Bosmanovo pravidlo

Takzvané Bosmanovo pravidlo je označení pro rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 1995 v případech belgického fotbalisty Jean-Marca Bosmana týkajících se svobody pohybu zaměstnanců, svobody sdružování a zásady přímého účinku článku 39 (dříve 48) evropské dohody. Mělo přímý dopad na přestupy fotbalistů v Evropské unii. Pravidlo vzniklo na základě tří oddělených případů, všechny se týkaly Bosmana.

  • Union royale belge des sociétés de football association ASBL (Belgická fotbalová asociace) versus Jean-Marc Bosman,
  • Royal club liégeois SA (RFC de Liège) versus Jean-Marc Bosman a ostatní
  • Union des associations européennes de football (UEFA) versus Jean-Marc Bosman.

Případ

Jean-Marc Bosman byl hráčem belgického klubu RFC de Liège. V roce 1990 o něj projevil zájem francouzský klub USL Dunkerque, hráči mezitím vypršela smlouva s RFC. V té době bylo v evropském fotbale běžné (ne všude), že zájemci (kluby) museli platit finanční částky pro získání hráče tomu klubu, se kterým měl hráč kontrakt, i když ten mu už vypršel.

USL Dunkerque nenabídl částku dle představ RFC de Liège, a ten ho odmítl uvolnit.[1] Bosman se cítil poškozený a obrátil se na evropský soud. Soud se táhl pět let a nakonec mu dal za pravdu.[2][3][4]

Dopad

Od prosince 1995 jsou v zemích Evropské unie fotbalisté bráni jako zaměstnanci, kterým po skončení smlouvy nesmí býti bráněno v odchodu. Kluby nemají nárok po skončení smlouvy na žádnou finanční kompenzaci a hráči tak mohou odejít kamkoli zadarmo. Navíc se fotbalista může předběžně dohodnout na přestupu s novým klubem již 6 měsíců před skončením platné smlouvy. Po skončení smlouvy pak přestoupí jako volný hráč (čili zadarmo) do nového klubu.[5]

Toto je v současnosti běžná věc, takto se dohodl na smlouvě s novým celkem např. nejlepší kanonýr německé fotbalové Bundesligy 2013/14, Polák Robert Lewandowski s FC Bayern Mnichov v době, kdy mu ještě běžel kontrakt s klubem Borussia Dortmund. Smlouvu s Bayernem podepsal v lednu 2014, zbytek sezóny 2013/14 dohrál v Borussii a v létě odešel do týmu rivala, do Bayernu.[6] Tento stav může zavdávat i k různým kuriózním situacím, kdy hráč nastoupí např. ve finále některé soutěže proti svému budoucímu klubu, se kterým je již domluven na nové smlouvě.

Kritika

Některým fotbalovým činovníkům Bosmanovo pravidlo vadí a kritizují jej. Učinil tak v např. v roce 2003 šéf Německého fotbalového svazu Gerhard Mayer-Vorfelder[7], v roce 2010 trenér anglického Blackpool FC Ian Holloway a trenér Arsenalu Arsène Wenger.[8]

Situace v České republice

V ČR je Bosmanovo pravidlo respektováno a hráč po konci profesionální smlouvy může bezplatně přestoupit do jiného klubu v ČR i v zahraničí.[9]

Obdobný systém tabulkového odstupného funguje i v českém ledním hokeji.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.independent.co.uk/sport/who-is-jeanmarc-bosman-1602219.html
  2. ↑ Bosman obětoval kariéru, teď se mu FIFA i UEFA snaží jeho "dílo" sebrat, eurofotbal, citováno 11. 10. 2014
  3. ↑ Muž, který změnil fotbal, prosí o pomoc. Bosman žije z podpory, iSport.cz, citováno 11. 10. 2014
  4. ↑ Jean-Marc Bosman: ‘I think I did something good – I gave players rights’, The Guardian (anglicky)
  5. ↑ Sportowiec - dyskryminowany pracownik, wiadomosci24.pl, citováno 12. 10. 2014 (polsky)
  6. ↑ Robert Lewandowski unterschreibt bis 2019, sueddeutsche.de, citováno 1. 6. 2014 (německy)
  7. ↑ Šéf DFB kritizuje Bosmanovo pravidlo Archivováno 20. 10. 2014 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 11. 10. 2014 (slovensky)
  8. ↑ Archivovaná kopie. www.premierleague.cz [online]. [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  9. ↑ FAČR. Fotbal.cz [online]. [cit. 2023-01-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ http://sport.aktualne.cz/tabulky-konci-kariery-hracu-v-cesku-resi-je-evropska-komise/r~64884d80709911e4bdad0025900fea04/

Související články