Bosna (raný středověk)

Bosna Bosna Босна ←  8. století–1154  → znak
Geografie Bosna kolem roku 950
Hlavní město	Katera nebo Desnik
Obyvatelstvo
Náboženství	křesťanské
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská země	Byzantská říše Byzantská říše (formálně)
Vznik	8.–9. století
Zánik	1154 – dosazením bána Boriće
Státní útvary a území
Předcházející Byzantská říše v době Komnenovců Následující Bosenský banát

Bosna (srbochorvatsky Βοσωνα, Bosona, bosensky Bosna) byla od raného po vrcholný středověk státní útvar formálně podřízený Byzantské říši. Původně to byla byzantská provincie, nad kterou císařství ztratilo kontrolu. V 8. nebo 9. století vznikl státní celek spravovaný jako knížectví, nejprve mu vládl kníže, později bán.

V 6. století se objevuje první zmínka o Slovanech na území bývalé provincie Ilyria. Ti začali postupně vytlačovat původní obyvatelstvo a zabírat byzantské území; Cařihrad proti jejich postupu však nezasáhl, neboť Slované byli mnohem početnější.^[1]

V roce 1136 vpadl do Bosny uherský král Béla II., který pak užíval titul Rex Ramae (král Ramy). V uherské tradici se pro označení Bosny začalo užívat pojmenování Rama, byť se jednalo o nevelké území kolem řeky Ramy a jeho podřízenost Uhrám nelze hodnověrně doložit. Bélův syn Ladislav II. používal titul Dux Ramae (vévoda Ramy).

Banát vznikl roku 1154 dosazením prvního bána Boriće jako vládce Bosny podřízeného Uhrám. Do té doby byla Bosna součástí Byzantské říše, a to ve formě jakési formální provincie.