová, jež reprezentuje republiku v dálkovém plavání. Mezi další rodáky – sportovce – patří například i hokejista Jan Kolář. Dalším rodákem z Boskovic je Jaroslava Maxová, operní pěvkyně a pěvecká pedagožka. Z Boskovic pochází také fotograf Josef Koudelka, žijící v Paříži. Významným rodákem je také kardinál Tomáš Špidlík. V neposlední řadě mezi boskovické rodáky patří i Josef Dobeš (VV, Pro sport a zdraví), ministr školství mládeže a tělovýchovy za vlády Petra Nečase.

• SK Minerva Boskovice – hokejový klub
• FC Boskovice
• Boskovické stezky a Sportpark Boskovice

• Olga Šicnerová, provdaná Oldřichová (nar. 1928, Břeclav), LOH 1948, Londýn (atletika - běh na 100 m)
• Miroslav Jurek (nar. 1935), LOH 1960 (atletika – běh na 5 000 a 10 000 metrů)
• Miloš Máca (1927–1984), LOH 1952 (atletika – hod kladivem)^[15]

• Rawa Mazowiecka
• Levice
• Frasnes-lez-Anvaing
• Prnjavor

• Konice, Česko
• Moravská Třebová, Česko
• Náměšť na Hané, Česko
• Nové Město na Moravě, Česko
• Svitavy, Česko

• 
  Kostel sv. Jakuba Staršího
• 
  Náměstí s radnicí
• 
  Vstupní brána Boskovického hradu
• 
  Muzeum v Boskovicích
• 
  Zámecký skleník
• 
  Jízdárna
• 
  Větší synagoga
• 
  Židovský hřbitov
• 
  Židovský dům
• 
  Židovská branka
• 
  Pohled na východní část města, v popředí sportovní centrum Červená zahrada
• 
  Vodní nádrž Boskovice
• 
  Říčka Bělá v Pilském údolí
• 
  Boskovické gymnázium
• 
  Vlakové nádraží Boskovice
• 
  Evangelický kostel
• 
  Autobusová stanice
• 
  Boskovický hrad 1848

Panoramatický pohled na město od jihu

• FRYDRYCH, Karol. Sborování v Boskovicích 2009. Cantus, Praha, 2009, roč. 20, č. 3, s. 22-23. ISSN 1210-7956.

• Boskovicové
• Děkanát Boskovice
• Nemocnice Boskovice
• Římskokatolická farnost Boskovice
• Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Boskovicích
• Seznam kulturních památek v Boskovicích
• Zámek Boskovice
• Boskovický hrad
• Nádraží Boskovice
• Židovské město v Boskovicích

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Boskovice na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Boskovice ve Wikislovníku
• Oficiální stránky
• Boskovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• boskovicko.info – Regionální portál Boskovicka