Botanická zahrada

Skleník Fata Morgana v Pražské botanické zahradě v Troji
Botanická zahrada na ostrově Lokrum, Chorvatsko

Botanická zahrada je obvykle uměle vysazená zahrada, která prezentuje veřejnosti ucelené a odborně zpracované sbírky rostlin. Sbírky slouží také pro ekologickou výchovu a vzdělávání, i pro výuku zvláště středních a vysokých škol. Jedním z hlavních úkolů botanických zahrad je ochrana genofondu rostlin.[1][2] Větší botanické zahrady také plní rekreační funkci městské zeleně.[3][zdroj?] Úkolem zahrad je udržovat živé sbírky a expozice a tím se podílet na ex situ ochraně planých i kulturních rostlin.

Charakteristika botanických zahrad podle Unie botanických zahrad ČR

  1. Botanická zahrada pěstuje minimálně 500 taxonů či kultivarů rostlin.
  2. Zahrada je otevřená veřejnosti alespoň po 2 měsíce v roce nebo slouží k pravidelné výuce.
  3. Má tým pracovníků odborně způsobilý plnit kritéria pro činnost botanické zahrady a dbá o jejich soustavný odborný růst. Kvalita a počet odborného personálu odpovídá počtu pěstovaných rostlin.

Botanické zahrady mají rostliny obvykle viditelně označeny jmenovkami a funkční informační systém popisující expozice. Často pořádají vzdělávací a výchovné programy v oblasti botaniky, dendrologie, zahradnictví, lesnictví nebo ochrany přírody či akce pro veřejnost s podobným zaměřením.

Většina botanických zahrad vydává pravidelně Index Seminum v tištěné podobě nebo elektronicky a příležitostně Index plantarum nebo má seznam pěstovaných rostlin přístupný v databázi.

Pro činnosti zahrad je nutný odborně zpracovaný management sbírek a expozic trvalých kultur živých rostlin a zajištění kontinuity botanické zahrady, umožňující soustavné udržování a rozvoj sbírek.

Zřizovatelé botanických zahrad jsou

  • stát
  • města
  • vysoké školy
  • střední školy
  • akademie věd
  • soukromé subjekty

Reference

  1. Roudná M., Holubec V. (2005): Genetické zdroje rostlink jejich ochrana a úloha botanických zahrad a arboret. in: Sekerka P. (ed.): Sborník z konference Introdukce a genetické zdroje rostlin - Botanické zahrady v novém tisíciletí. Botanická zahrada hl. m. Prahy. ISBN 80-903697-0-7
  2. Sekerka P. (2005): Zpráva o stavu botanických zahrad ČR v roce 2004–2005. in: Sekerka P. (ed.): Sborník z konference Introdukce a genetické zdroje rostlin - Botanické zahrady v novém tisíciletí. Botanická zahrada hl. m. Prahy. ISBN 80-903697-0-7
  3. http://www.botanicka-zahrada.eu/[nedostupný zdroj]

Literatura

  • Vlasta Šetelová a kolektiv: Botanické zahrady, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1977
  • Milena Roudná, Petr Hanzelka: Botanické zahrady České republiky, Ministerstvo životního prostředí, Praha 2006, ISBN 80-7212-441-2
  • Magdaléna Chytrá, Petr Hanzelka, Radoslav Kacerovský a kolektiv: Botanické zahrady a arboreta České republiky, Academia, Praha 2010, ISBN 978-80-200-1771-0, ISBN 978-80-200-1837-3

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Fata Morgana, Prague Troja1.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Skleník Fata Morgana v Pražské botanické zahradě v Troji (Praha 7) - část s rostlinami polopouští
Lokrum Island - botanical garden.JPG
Autor: Pudelek (Marcin Szala), Licence: CC BY-SA 3.0
Ostrov Lokrum, Chorvatsko - botanická zahrada