Boskovická brázda
| Boskovická brázda | |
|---|---|
_-_Mal%c3%bd_Chlum%2c_pohled_na_Drnovice_z_rozhledny%2c_2023-09%2c_obr01.jpg) | |
| Nejvyšší bod | 553 m n. m. (Nad Amerikou) |
| Délka | 95 km |
| Rozloha | 479,54 km² |
| Střední výška | 354,6 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Brněnská vrchovina |
| Sousední jednotky | Svitavská pahorkatina, Podorlická pahorkatina, Zábřežská vrchovina, Drahanská vrchovina, Bobravská vrchovina, Jevišovická pahorkatina, Křižanovská vrchovina, Hornosvratecká vrchovina |
| Podřazené jednotky | Oslavanská brázda, Žernovnická hrásť, Malá Haná |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Boskovická brázda na mapě Česka | |
| Povodí | Jihlava, Svratka, Svitava |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IID-1 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boskovická brázda je protáhlá, asi 95 km dlouhá sníženina a geomorfologický celek v oblasti Brněnské vrchoviny. Táhne se od severovýchodu k jihozápadu mezi Drahanskou a Českomoravskou vrchovinou – na severu začíná u Městečka Trnávky, na jihu končí u Moravského Krumlova. Vytváří zřetelný pruh nezalesněné krajiny mezi lesnatější krajinou na jihovýchodě a severozápadě. Severní část (Malá Haná) je od jižní (Oslavanská brázda) oddělena vyšší oblastí Žernovnické hrásti.
Boskovická brázda je vyplněna převážně permo-karbonskými a neogenními usazeninami a ostrůvky křídových usazenin. V Oslavanské brázdě jsou naleziště černého uhlí (rosicko-oslavanská uhelná pánev). Střední sklon je 4°20′, nejvyšším bodem je kopec Nad Amerikou (553 m) ve Svárovské vrchovině (součást Malé Hané). Průměrná výška Boskovické brázdy je 354,6 m n. m.
Napříč brázdou, převážně od severozápadu na jihovýchod, protéká řada vodních toků, jako jsou řeky Rokytná, Oslava, Jihlava, Bobrava, Svratka a Svitava.
Severní částí Boskovické brázdy vede projektovaná silnice I/73 Brno – Moravská Třebová (ve stopě rozestavěné německé dálnice Vídeň–Vratislav z druhé světové války).
Fotogalerie
Pohled na východní část Boskovic, vpravo se zvedají kopce
Pohled na Šebetov, v pozadí rovina Malé Hané
Pohled na obec Vážany, nad ní se zvedá hřeben, jehož nejvyšším vrcholem je Mojetín
Výhled z kopce Kalvárie v Jaroměřicích směrem na Nový Dvůr, hořejší odbočka silnice vede do kopce k obci Šubířov
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boskovická brázda na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Poloha geomorfologického celku Boskovická brázda v rámci České republiky.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
- I2 (II) Česko-moravská subprovincie
- I2D (IID) Brněnská vrchovina
- I2D-1 (IID-1) Boskovická brázda
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na východní část města z Vyhlídky pod hradem, Boskovice, okres Blansko
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na obec ze silnice na Kořenec a Pohoru, Šebetov, okres Blansko
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Krhov (okres Blansko) - Malý Chlum, pohled na Drnovice z rozhledny
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na obec od západu, Vážany, okres Blansko
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 4.0
Výhled z Kalvárie směrem na Nový Dvůr, Jaroměřice, okres Svitavy