Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Lokalita	U botanické zahrady 920, Olomouc, Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°35′10,28″ s. š., 17°14′56,85″ v. d.
Rozloha	0,65 ha
Založeno	1901
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se nachází v Olomouci v ulici U botanické zahrady na okraji Smetanových sadů nedaleko centra města v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Na současném místě se nachází od roku 1901, v roce 1958 přešla pod správu Univerzity Palackého.^[1] Bývá zaměňována se známější a rozsáhlejší Botanickou zahradou Výstaviště Flora Olomouc, která se rozkládá poblíž Korunní pevnosti a Bezručových sadů.

Zahrada slouží pro výuku a vzdělávání žáků a studentů všech typů škol, rozvoji vědeckých a výzkumných aktivit, realizaci programů uchovávání genofondu kulturních a planě rostoucích rostlin a také pro relaxaci a osvětu široké veřejnosti.^[2] V období duben–říjen je ve všední dny zahrada volně přístupná veřejnosti.^[3] Ročně zahradu navštíví asi 5 000 návštěvníků.

V písemných pramenech poprvé zmiňována roku 1787^[4] kdy mělo olomoucké lyceum v úmyslu botanickou zahradu založit. V zahradě dominikánského kláštera u sv. Michala byla zahrada opravdu založena pro potřebu studia medicínsko-chirurgického oboru a kláštera. Ale v roce 1874, po zániku školy, byla zahrada zrušena. Novou botanickou zahradu začal budovat v roce 1901 spolek Botanischer Verein in Olmütz v oblasti dnešních Smetanových sadů.^[2] Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci je na začátku 20. století uváděna jako jediná botanická zahrada na Moravě.^[4]

Mimořádný podíl na budování zahrady měli lékárník Edmund Tuma a městský zahradník Karel Pohl.^[1] Řadu rostlin do nových skleníků darovali rovněž správci zahrad v Schönbrunnu a Lednici.^[4] Skleník byl zrušen v osmdesátých letech 20. století.

V roce 1909 měl spolek 620 členů a v roce 1913 byl vydán první tištěný průvodce botanickou zahradou.^[4] Ve spolku přednášel o botanice i vrchní rada Julius Wiehl a pozdější univerzitní profesor Josef Podpěra.^[4] Během 1. sv války vznikly omezeným vytápěním škody na teplomilných druzích. Neutěšený stav sbírek se nezlepšil až do roku 1938, přestože se o ni s největší péčí staral floristický pracovník Josef Otruba a zahradník J. Polák.^[2][4] V roce 1948 po zániku botanického spolku přešla botanická zahrada do péče a majetku města Olomouce a postupně upadala. V roce 1956 byla část botanické zahrady předána pod správu tehdejší Vysoké školy pedagogické a později katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.^[4] Od roku 1959 je jejím vlastníkem Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.^[2] Zahrada je jejím samostatným pracovištěm od roku 2012.^[1]

V 70. letech 20. století se původní půdorys zahrady zmenšil výstavbou pavilonu H výstaviště Flora Olomouc na místě mezitím zcela zchátralých skleníků. V roce 1977 je zmiňováno, že botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci měla zastoupeno 990 taxonů a vydávala Index seminum, kde nabízela semena 700 až 800 druhů.

Při velké povodní v roce 1997, kdy voda v zahradě dosahovala výšky téměř 1 metr, byla zničena řada písemných dokumentů uložených v zahradním domku.^[2] S finanční podporou Olomouckého kraje byla v roce 2008 realizována řada stavebně-technických a projekčních prací v rámci projektu zaměřeného na rozvoj vzdělávání. Byla zahájena postupná revitalizace zeleně, zpracován informační systém, rekonstruováno oválné jezírko a upraven prostor pro vybudování letní posluchárny.

V dubnu 2024 byla při vstupu do areálu otevřena nová víceúčelová budova s přednáškovým sálem a zimní zahradou, která poskytuje kvalitní sociální i technické zázemí akademické obci a veřejnosti. Přednáškový sál nese jméno Josefa Otruby, významného moravského botanika první poloviny 20. století.

Rozloha zahrady je 0,65 hektaru a člení se na tři hlavní části:^[2]

• parkovou se vzrostlými stromy na travnatém podrostu a vodními plochami (klikaté jezírko a smuha, model mrtvého říčního ramene Litovelského Pomoraví)
• centrální s pravidelně uspořádanými záhony a drobnějšími dřevinami
• okrajový pruh oddělující zahradu na jihu od přilehlé železniční trati osázený méně vzrostlými stromy, keři a popínavými rostlinami.

V zadní části zahrady stojí zahradní domek, poblíž něho se nachází oválné jezírko a slatiniště. Prostor pod velkým ořešákem slouží jako venkovní posluchárna s lavičkami uspořádanými do půlkruhu. Dlažba z přírodní břidlice navazuje na přilehlou skalku.

Na ploše zahrady se vyskytuje přibližně 1500 rostlinných druhů. Pěstuje se zde hlavně teplomilná květena z jižních oblastí mírného pásma, četné druhy severoamerické květeny (pupalky, hvězdnice aj.) i druhy významné z hlediska užitkového, tzn. kulturní, léčivé a aromatické rostliny. Roste zde asi 250 kusů dřevin ze středoevropské oblasti, balkánského poloostrova, Severní Ameriky i východní Asie. Po celém areálu jsou roztroušeně pěstovány různé druhy trav a trávovitých rostlin včetně trav ze Sibiře, východní Asie a Patagonie. V zahradě se nachází asi 50 druhů mechorostů.

• Podzim 2022
• 
  Centrální část - pohled od vstupu do zahrady
• 
  Venkovní posluchárna
• 
  Jezírko v parkové části
• 
  Kdouloň obecná
• 
  Květena v záhonech centrální části

• Jaro 2024
• 
  Nová budova botanické zahrady (pohled z ulice)
• 
  Nová vstupní budova (pohled ze zahrady)
• 
  Botanická zahrada (jaro 2024)
• 
  Model mrtvého říčního ramene v Litovelském Pomoraví
• 
  Břidlicová skalka u zahradního domku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci na Wikimedia Commons
• garden.upol.cz
• Botanická zahrada UP na you tube
• old.botany.upol.cz