Boučí

Boučí
Kaplička a bývalý statek
Kaplička a bývalý statek
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecDolní Nivy
OkresSokolov
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel57 (2021)[1]
Katastrální územíBoučí (4,62 km²)
PSČ357 04
Počet domů14 (2011)[2]
Boučí
Další údaje
Kód části obce29874
Kód k. ú.629871
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boučí (něm. Pichelberg[3]) je malá vesnice, část obce Dolní Nivyokrese Sokolov. Nachází se asi 3,5 km na západ od Dolních Niv. Je zde evidováno 37 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žilo 35 obyvatel.[5]

Boučí je také název katastrálního území o rozloze 4,62 km².[6]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1268.[7][pozn. 1] Pravděpodobně na počátku 13. století zde vznikla tvrz. Roku 1318 je jejím majitelem uváděn Merlin z Pichtelberka z vedlejší větve Hartenberků. Dalšími majiteli byli Hartenberkové až do roku 1658, kdy ves koupili Nosticové. Roku 1874 se stalo Boučí samostatnou obcí.[8] Od roku 1961 je částí obce Dolní Nivy.[9]

Přírodní poměry

Boučí se rozkládá na jižních svazích Krušných hor upadajících do Sokolovské pánve. Do jihozápadní části katastrálního území Boučí zasahuje východní okraj podkrušnohorské výsypky, která vznikla navezením skrývkových hmot z hnědouhelného lomu Jiří. Nad okrajem výsypky protéká Hluboký potok, do kterého se vlévá Boučský potok.[10]

Hornictví

Od středověku se v okolí Boučí dobývala z křemenných žil ve svorech krušnohorsko-smrčinského krystalinika olověná ruda. Nejvydatnějšími byly doly Felix (Felixzeche) a Bartoloměj (Bartolomäi Zeche).[11][12] V letech 1947–1948 probíhal na svazích Boučského vrchu (667 m) průzkum na uranovou rudu, která zde byla následně těžena v letech 1950–1951. Celkem zde byly získány asi 3 tuny uranu.[13]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů Boučí[14]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel52448344647848646553917416212060222935
Počet domů869293939391102107-3621101214

Pamětihodnosti

  • Tvrziště – zbytky tvrze byly odstraněny na počátku 19. stolení a na jejích základech postaven dům čp. 57.[8][15]
  • Kaplička neznámého zasvěcení (snad svatého Floriána) zrenovovaná roku 2009.[16]

Odkazy

Poznámky

  1. Jiný zdroj uvádí rok 1227, kdy bylo Boučí v držení rodu Hartenberků.[8]

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 278. 
  6. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 360. 
  8. a b c PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 74–75. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 52. 
  10. Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. 
  11. KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech, svazek V. heslo Pichelberg. Praha: Československá akademie věd, 1962. S. 132–133. 
  12. Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. 
  13. SEJKORA, Jiří et al. Výskyt clausthalitu na uranovém rudním výskytu Boučí u Oloví. Bulletin mineral.-petrolog.. Praha: Mineralogicko-petrologické oddělení Národního muzea, 2016. Dostupné online. 
  14. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 1. 
  15. Tvrz Boučí [online]. Hrady.cz [cit. 2021-03-26]. Dostupné online. 
  16. SUROVÁ, Hilda. Obnova kapličky v Boučí. Sokolovsko. 2010, roč. 2010, čís. 1, s. 4–5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Kaplička a bývalý statek-Boučí.JPG
Autor: Biodedek, Licence: CC BY-SA 3.0
Tato fotografie vznikla v rámci druhého ročníku grantu fotografie českých obcí.