Boučí

Boučí
Kaplička a bývalý statek
Kaplička a bývalý statek
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecDolní Nivy
OkresSokolov
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel57 (2021)[1]
Katastrální územíBoučí (4,62 km²)
PSČ357 04
Počet domů18 (2021)[2]
Boučí
Další údaje
Kód části obce29874
Kód k. ú.629871
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boučí (německy Pichelberg[3]) je malá vesnice, část obce Dolní Nivyokrese Sokolov v Karlovarském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru západně od Dolních Niv. Je zde evidováno 37 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žilo 35 obyvatel.[5]

Boučí je také název katastrálního území o rozloze 4,62 km².[6]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1268.[7][pozn. 1] Pravděpodobně na počátku 13. století zde vznikla tvrz. Roku 1318 je jejím majitelem uváděn Merlin z Pichtelberka z vedlejší větve Hartenberků. Dalšími majiteli byli Hartenberkové až do roku 1658, kdy ves koupili Nosticové.

Přírodní poměry

Boučí se rozkládá na jižních svazích Krušných hor upadajících do Sokolovské pánve. Do jihozápadní části katastrálního území Boučí zasahuje východní okraj podkrušnohorské výsypky, která vznikla navezením skrývkových hmot z hnědouhelného lomu Jiří. Nad okrajem výsypky protéká Hluboký potok, do kterého se vlévá Boučský potok.[9]

Hornictví

Od středověku se v okolí Boučí dobývala z křemenných žil ve svorech krušnohorsko-smrčinského krystalinika olověná ruda. Nejvydatnějšími byly doly Felix (Felixzeche) a Bartoloměj (Bartolomäi Zeche).[10][11] V letech 1947–1948 probíhal na svazích Boučského vrchu (667 metrů) průzkum na uranovou rudu, která zde byla následně těžena v letech 1950–1951. Celkem zde byly získány asi tři tuny uranu.[12]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů Boučí[13][14]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel5244834464784864655391741621206022293557
Počet domů869293939391102107-362110121418

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1873 Boučí bylo osadou městyse Svatava v okrese Falknov. V letech 1874–1959 bylo samostatnou obcí v okrese Sokolov (v letech 1880–1910 Falknov a v letech 1921–1930 Falknov nad Ohří). Od roku 1960 je částí obce Dolní Nivy v okrese Sokolov. V letech 1890–1952 k obci patřily Nové Domy.[8][15]

Pamětihodnosti

  • Tvrziště – zbytky tvrze byly odstraněny na počátku 19. stolení a na jejích základech postaven dům čp. 57.[8][16]
  • Kaplička neznámého zasvěcení (snad svatého Floriána) zrenovovaná roku 2009.[17]

Odkazy

Poznámky

  1. Jiný zdroj uvádí rok 1227, kdy bylo Boučí v držení rodu Hartenberků.[8]

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 278. 
  6. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 360. 
  8. a b c PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 74–75. 
  9. Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. 
  10. KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech, svazek V. heslo Pichelberg. Praha: Československá akademie věd, 1962. S. 132–133. 
  11. Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. 
  12. SEJKORA, Jiří et al. Výskyt clausthalitu na uranovém rudním výskytu Boučí u Oloví. Bulletin mineral.-petrolog.. Praha: Mineralogicko-petrologické oddělení Národního muzea, 2016. Dostupné online. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 1.  Archivováno 18. 10. 2020 na Wayback Machine.
  14. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  15. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 32, 376. 
  16. Tvrz Boučí [online]. Hrady.cz [cit. 2021-03-26]. Dostupné online. 
  17. SUROVÁ, Hilda. Obnova kapličky v Boučí. Sokolovsko. 2010, roč. 2010, čís. 1, s. 4–5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Kaplička a bývalý statek-Boučí.JPG
Autor: Biodedek, Licence: CC BY-SA 3.0
Tato fotografie vznikla v rámci druhého ročníku grantu fotografie českých obcí.