Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně
Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně | |
---|---|
Zahrada pro nevidomé | |
Lokalita | Ponava, Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°12′53,28″ s. š., 16°36′51,12″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně se rozkládá na ploše 10,96 ha na jihovýchodě katastrálního území Ponava (na internetu jsou však často chybně uváděna Černá Pole) v blízkosti hranice s městskou částí Brno-sever, při ulici Drobného a třídy Generála Píky. Od roku 1990 územně náleží k městské části Brno-Královo Pole. V areálu se nachází významná sbírka stromů, keřů, květin a jiných rostlin včetně exotických, dovezených sem mj. i z Japonska. Botanická zahrada a arboretum je výukové a účelové zařízení Mendelovy univerzity v Brně, které bylo založeno Augustem Bayerem v roce 1938 původně na ploše 2 ha. V zahradě je možné realizovat svatební obřady. Několikrát do roka se zde konají výstavy.
Historie
Vznik původní botanické zahrady, která patřila k tehdejší Vysoké škole zemědělské a nacházela se v areálu dnešního arboreta, se datuje do roku 1926. Roku 1938 založil Prof. Dr. August Bayer v tomto areálu ve vzdálenosti asi 500 metrů od objektu školy na ploše asi 2 ha sbírku dřevin – arboretum. V 60. letech 20. století musela původní botanická zahrada ustoupit potřebě rozšířit objekt školy, čímž vyvstala nutnost založit zahradu novou. Roku 1967 pak bylo rozhodnuto o vybudování nové botanické zahrady a arboreta v návaznosti na stávající sbírku dřevin a došlo k rozšíření plochy areálu na stávajících 11 hektarů. Nová zahrada a arboretum byly založeny roku 1968 podle návrhu profesora Ivara Otruby, který společně s dendrologem Antonínem Nohelem a skalničkářem Josefem Holzbecherem vytvořil jedno z nejvýznamnějším děl české krajinářské architektury 2. poloviny 20. století.
Popis arboreta a význačné dřeviny
Areál botanické zahrady a arboreta leží v nadmořské výšce 220 až 250 m n. m., průměrná roční teplota je zde 8,4°C a průměrný úhrn srážek 547 mm/rok. Podloží je tvořeno slinitým jílem, povrch tvoří sprašové hlíny s vysokým obsahem oxidu vápenatého (CaO), částečně jsou rostliny vysázeny na umělé navážce vzniklé po těžbě jílu. Sbírky arboreta zahrnují na 4 000 taxonů orchidejí, 300 tillandsií, 2 000 trvalek, 350 kultivarů velkokvětých kosatců, 500 skalniček a 4 000 dřevin.
Areál má pět hlavních částí, lišících se i tematicky:[1]
- Správní budova a učebny, skleníky a tranšeje (zapuštěné záhony)
- Jižní svahy (Středomoří, Kavkaz, Jihovýchodní Evropa, Severní Amerika, Step jihovýchodní Evropy, Rokle, Sbírka lomikamenů, Alpinkový skleník, Terasy)
- Centrální část (Sbírka vrb, Vodní kaskáda, Duby a skalníky, Pergoly, Denivky)
- Staré arboretum (Vždyzelený svah, Východoasijské trvalky, Původní sbírka dřevin, Alpinum, Rostliny jižní polokoule, Zahrada Vysočiny, Meteorologická stanice)
- Botanický systém (Léčivé rostliny, Užitkové rostliny, Jedovaté rostliny, Letničky, Domácí flóra, Traviny, Zahrada pro nevidomé, Zahrada miniatur, Jednoděložné rostliny, Hvězdnicovité, Pryskyřníkovité, Růže)
Organizační struktura
Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity má tři oddělení:
- oddělení dřevin
- oddělení orchidejí
- oddělení skalniček a trvalek
Poznámka
Pod Mendelovu univerzitu spadá i arboretum ve Křtinách, nejstarší a největší arboretum Školního lesního podniku "Masarykův les" Křtiny, které se rozkládá zhruba na polovině cesty mezi městysi Křtiny a Jedovnice.
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ Informace. arboretum.mendelu.cz [online]. [cit. 2021-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-09.
Literatura
- OTRUBA, Ivar; PTÁČEK, Josef; ŠVORC, Luděk. 101 našich nejkrásnějších zahrad a parků. 1. vyd. Praha: Pavel Dobrovský – BETA, 2007. 207 s. ISBN 978-80-7306-320-7. S. 22–23.
- CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010. S. 20–31
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně.
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně.
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně.
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně.
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně.
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně
Autor: Radka Matějíčková, Licence: CC BY 3.0
Letorost zimolezu obecného s listy a květy (Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně, duben 2014).
Autor: PoTom, Licence: CC BY-SA 4.0
Expozice lomikamenů v Botanické zahradě a arboretu Mendelovy univerzity v Brně