Boskovice (zámek)

Zámek Boskovice
Základní informace
Sloh	empírový
Výstavba	1682 (klášter)
Přestavba	1819–1826 (zámek)
Stavebník	Jan Bohuš ze Zástřizl
Další majitelé	Ditrichštejnové, Mensdorffové
Současný majitel	MP Holding, a.s.
Poloha
Adresa	Boskovice, Česko Česko
Ulice	Hradní
Souřadnice	49°29′5,6″ s. š., 16°39′34,2″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	24845/7-367 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Boskovice je empírový zámek z počátku 19. století v držení hraběcího rodu Mensdorf-Pouilly. Součástí zámeckého komplexu je také jízdárna, skleník a rozlehlý park. Celý areál je chráněn jako kulturní památka. ^[1] Je přístupný veřejnosti.

Na místě dnešního zámku stával dominikánský klášter s kostelem, který v r. 1682 založil tehdejší majitel boskovického panství Jan Bohuš ze Zástřizl. Po zrušení tohoto kláštera za Josefa II. v r. 1784 objekt odkoupili Ditrichštejnové a zřídili zde na krátkou dobu manufakturu na výrobu barev. Přestavba komplexu na zámek byla provedena v letech 1819-1826 za Františka Xavera Ditrichštejna. Kostel byl z velké části rozebrán, byla ponechána zadní část, která byla upravena na zámeckou kapli. Klášterní trakt byl radikálně přestavěn na čtyřkřídlou empírovou budovu s vnitřním arkádovým dvorem. Kolem zámku byl upraven přírodně krajinářský park v anglickém stylu. Jeho součástí se stala empírová budova skleníku, kterou v roce 1829 vystavěl architekt Josef Hájek.^[2] Během další stavební fáze v letech 1831-39 byla provedena úprava interiéru zámku a zejména jeho monumentální vstupní části s trojramenným schodištěm. ^[3]

Roku 1856 přešel zámek na rod Mensdorff-Pouilly, kteří jej vlastnili do roku 1950,^[zdroj?] kdy jim byl veškerý majetek znárodněn. V roce 1916 došlo vlivem narušení statiky ke zřícení vnitřní části západního křídla. Po této havárii byly dvorní arkády staženy kotvami a zazděny.^[2] V letech 1938–1945 sloužil zámek také jako ubytovna štábu československé armády, lazaret pro důstojníky wehrmachtu a ubytovna štábu Rudé armády.^[4]

Ve 2. polovině 20. století v zámku našlo sídlo Muzeum Boskovicka, byl využíván také jako středoškolský internát. V části reprezentačních prostor v 1. patře byla zřízena prohlídková trasa pro veřejnost. Rodině Mensdorff-Pouilly byl majetek vrácen v restituci v roce 1991.^[2] Část zámku je přístupná veřejnosti. Kromě pravidelných turistických prohlídek se zde konají svatební obřady, různé kulturní a společenské akce.^[5]

Zámek je samostatně stojící čtyřkřídlá dvoupatrová budova se čtvercovým vnitřním nádvořím se zaslepenými arkádami v přízemí. Architektonicky hodnotná stavba v elegantním empírovém slohu. Průčelí zámku je členěno třemi rizality, střední je nad střešní římsou zakončen výrazným tympanonem. Centrální rizalit má půlkruhově klenutý vstup, za kterým se nachází trojlodní vestibul s toskánskými sloupy a pilíři.^[1] Tento prostor je lemován mramorovými bustami a na podestě trojramenného schodiště stojí socha Psyché.

V 1. patře zámku jsou umístěny reprezentační prostory. Největší místností zámku je velký sál, zasahující přes dvě podlaží, s původní šachovnicovou podlahou z r. 1830.^[2] Stěny místností jsou zdobeny iluzivní výmalbou a štukovým dekorem. V salónu bitev visí na stěnách rozměrné výjevy z protitureckých válek malované na buvolích kůžích. Barokní knihovna je vybavena intarzovaným nábytkem z poloviny 17. století. Nachází se v ní více než 11 000 svazků a vzácný měděný glóbus hvězdné oblohy za 17. století. Zámecká kaple zasvěcená sv. Janu Sarkanderovi byla upravena z části původního klášterního kostela. Je zaklenuta valenou klenbou s lunetami a zdobena malovanými ornamenty.^[2]

Na východní straně zámeckého parku byla v roce 1870 vybudována v novogotickém romanticky historizujícím stylu. V horní části objektu byly původně umístěny stáje a v dolní snížené části vlastní jízdárna. Obě části jsou architektonicky sjednoceny kamenným cimbuřím a lomenými okny. ^[2][7]

Empírová budova na východní straně parku blíže k zámku byla postavena v roce 1829 na místě bývalých ovčínů. Jednoduchá přízemní stavba obdélného půdorysu o rozměrech 45x11,5 m, jejíž jižní stranu tvoří patnáct prosklených arkád na toskánských sloupech. Před ní se nachází malé kruhové jezírko. V letech 2000-2002 prošla rozsáhlou rekonstrukcí a je využívána ke kulturním a výstavním účelům.^[8][9]

Rozlehlý zámecký park je rozdělen cestou na dvě části. Část kolem vlastního zámku je ohrazena zídkou a kovovým plotem. Na východní straně parku se nacházejí objekty jízdárny, skleníku s kulatým jezírkem a areál letního kina. V jižní části park postupně přechází do přírodního lesoparku. ^[10]

V blízkosti zámku se nacházejí další objekty, které majitelé panství využívali k hospodářským účelům:

• Rezidence – barokní zámecká rezidence z roku 1729 sloužící jako přechodné sídlo rodu Ditrichštejnů. Později byl objekt využit jako sídlo správy panství.^[11] V r. 1877 ze zde narodil Karel Absolon a mezi lety 1951–1964 zde žil malíř Otakar Kubín-Coubine. V současnosti je zde Muzeum Boskovicka. ^[12][2]
• Panský dvůr – čtyřkřídlý komplex budov s centrálním arkádovým dvorem byl vybudován v 17. století jako hospodářské zázemí zámku ^[13] V současnosti je využíván komerčně.^[14][2]
• Klášter – bývalý klášter milosrdných sester sv. Vincence z Pauly z roku 1857. Sloužil jako nemocnice pro chudé a škola. Po přestavbách počátkem 21. století je zde hotel. ^[15][2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Boskovice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Informace o zámku
• O zámku na stránkách Boskovic^{[nedostupný zdroj]}
• Zámek Boskovice – Toulavá kamera [online]. Česká telvize, 2016-08-21 [cit. 2019-06-25]. Dostupné online. 
• Mensdorffové-Pouilly, Modrá krev, Česká televize